Otevřít hlavní menu

Změny

m
drobnosti, hierarchie nadpisů
}}
|}
'''Železniční trať [[Kuřim]] – [[Veverská Bítýška]]''' byla [[Regionální dráha|místní]] [[Železnice|železniční trať]] o délce 8,4 km (vzdálenost byla [[tarif]]ně upravena na 10 km) spojující městečko Veverskou Bítýšku severozápadně od Brna s Kuřimí na [[Železniční trať Brno - Tišnov|trati Brno – Tišnov]]. Provoz na této soukromé dráze byl zahájen 16. února 1911, k jeho ukončení došlo vzhledem k [[Velká hospodářská krize|hospodářské krizi]] dne 3. října 1936, poté byla trať rozebrána.
 
== ProjektHistorie ==
=== Projekt ===
[[Soubor:Chudčice, násep u silnice II-386 (03).jpg|thumb|left|Zachovaný násep trati u bývalého přejezdu v Chudčicích]]
První úvahy o zřízení železnice přes Veverskou Bítýšku spadají do roku 1868, kdy vznikaly plány na železniční spojení mezi Brnem a Havlíčkovým (tehdy Německým) Brodem. Jeden z návrhů počítal s výstavbou tratě údolím [[Svratka (řeka)|Svratky]], realizace se však dočkal projekt prodloužení tratě ze [[Zastávka (okres Brno-venkov)|Zastávky u Brna]] (tehdy Božího Požehnání) přes Třebíč a Jihlavu.<ref name=SPZ>{{Citace elektronické monografie
}}</ref>
 
=== Provoz, krize a zrušení dráhy ===
První slavnostní jízda na trati vyjela za přítomnosti oficiálních hostů a zástupců obcí 16. února 1911 ve 12:45 hod.<ref name=Chudcice/> Počáteční provoz zajišťovaly čtyři páry [[smíšený vlak|smíšených vlaků]] denně, které v Kuřimi navazovaly na vlaky mířící z Brna nebo do Brna. Jízdní doba činila 22 minut.<ref name=SPZ/> V pozdějších letech klesl počet spojů na dva<ref>[http://csd1918.wz.cz/1918s129.jpg Jízdní řád z roku 1918], csd1918.wz.cz</ref> až tři páry smíšených vlaků denně, neboť těžba hlavní přepravní komodity, kaolinu (kromě něj bylo také přepravováno dřevo či [[cukrová řepa]]), nijak nevzrůstala.<ref name=110let>{{Citace monografie
| příjmení = Vašíček
| stránky = 34–35
}}</ref>
 
== Krize a zastavení provozu ==
Rovněž ani předpokládaný rozvoj průmyslu ve Veverské Bítýšce nenastal. V roce 1918 byla trať označena číslem 228a, nejpozději od roku 1927 měla číslo 221a. Ačkoliv se společnost provozující dráhu snažila (např. na žádost vypravila přímé vlaky do Brna), začínající rozmach automobilismu, přímá autobusová linka mezi Brnem a Veverskou Bítýškou, [[velká hospodářská krize]] a zastavení těžby kaolinu v první polovině 30. let 20. století způsobily, že provoz na dráze již nebyl finančně udržitelný a musel být ukončen. Protože o trať neměly zájem ani [[Československé státní dráhy]] (ČSD), byl železniční provoz mezi Kuřimí a Veverskou Bítýškou zastaven 9. května 1936.<ref name=Chudcice/> 16. května téhož roku se usnesla správní rada akciové společnosti Místní dráha Kuřim – Bitýška Veverská o likvidaci firmy. Toto usnesení bylo československou vládou schváleno 3. července 1936, která vyhláškou 204/1936 Sb. zrušila koncesi pro provoz dráhy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 204/1936 Sb. o zrušení koncese pro místní dráhu Kuřim - Bitýška Veverská
}}</ref> Úplně poslední vlak vyjel na trať 3. října 1936,<ref name=110let/> na jaře 1937 odkoupila jednu lokomotivu a vozy [[Železniční trať Otrokovice - Vizovice|Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha]]. K definitivnímu odpojení tratě došlo 22. prosince 1937 odstraněním odbočné výměny na kuřimském nádraží.<ref name=SPZ/> Později byla trať snesena, pozemky rozparcelovány a společně s budovami a kolejnicemi odprodány.
 
