Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 109 bajtů ,  před 7 lety
m
napřímení 3 odkazů
 
== Pozadí ==
Louisiana byla původně [[Francie|francouzskou]] kolonií. Po [[Sedmiletá válka v Americe|sedmileté válce]] a porážce Francie získalo [[Španělsko|španělské]] království kontrolu nad územím západně od řeky [[Mississippi]]. Území bylo postupně osídlováno osadníky ze Spojených státu a mnoho Američanů, včetně [[Thomas Jefferson|Jeffersona]] předpokládalo, že území bude získáno "kousek po kousku." [[New Orleans]] byl v té době důležitý pro dopravu zemědělských tovarů na místa Spojených států západně od [[Apalačské hory|Apalačských hor]]. Smlouva Pinckney's Treaty, kterou podepsali [[Spojené státy americké|USA]] se [[Španělsko|Španělskem]] 27. října [[1795]], umožňovala americkým obchodníkům "právo uskladnění" v New Orleans, mohli teda využívat prístav pro uskladnění zboží. Američané toto právo využívali k přepravě výrobků jako mouka, tabak, hydinové maso, slanina, sádlo, peří, jablečný mošt a sýr. Smlouva též uznávala americké právo na [[Navigace|navigaci]] celé řeky [[Mississippi]], která nabírala na důležitosti v souvislosti se stoupajícím objemem obchodu v západních teritoriích tehdejšícho USA.<ref>Meinig, D.W. ''The Shaping of America: Volume 2'', Yale University Press, 1993. ISBN 0-300-06290-7</ref>
[[Napoleon Bonaparte]] získal Louisianu pro Francii v roku [[1800]] na základě [[Smlouva|Smlouvy]] z San Ildefonso, poté, co území bylo španělskou kolonií od roku [[1762]]. Smlouva z San Ildefonso byla ale držena v [[Tajnosti|tajnosti]]. Louisiana formálně zůstávala pod španělskou kontrolou až do odevzdání moci francouzským orgánům dne 30. listopadu [[1803]], jenom tři týdny před postoupení území [[Spojené státy americké|Spojeným Státům]].
== Vyjednávání ==
 
