Makro (software): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 7:
V programovacích jazycích ([[C (programovací jazyk)|jazyk C]] nebo [[C++]]) jsou makra nepostradatelnou pomůckou, která je implementována na úrovni [[Preprocesor jazyka C|preprocesoru jazyka C]] (cpp). Makra slouží k definování symbolů využitelných při podmíněném překladu, ale i k definování komplikovaných sekvencí, které jsou následně volány v zápisu [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]]. Výhodou maker je, že jejich předefinováním se při překladu zdrojového kódu automaticky zamění všechny jejich výskyty, což minimalizuje chyby, které by přinesly mnohanásobné editace kódu.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Greenwald | jméno = Irwin D. | coauthors = Maureen Kane | titul = The Share 709 System: Programming and Modification | periodikum = Journal of the ACM | ročník = 6 | číslo = 2 | strany = 128–133 | vydavatel = ACM | místo = New York, NY, USA | datum vydání = April 1959 | url = http://doi.acm.org/10.1145/320964.320967 | formát = [[PDF]] | doi = 10.1145/320964.320967 <!--Retrieved from URL by DOI bot-->}} Quotation: "One of the important uses of programmer macros is to save time and clerical-type errors in writing sequence of instructions which are often repeated in the course of a program."</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Strachey | jméno = Christopher | titul = A General Purpose Macrogenerator| periodikum = Computer Journal| ročník = 8 | číslo = 3 | strany = 225–241| datum=October 1965 | doi = 10.1093/comjnl/8.3.225}}</ref>
 
Makra jsou texty, které se dají představit jako zdrojové kódy. Ovšem jako se zdrojovými kódy se s nimi pracuje až po zpracování preprocesoru. Například v Linuxu lze spustit preprocesor příkazem cpp (C Pre Processor). Funguje to tak, že se při každém výskytu identifikátoru makra ve zdrojovém kódu nahradí textem makra. Pro definici makra se používá direktiva #define
 
Existují dva typy maker:
Preprocesor si zavolá překladač sám, takže o tom ani nemusíte vědět. Preprocesor odstraní ze zdrojového kódu komentáře a nahradí makra, které jsou ve zdrojovém kódu. Například když zapíšete do zdrojového kódu #include <stdio.h>, pak preprocesor vloží na místo tohoto řádku obsah standardní knihovny <stdio.h>. Všechny direktivy preprocesoru začínají znakem #.
 
Direktiva preprocesoru musí být vždy první na novém řádku. Před ní mohou být maximálně jen „bílé znaky“ (tabulátor, mezera, …). Direktiva končí s koncem řádku. Pokud chcete pokračovat na novém řádku, pak před „konec řádku“ napište zpětné lomítko.
 
Podle normy ANSI C existují následující makra, které musí každý preprocesor jazyka C znát. Standardní makra preprocesoru začínají a končí dvěma podtržítky.
{| class="wikitable" style="text-align: center; width: 500px; height: 200px;"
|+ makra, která musí každý preprocesor znát.
|-
! scope="col" | Makro
! scope="col" | význam
! scope="col" | datový typ
|-
! scope="row" | __cplusplus__
| Určuje, zda byl použit překladač C++ || int (1 nebo 0)
|-
! scope="row" | __STDC__
| Určuje, zda překladač splňuje ANSI C || int (1 nebo 0)
|-
! scope="row" | __LINE__
| Pořadové číslo aktuálního řádku || int
|-
! scope="row" | __FILE__
| Jméno aktuálního vstupního souboru || string
|-
! scope="row" | __TIME__
| Čas spuštění preprocesoru || string
|-
! scope="row" | __DATE__
| Datum spuštění preprocesoru || string
|}
 
Existují i implementačně závislá makra, která jsou definována jen na některých OS a v některých preprocesorech jazyka C. Například makro __linux__ se může hodit ke zjištění, zda program překládáme v linuxu.
{| class="wikitable" style="text-align: center; width: 500px; height: 200px;"
|+ implementačně závislá makra.
|-
! scope="col" | Makro
! scope="col" | význam
! scope="col" | datový typ
|-
! scope="row" | __linux__
| Určuje, zda je zdrojový kód překládán v Linuxu || int (1 nebo 0)
|-
! scope="row" | __unix__
| Obdobně jako linux || int (1 nebo 0)
|-
! scope="row" | __MSDOS__
| Verse DOSu || string
|-
! scope="row" | __i386__
| Určuje, zda jde o procesor z řady i386 || int (1 nebo 0)
|-
! scope="row" | __VERSION__
| Verze překladače GNU C || string
|}
 
 
Kromě standardních maker se dají vytvářet vlastní makra. Jejich užívání je velmi rozšířené, například je lze použít pro definování počtu prvků pole. Takové makro se pak používá v celém zdrojovém kódu a při změně počtu prvků pole stačí změnit jen makro. Makro se definuje za direktivou #define a lze jej zrušit direktivou #undef.
#define NAZEV makro
zdrojový kód kde makro používáme
#undef NAZEV
zde už makro není definované
 
Existují dva typy maker:
1. makra bez parametrů
2. makra s parametry