Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 484 bajtů, před 7 lety
bez shrnutí editace
 
== Biografie ==
Pocházel z [[řemeslo|řemeslnické]] [[rodina|rodiny]]. Jak [[střední škola|středoškolská]], tak [[teologie|teologická]] [[studium|studia]] absolvoval v [[Olomouc|Olomouci]], kde také v roce [[1887]] přijal [[kněz|kněžské]] [[svěcení]]. Poté působil na různých místech jako [[farní vikář|kaplan]], například v letech [[1895]]-[[1905]] ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], a nějakou dobu pracoval rovněž jako [[katecheta]]. V roce [[1901]] se zúčastnil [[sjezd|sjezdu]] [[Češi|českých]] [[církve sjednocené s Římem|katolíků]] v [[Kroměříž|Kroměříži]], kde [[25. srpen|25. srpna]] [[rétorika|řečnil]] o sociální otázce. V roce [[1899]] byl jmenován [[farář|farářem]] v [[Němčice nad Hanou|Němčicích na Hané]], kde strávil značnou část svého [[život|života]]. Počátkem 20. let [[20. století]] se stal [[probošt|proboštem]] [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži|kroměřížské kapituly]], jímž zůstal až do své [[smrt|smrti]], a v roce [[1923]] byl jmenován [[monsignore|prelátem Jeho Svatosti]].
 
Kněžské působení
Byl také [[literatura|literárně]] činný, publikoval zejména v [[Morava|moravských]] [[časopis|časopisech]]. Během svého působení na [[Ostrava|Ostravsku]] redigoval časopis ''Zájmy dělnictva''. Publikoval povídky ze života moravského lidu (''Vrstevnice'') a historické romány (''Z těžkých dob Moravy'') a překládal z [[ukrajinština|ukrajinštiny]]. Už koncem 19. patřil mezi aktivisty křesťanskosociálního hnutí na [[Morava|Moravě]], ze kterého se roku [[1899]] utvořila [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě]]. Od roku [[1906]] zasedal na [[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]] a v letech [[1907]]-[[1918]] byl poslancem rakouské [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 
Pocházel z početné rodiny hanáckého krejčího. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli bohosloví, na kněze vysvěcen v roce 1887. Krátce působil jako katecheta ve Vítkovicích, pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni, v r. 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem.
 
Křesťansko-sociálním politikem
 
Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Od počátku 90. let vyvíjel horlivou přednáškovou a organizační práci a krátce redigoval ostravské Zájmy dělnictva. Od roku 1897 stál v čele úsilí o vytvoření Sdružení katolických spolků arcidiecéze olomoucké a svolal jeho sjezdy v Hulíně (říjen 1897) a ve Vítkovicích (červenec 1898). Podpořil iniciativu redaktora Antonína Rybníčka k založení obdobného sdružení v Brně (Sdružení katolických spolků v diecézi brněnské, listopad 1898) a na sjezdu ve Vyškově v dubnu 1899 vzniklo Zemské ústředí křesťanských sociálů na Moravě, které současně připravilo návrh a podklady pro politizaci tohoto proudu a založení křesťansko-sociální strany na Moravě. Valoušek zřejmě jako člen Národní strany katolické na Moravě ustoupil do pozadí a vůdčí roli přenechal P. Janu Šrámkovi, který připravil na 3. a 4. září 1899 ustavující sjezd Křesťansko-sociální strany na Moravě a ve Slezsku, jenž proběhl na Velehradě.
V roce 1901 Valoušek poprvé kandidoval za Národní stranu katolickou na Moravě do vídeňské říšské rady a mandát si udržel až do roku 1918. Jako poslanec zastupoval slovácké volební kraje na moravském zemském sněmu v letech 1906-1913.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = divadloschod.cz
| titul = Slovník osobností východní Moravy
| datum přístupu = 2011-11-30}}</ref>
 
Literární činnost
V roce [[1930]] začal trpět těžkou [[srdeční choroby|srdeční chorobou]], která následně vedla k jeho [[smrt|úmrtí]].
 
Politickou práci tohoto velmi pilného preláta provázela literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat.
 
== Dílo ==
 
Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.
 
Literatura
 
MAREK, Pavel: ''František Valoušek''. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha, Akropolis 2007, s. 284-285; ''+ František Valoušek.'' Časopis katolického duchovenstva, 78, 1932, č. 4, s. 257; MAREK, Pavel: ''Čeští křesťanští sociálové''. Olomouc, UP 2012.
 
== Odkazy ==
Anonymní uživatel