Zatímco prodej území Španělskem zpátky [[Francie|Francii]] v roce [[1800]] byl držen v tajnosti, strach z eventuální francouzské invaze byl všudypřítomný. Když [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v roce [[1801]] poslal vojenské síly pro zajištění bezpečnosti přístavu [[New Orleans]], Jižani se obávali, že Napoleon může osvobodit všechny otroky v Louisianě, co by mohlo vyvolat povstání otroků i v jiných územích.<ref name="Herring, George p100">Herring, p. 100.</ref> Ačkoliv [[Thomas Jefferson|Jefferson]] se snažil o zprostředkovávání sporu, strana [[Federalistická strana|Federalistů]] se snažila využít situace proti Jeffersonovi a žádala aktivnější roli vůči Francii. Jefferson se ale ujal iniciativy a pohrozil Francii spojenectvím s [[Spojené království|Británii]], ačkoliv tehdejší vzájemné vztahy nebyli bezproblémové.<ref name="Herring, George p100"/> V roce [[1801]] Jefferson podporoval Francii v jejím plánu opětovného převzetí Saint-Domingue (dnešní [[Haiti]]), tehdy pod kontrolou vůdce povstání otroků Toussainta Louverturea.
Když se Jeffeon dozvěděl, že na základě Třetí [[Smlouva|smlouvy]] ze San Ildefonso Lousiana byla navrácena Francii, v roce [[1801]] poslal Livingstona do Paříže. Livingston byl zplnomocněn na koupi přístavu [[New Orleans]].
V listopadu [[1803]], Francie stáhla svojí 7 000 člennou posádku ze Saint-Domingue (víc než dvě třetiny původního [[Vojsko|vojska]] padlo) a vzdala se svých ambicí na západní hemisféře.<ref>Matthewson (1995), 209</ref> V roce [[1804]] [[Haiti]] deklarovalo nezávislost, ale Jefferson a americký [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]] odmítli uznat nezávislost nové republiky, druhé na západní hemisféře a dokonce vůči ní uplatnili obchodní [[embargo]]. O to složitější byla rekonstrukce nové republiky po válce.<ref>Tim Matthewson, "Jefferson and the Non-recognition of Haiti", ''American Philosophical Society,'' 140 (1996): 22-23</ref>
V roce [[1803]], Pierre Samuel du Pont de Nemours, francouzský [[šlechtic]], na základě žádosti Jeffersna, začal vyjednávat s Francií. Du Pont bydlel ve Spojených státech a měl úzké vztahy s Jeffernsnem a s prominentními politiky [[Francie]]. Byl zaangažován v zákulisní diplomacii s Napoleonem v Jeffersnovém jméně a během návštěvy Francie vznikla myšlenka daleko větší koupě území Louisiany, jako způsobu vyhnout se konfliktu mezi [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]]em a Spojenými Státy v severní Americe.<ref>Duke, Marc; ''The du Ponts: Portrait of a Dynasty'', pp. 77–83, Saturday Review Press, 1977 ISBN 0841504296</ref>
Jeffersonovi se nelíbila myšlenka koupit Louisianu od Francie, protože to mohlo vyvolat dojem, že Francie má právo pobývat v Louisianě. Jefferson věřil, že americký [[prezident]] nemá [[pravomoc]] na to, aby uskutečnil takový obchod: článek o který by se mohl opřít neobsahovala ani [[americká ústava]]. Byl též názoru, že kdyby Louisianu koupil, státy [[Unie]] by tím ztráceli své práva a federální vláda by měla zvýšenou výkonní moc. Na druhé straně byl si vědom nebezpečí, které potenciální přítomnost [[Francie]] v regionu mohla znamenat a byl připraven jít do války s cílem zabránit silné francouzské přítomnosti v regionu.
Ačkoliv ministr zahraničí [[Talleyrand]] byl proti tomuto plánu, 10. dubna [[1803]], Napoleon řek ministru financí [[François de Barbé-Marbois]], že zvažuje prodej celého teritoria Louisiany Spojeným státům. 11. dubna [[1803]], jen několik dní před příjezdem Monroa, Barbé-Marbois nabídl Livingstonu celou Louisianu za 15 milionů, což je v současnosti suma 233 milionů dolarů.
[[Zástupce|Zástupci]] Spojených státu byli připraveni zaplatit do 10 milionů [[dolar]]ů za New Orleans a okolí, byli ale ohromně překvapeni, že jim bylo nabídnuto daleko větší území za sumu 15 milionů. [[Thomas Jefferson|Jefferson]] zplnomocnil Livingstona jenom ke koupi New Orleansu. Livingston si ale byl jist, že [[Spojené státy americké|Spojené státy]] nabídku akceptují.<ref>{{cite book |last=Malone |first=Michael P. |coauthors=Roeder, Richard B., Lang, William L. |title=Montana—A History of Two Centuries |publisher=University of Washington Press |location=Seattle |page=30 |isbn=0295971290 |year=1991}}</ref>
[[Američané]] si mysleli, že [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] může kdykoliv stáhnout svojí nabídku a zabránit tím Spojeným státům získat přístav New Orleans, proto souhlasili a podepsali Smlouvu o koupi Louisiany dne 30. dubna [[1803]]. 4. července 1803, smlouva byla převezena do [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] Území Louisiany bylo obrovské, od Mexického zálivu na jihu až k území [[Rupert's Land]] na severu, a od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] na východě až ke [[Skalnaté hory|Skalnatým horám]] na západě. Získání území by zdvojnásobilo velikost Spojených států za cenu méně než 3 centy za akr.
 
[[Soubor:Fort Madison 1810.jpg|thumb|right|Plán pevnosti Fort Madison, postavení v roce [[1808]] s cílen posílit americkou kontrolu nad severní územím Louisiany.]]
201 018

editací