Koupě Louisiany: Porovnání verzí

Louisiana byla původně [[Francie|francouzskou]] kolonií. Po [[Sedmiletá válka v Americe|sedmileté válce]] a porážce Francie získalo [[Španělsko|španělské]] království kontrolu nad územím západně od řeky [[Mississippi]]. Území bylo postupně osídlováno osadníky ze Spojených státu a mnoho Američanů, včetně [[Thomas Jefferson|Jeffersona]] předpokládalo, že území bude získáno "kousek po kousku." [[New Orleans]] byl v té době důležitý pro dopravu zemědělských tovarů na místa Spojených států západně od [[Apalačské hory|Apalačských hor]]. Smlouva Pinckney's Treaty, kterou podepsali [[Spojené státy americké|USA]] se [[Španělsko|Španělskem]] 27. října [[1795]], umožňovala americkým obchodníkům "právo uskladnění" v New Orleans, mohli teda využívat prístav pro uskladnění zboží. Američané toto právo využívali k přepravě výrobků jako mouka, tabak, hydinové maso, slanina, sádlo, peří, jablečný mošt a sýr. Smlouva též uznávala americké právo na [[Navigace|navigaci]] celé řeky [[Mississippi]], která nabírala na důležitosti v souvislosti se stoupajícím objemem obchodu v západních teritoriích tehdejšícho USA.<ref>Meinig, D.W. ''The Shaping of America: Volume 2'', Yale University Press, 1993. ISBN 0-300-06290-7</ref>

Zatímco prodej území Španělskem zpátky [[Francie|Francii]] v roce [[1800]] byl držen v tajnosti, strach z eventuální francouzské invaze byl všudypřítomný. Když [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v roce [[1801]] poslal vojenské síly pro zajištění bezpečnosti přístavu [[New Orleans]], Jižani se obávali, že Napoleon může osvobodit všechny otroky v Louisianě, co by mohlo vyvolat povstání otroků i v jiných územích.<ref name="Herring, George p100">Herring, p. 100.</ref> Ačkoliv [[Thomas Jefferson|Jefferson]] se snažil o zprostředkovávání sporu, strana [[Federalistická strana|Federalistů]] se snažila využít situace proti Jeffersonovi a žádala aktivnější roli vůči Francii. Jefferson se ale ujal iniciativy a pohrozil Francii spojenectvím s [[Spojené království|Británii]], ačkoliv tehdejší vzájemné vztahy nebyli bezproblémové.<ref name="Herring, George p100"/> V roce [[1801]] Jefferson podporoval Francii v jejím plánu opětovného převzetí Saint-Domingue (dnešní [[Haiti]]), tehdy pod kontrolou vůdce povstání otroků Toussainta Louverturea.

V roce [[1803]], Pierre Samuel du Pont de Nemours, francouzský [[šlechtic]], na základě žádosti Jeffersna, začal vyjednávat s Francií. Du Pont bydlel ve Spojených státech a měl úzké vztahy s Jeffernsnem a s prominentními politiky [[Francie]]. Byl zaangažován v zákulisní diplomacii s Napoleonem v Jeffersnovém jméně a během návštěvy Francie vznikla myšlenka daleko větší koupě území Louisiany, jako způsobu vyhnout se konfliktu mezi [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]]em a Spojenými Státy v severní Americe.<ref>Duke, Marc; ''The du Ponts: Portrait of a Dynasty'', pp. 77–83, Saturday Review Press, 1977 ISBN 0841504296</ref>

[[Zástupce|Zástupci]] Spojených státu byli připraveni zaplatit do 10 milionů [[dolar]]ů za New Orleans a okolí, byli ale ohromně překvapeni, že jim bylo nabídnuto daleko větší území za sumu 15 milionů. [[Thomas Jefferson|Jefferson]] zplnomocnil Livingstona jenom ke koupi New Orleansu. Livingston si ale byl jist, že [[Spojené státy americké|Spojené státy]] nabídku akceptují.<ref>{{cite book |last=Malone |first=Michael P. |coauthors=Roeder, Richard B., Lang, William L. |title=Montana—A History of Two Centuries |publisher=University of Washington Press |location=Seattle |page=30 |isbn=0295971290 |year=1991}}</ref>

[[Američané]] si mysleli, že [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] může kdykoliv stáhnout svojí nabídku a zabránit tím Spojeným státům získat přístav New Orleans, proto souhlasili a podepsali Smlouvu o koupi Louisiany dne 30. dubna [[1803]]. 4. července 1803, smlouva byla převezena do [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] Území Louisiany bylo obrovské, od Mexického zálivu na jihu až k území [[Rupert's Land]] na severu, a od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] na východě až ke [[Skalnaté hory|Skalnatým horám]] na západě. Získání území by zdvojnásobilo velikost Spojených států za cenu méně než 3 centy za akr.