Verze z 11. 10. 2006, 13:33 editovat Juandev (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 30 940 editací typů; upr; +kat - stále je to zralé na úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 10. 2006, 13:58 editovat zrušit editaci Mince (diskuse \| příspěvky) 2 553 editací uprava; na Petrine je JINY kostel sv. Vavrince, nez byl ten v Nebovidech (a, mimochodem,stoji dodnes) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Nebovidy''' je název zaniklé vsi na území dnešní [[Malá Strana\|Malé Strany]] v [[Praha\|Praze]]. ~~{{Upravit}}~~ '''Nebovidy''' je název zaniklé vsi na území Prahy ([[Malá Strana\|Malé Strany]]). Nacházely se jižně od opevnění maltézského kláštera s původně románským kostelem sv. Vavřince pod [[Petřín]]em, který stál za domem čp. 390 v dnešní Karmelitské ulici - je zmiňován poprvé v roce [[1298]] jako místo, ve kterém se nalézá dvorec chotěšovských premonstrátů (ženského řádu) s klášterem a kostelem sv. Maří Magdalény. ▼ Nebovidy se nacházely jižně od opevnění [[Maltézský klášter (Praha)\|maltézského kláštera]] kolem původně románského [[Kostel sv. Vavřince (Nebovidy)\|kostela sv. Vavřince]] při hlavní cestě vedoucí dnešní Karmelitskou ulicí. U [[Kostel sv. Jana Křtitele na Prádle\|kostela sv. Jana Křtitele na Prádle]] se nuto silnici navazovala cesta k vltavskému brodu. Spolu s vesnicemi Újezd, Obora, Trávník a Rybáře patřily Nebovidy k nejstarším obcím na levém břehu Vltavy. <ref>Eduard Škoda: Pražské svatyně, Nakladatelství Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 254</ref> Když se tento ženský řád v r. [[1313]] přestěhoval na [[Staré Město]] (do bývalého kláštera templářů) darovala [[Eliška Přemyslovna]] opuštěný klášter v Nebovidech dominikánkám, zvaným magdalenitky. Další ženský klášter - dominikánek u sv. Anny - byl v zadní části dnešního [[Tyršův dům\|Tyršova domu]] (Michnova paláce). Severně odtud byl dvůr a mlýn náležející klášteru [[břevnov]]skému. Nebovidy ve 14. století patřily převážně dvěma církevním institucím: zdejšímu klášteru sv. Anny a benediktinskému klášteru sv. Jiří na [[Pražský hrad\|Pražském Hradě]], který zde vytvořil tzv. [[postranní právo]]. Rozšířením Malé Strany [[Karel IV.\|Karlem IV.]] dostaly se v letech [[1360]]-[[1362\|62]] Nebovidy (s částí sousedního [[Újezd (Malá Strana)\|Újezd]]a) do jejích hradeb. V r. 1420 vypálili pražané kostel i klášter sv. Maří Magdalény. [[Berní rula]] uvádí v Nebovidech vlastněných svatojiřským klášterem k r. [[1653]] 17 domů - „postranní právo nebovidské“ bylo v r. [[1780]] připojeno k Malé Straně. Z původních Nebovid se zachovalo jméno ulice Nebovidská, kostel sv. Vavřince (čp. 553) se zvonicí (čp. 396) a obvodové zdi kostela sv. Maří Magdalény v Karmelitské ulici (v budově čp. 387 - Tiskařské závody).▼ ▲~~'''Nebovidy''' je název zaniklé vsi na území Prahy ([[Malá Strana\|Malé Strany]]). Nacházely se jižně od opevnění maltézského kláštera s původně románským kostelem~~Kostel sv. Vavřince ~~pod [[Petřín]]em~~, který stál za domem čp. 390 v dnešní Karmelitské ulici - je zmiňován poprvé v roce [[1298]] jako místo, ve kterém se nalézá dvorec chotěšovských premonstrátů (ženského řádu) s klášterem a kostelem sv. Maří Magdalény. Když se tento ženský řád v r. [[1313]] přestěhoval na [[Staré Město]] (do bývalého kláštera templářů) darovala [[Eliška Přemyslovna]] opuštěný klášter v Nebovidech dominikánkám, zvaným magdalenitky. Další ženský klášter - dominikánek u sv. Anny - byl v zadní části dnešního [[Tyršův dům\|Tyršova domu]] (Michnova paláce). Severně odtud byl dvůr a mlýn náležející klášteru [[břevnov]]skému. ▲Když se tento ženský řád v r. [[1313]] přestěhoval na [[Staré Město]] (do bývalého kláštera templářů) darovala [[Eliška Přemyslovna]] opuštěný klášter v Nebovidech dominikánkám, zvaným magdalenitky. Další ženský klášter - dominikánek u sv. Anny - byl v zadní části dnešního [[Tyršův dům\|Tyršova domu]] (Michnova paláce). Severně odtud byl dvůr a mlýn náležející klášteru [[břevnov]]skému. Nebovidy ve 14. století patřily převážně dvěma církevním institucím: zdejšímu klášteru sv. Anny a benediktinskému klášteru sv. Jiří na [[Pražský hrad\|Pražském Hradě]], který zde vytvořil tzv. [[postranní právo]]. Rozšířením Malé Strany [[Karel IV.\|Karlem IV.]] dostaly se v letech [[1360]]-[[1362\|62]] Nebovidy (s částí sousedního [[Újezd (Malá Strana)\|Újezd]]a) do jejích hradeb. V r.roce [[1420]] vypálili ~~pražané~~Pražané kostel i klášter sv. Maří Magdalény. [[Berní rula]] uvádí v Nebovidech vlastněných svatojiřským klášterem k r. [[1653]] 17 domů - „postranní právo nebovidské“ bylo v r. [[1780]] připojeno k Malé Straně. Z původních Nebovid se zachovalo jméno ulice Nebovidská, kostel sv. Vavřince (čp. 553) se zvonicí (čp. 396) a obvodové zdi kostela sv. Maří Magdalény v Karmelitské ulici (v budově čp. 387 - Tiskařské závody). == Reference == <references /> [[kategorie:Malá Strana]]

Nebovidy (Praha): Porovnání verzí