Roudnice nad Labem (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
→Historie: Faktické doplňky/opravy - prvním kamenným hradem, u nějž nebyl stavebníkem panovník, byla Přimda |
||
Řádek 6:
== Historie ==
Na místě skalnatého [[ostroh]]u nad [[Řeka|řekou]] [[Labe]] se však kdysi tyčil velkolepý [[hrad]]. Jeho stavbu zahájil synovec českého [[král]]e [[Vladislav I.|Vladislava I.]], kníže-biskup [[Jindřich Břetislav]]. Tento hrad byl druhým českým [[Kámen|kamenný]]m hradem, jenž byl zbudován někým jiným, než [[panovník]]em. Původní hrad měl přibližně [[obdélník]]ový [[půdorys]] asi 39 x 15 metrů a byl opatřen větším počtem obranných [[Bašta|bašt]]; zdi byly silné 2 [[metr]]y a byly zpevněny na severní straně a na [[nároží]]ch věžicemi. V přízemí stavby se nacházel velký sál, nad ním pak patrně ležela slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy jižním směrem, které byly obehnané hradbou s opevněnou [[Brána|bránou]]. Postupem doby byl hrad [[Gotika|goticky]] dostavován a přestavován, zasloužili se o to, mimo jiné také někdejší biskupové a arcibiskupové [[Jan IV. z Dražic]], [[Arnošt z Pardubic]], který zde nechal vystavět mohutnou [[věž]]. Hrad býval oblíbeným sídlem většiny pražských [[biskup]]ů.
Roku [[1369]] hrad navštívil i [[císař]] a král [[Karel IV.]], velmi často zde pobýval zde i arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. Jedním z kněží, kteří zde pobývali, byl prý i [[Jan Hus]], který tu údajně byl vysvěcen na [[kněz]]e. Od roku [[1371]] se zde nacházela i hradní [[kaple]]. Gotické přestavby a dostavby hradu byly ukončeny v roce [[1380]].
Nicméně [[římskokatolická církev]] hrad v roce [[1421]] nejprve dala zástavou a později i prodala Janu Smiřickému, čímž se zámek už natrvalo dostal do světských rukou české [[Šlechta|šlechty]]. Jan Smiřický později, jak se doba měnila, začal s jeho dalším přestavováním, doplňováním a upravováním. V roce [[1467]] hrad dobyla vojska [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Další opravy hradu prováděl později jeho další majitel pan [[Vilém z Rožmberka]]. Jeho manželka [[Polyxena z Pernštejna]] se po jeho smrti provdala za [[Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic|Vojtěcha Popela z Lobkovic]], čímž hrad přešel do rodového majetku [[Lobkovicové|Lobkoviců]].
V polovině [[16. století]] přibyla na jihovýchod od hradu nová obytná [[Renesance|renesanční]] [[budova]]. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celý objekt byl poněkud nesourodý, takže ho pak nechal [[Václav Eusebius Popel z Lobkovic|Václav Eusebius z Lobkovic]] přestavět na raně [[Baroko|barokní]] [[Zámek (stavba)|zámek]], v jehož podobě zůstal dodnes.
Z původního hradu se dodnes dochovalo obvodové [[zdivo]] a velký přízemní sál, rozčleněný pozdějšími vestavbami.
== Poloha ==
| |||