Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 548 bajtů, před 7 lety
začleněny informace od anonymního uživatele
|datum_úmrtí = [[14. březen|14. března]] [[1932]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
|místo_úmrtí = [[Kroměříž]]
| strana = [[Moravsko-slezská křesťansko-sociálníKatolická strana národní na Moravě|Mor.-slezKatol. křesť.-socstr. strnárodní na Mor.]]<br />[[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Čs. str. lidová]]
| manžel/ka =
| děti =
| podpis =
}}
'''František Valoušek''', též '''Franz Walouschek''' ([[26. červenec|26. července]] [[1863]], [[Vřesovice (okres Prostějov)|Vřesovice]] – [[14. březen|14. března]] [[1932]], [[Kroměříž]]), byl [[Česko|český]] [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]], organizátor katolických spolků a politických stran od konce 19. století, člen [[Katolická strana národní na Moravě|Katolické strany národní na Moravě]], [[Československo|československý]] politik, poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]] a senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]].
 
'''František Valoušek''', též '''Franz Walouschek''' ([[26. červenec|26. července]] [[1863]], [[Vřesovice (okres Prostějov)|Vřesovice]] – [[14. březen|14. března]] [[1932]], [[Kroměříž]]), byl [[Česko|český]] [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]], [[Československo|československý]] politik, poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]] a senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]].
 
== Biografie ==
Pocházel z početné[[řemeslo|řemeslnické]] [[rodina|rodiny hanáckého]] krejčího z Hané. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli. bohosloví,I na[[teologie|teologii]] knězeabsolvoval v [[Olomouc|Olomouci]], kde vysvěcentaké v roce [[1887]] přijal [[kněz|kněžské]] [[svěcení]]. KrátcePoté působil na různých místech jako katecheta[[farní vikář|kaplan]], například v letech [[1895]]-[[1905]] ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], paka nějakou dobu pracoval rovněž jako [[katecheta]]. Pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni,. v r.V roce 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem.
 
V roce [[1901]] se zúčastnil [[sjezd|sjezdu]] [[Češi|českých]] [[církve sjednocené s Římem|katolíků]] v [[Kroměříž|Kroměříži]], kde [[25. srpen|25. srpna]] [[rétorika|řečnil]] o sociální otázce. V roce [[1899]] byl jmenován [[farář|farářem]] v [[Němčice nad Hanou|Němčicích na Hané]], kde strávil značnou část svého [[život|života]]. Počátkem 20. let [[20. století]] se stal [[probošt|proboštem]] [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži|kroměřížské kapituly]], jímž zůstal až do své [[smrt|smrti]], a v roce [[1923]] byl jmenován [[monsignore|prelátem Jeho Svatosti]].
===Kněžské působení ===
 
Pocházel z početné rodiny hanáckého krejčího. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli bohosloví, na kněze vysvěcen v roce 1887. Krátce působil jako katecheta ve Vítkovicích, pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni, v r. 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem.
 
Byl také [[literatura|literárně]] a politicky činný, publikoval zejména v [[Morava|moravských]] [[časopis|časopisech]]. Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Během svého působení na [[Ostrava|Ostravsku]] krátce redigoval časopis ''Zájmy dělnictva''. Publikoval povídky ze života moravského lidu (''Vrstevnice'') a historické romány (''Z těžkých dob Moravy'') a překládal z [[ukrajinština|ukrajinštiny]].
=== Křesťansko-sociálním politikem ===
 
Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Od počátku 90. let vyvíjel horlivou přednáškovou a organizační práci a krátce redigoval ostravské Zájmy dělnictva. Od roku 1897 stál v čele úsilí o vytvoření Sdružení katolických spolků arcidiecéze olomoucké a svolal jeho sjezdy v Hulíně (říjen 1897) a ve Vítkovicích (červenec 1898). Podpořil iniciativu redaktora Antonína Rybníčka k založení obdobného sdružení v Brně (Sdružení katolických spolků v diecézi brněnské, listopad 1898) a na sjezdu ve Vyškově v dubnu 1899 vzniklo Zemské ústředí křesťanských sociálů na Moravě, které současně připravilo návrh a podklady pro politizaci tohoto proudu a založení křesťansko-sociální strany na Moravě. Valoušek zřejmě jako člen Národní strany katolické na Moravě ustoupil do pozadí a vůdčí roli přenechal P.[[Janu Šrámek|Janu Šrámkovi]], který připravil na 3. a 4. září 1899 ustavující sjezd Křesťansko[[Moravsko-slezská křesťansko-sociální stranystrana na Moravě|Moravsko-slezské akřesťansko-sociální vestrany Slezskuna Moravě]], jenž proběhl na Velehradě.
 
V roce [[1901]] Valoušek poprvé kandidoval za Národní stranu katolickou na Moravě do vídeňské[[Říšská říšskérada (Rakousko)|Říšské rady]] a mandát si v ní udržel až do roku 1918. Jako poslanec zastupoval slovácké volební kraje na moravském[[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]] v letech [[1906]]-[[1913]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = divadloschod.cz
| titul = Slovník osobností východní Moravy
| datum přístupu = 2011-11-30}}</ref>
 
PolitickouI prácipřes tohotopolitickou velmiaktivitu pilnéhopokračoval preláta provázelav literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat. V roce [[1930]] začal trpět těžkou [[srdeční choroby|srdeční chorobou]], která následně vedla k jeho úmrtí.
===Literární činnost ===
 
Politickou práci tohoto velmi pilného preláta provázela literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat.
 
== Dílo ==
 
{{NK ČR|jk01141333}}
 
* ''V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního II'', Šlépěje života, Přerov 1930
* ''Perly v hlubinách a jiné povídky'', Šlépěje života, Přerov 1932
 
Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.
 
 
=== Literatura ===
* MAREK, Pavel: ''František Valoušek''. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha, Akropolis 2007, s. 284-285
* František Valoušek.'' Časopis katolického duchovenstva, 78, 1932, č. 4, s. 257
* MAREK, Pavel: ''Čeští křesťanští sociálové''. Olomouc, UP 2012.
 
=== Externí odkazy ===
[[Kategorie:Úmrtí 1932]]
[[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]
[[Kategorie:Členové Moravsko-slezské křesťansko-sociálníKatolické strany národní na Moravě]]
[[Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění]]