=== Válečné využití a definitivní zrušení ===
V roce 1940 byl obnoven úsek z Kuřimi do Moravských Knínic, který sloužil jako vlečka pro dovoz materiálu na stavbu [[Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav|dálnice A88]] (tzv. Hitlerova dálnice). V roce 1943 byla tato vlečka zkrácena a s délkou přibližně 700 m končila v tzv. hale G u kuřimského hřbitova, kam vlaky dopravovaly vojenský materiál do jednoho z objektů tajné továrny Diana na stavbu stíhacích letadel. Ještě za druhé světové války byla tato kolej využívána i pro odstavování dělnických vlaků pro zaměstnance kuřimské zbrojovky a později podniku TOS Kuřim. Zrušena byla při stavbě [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Kúty|nové trati Brno – Havlíčkův Brod]] a kompletní přestavbě kuřimského nádraží v 50. letech 20. století.<ref name=110let/>
 
== VozovýVozidlový park ==
Společnost Lokalbahn Gurein – Bittischka-Eichhorn od počátku provozu disponovala dvěma lokomotivami, které byly označeny čísly 1 a 2. Shodné stroje byly tehdy označeny řadou kkStB 178 a u pozdějších ČSD [[Lokomotiva 422.0|řadou 422.0]]. Je ovšem prokázané, že na trati se objevily i lokomotivy pozdější [[Lokomotiva 400.1|řady 400.1]].<ref name=110let/>
 
Dne 31. srpna 1933 došlo kvůli snahám o úspory k výměně lokomotivy č. 2 (nově označena jako 422.0106, zrušena 1963) za stroj ČSD, zřejmě jednu z lokomotiv řady 400.1. Lokomotivu č. 1 odkoupila v roce 1936 Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha, kde byla označena jako 422.901. Po zestátnění dráhy v roce 1948 přešla do majetku ČSD jako 422.0112, zrušena byla roku 1961.<ref name=SPZ/>
 
== Popis tratě ==
| isbn = 978-80-7363-129-1
}}</ref> nacházela se zde zděná výpravní budova, záchod pro cestující a dřevěné skladiště. Prostor stanice i koncový úsek trati je dnes zastavěn zástavbou rodinných domků. I ze samotné výpravní budovy se stal rodinný dům č. p. 29 v Nádražní ulici,<ref name=SPZ/> který ale byl v prvním desetiletí 21. století zčásti zbořen. Ze stanice dále vedla [[vlečka]] po mostě přes Svratku (zachovaly se z něj pilíře v [[Říční koryto|řečišti]], po kterých vede potrubí [[teplovod]]u) do areálu kaolinky (dnes areál firmy Hartmann-Rico).
[[Soubor:Bityska-mapa.jpg|thumb|left|Dobová mapa]]
 
== Lanovka ==
 
== Lanovka Veverská Bítýška – Maršov ==
Kaolin byl z dolů u Lažánek a Maršova do Veverské Bítýšky přepravován nákladní [[lanová dráha|lanovkou]].<ref name=110let/>
[[Soubor:Bityska-mapa.jpg|thumb|Dobová mapa s tratí Kuřim – Veverská Bítýška a navazující lanovkou]]
V provozu byla do zastavení těžby, k čemuž došlo pravděpodobně v r. 1931.
Kaolin byl z dolů u Lažánek a Maršova přepravován do Veverské Bítýšky přepravován nákladní [[lanová dráha|lanovkou]].<ref name=110let/> Ta byla v provozu od roku 1911 do zastavení těžby, k čemuž došlo pravděpodobně v roce 1931.
 
== Odkazy ==