Punské války: Porovnání verzí

Odebráno 10 037 bajtů ,  před 9 lety
Vyprázdnění stránky
značka: Možný vandalismus
(Vyprázdnění stránky)
[[Soubor:HannibalFrescoCapitolinec1510.jpg|thumb|Kapitolská freska s Hannibalem překračujícím Alpy za druhé punské války ([[1510]])]]
 
'''Punské války''' je označení tří konfliktů mezi [[Starověký Řím|římskou republikou]] a [[Kartágo|Kartágem]]. Název je odvozen od pojmenování ''Poeni'', ''Puni'' ([[čeština|česky]] Punové), které [[Římané]] používali pro označení Kartaginců, kvůli jejich [[Féničané|fénickým]] předkům. Střetly se zde zásad mnsjgxzzfsthxfgfdghfgdsfadghsfgsgfgsshfs [[republika|republikou]], Kartágo [[oligarchie|oligarchií]], zatímco římské vojsko bylo stavěno z občanů, kartaginské tvořili převážně [[žoldnéř]]i.
 
== Příčiny punských válek ==
Když [[Římská říše]] dokázala v průběhu zhruba 150 let ovládnout [[Itálie|Itálii]] po tvrdých bojích se [[Samnité|Samnity]] a [[Sarmaté|Sarmaty]] a porážce [[Řecko|řeckých]] států na jihu [[Itálie]], stala se [[Římská říše]] [[Středozemní moře|středomořskou]] mocností. Nebyla však mocností jedinou. Mocností, která se svou silou a významem mohla rovnat Římu, byla říše [[Kartágo]], kterou Římané nazývali Punny. Jak Kartágo, tak Řím měli snahu o hegemonii nad celým Středomořím a bylo jasné, že v případě války, která musela zákonitě vypuknout, bude vítěz pánem celého středomořského prostoru. Nakonec se záminkou k první ze tří válek stala [[Sicílie]], na kterou si obě mocnosti činily nárok. Válka vypukla v roce [[264 př.n.l.]].
 
{{Upravit}}
# První punská valka (264-241)
# Druhá punská válka (218-201)
# Třetí punská válka (149-146)
 
== První punská válka ==
{{Viz též|První punská válka}}
Příčinou první ze tří krvavých válek mezi těmito dvěma městy bylo obsazení [[Itálie|italského]] města [[Messina]] syrakuským vládcem Agathoklem. Město požádalo o pomoc Kartagince i Římany, Kartaginci však dorazili o něco dříve. Když pak připluli i Římané, chtěli také za každou cenu Messině pomoci. Římský konzul Appius Claudius Caudex se dohodl s kartaginským velitelem, že se Kartaginci vrátí zpět. Vláda v Kartágu však velitelův ústup Římanům odsoudila a vyhlásila Římu válku. Její rozhodnutí bylo také ovlivněno vzájemným napětím mezi Kartágem a Římem, které trvalo již od roku 272 př. n. l., kdy se Kartaginci bez předchozího oznámení svým římským spojencům vylodili v [[Tarent]]u, aby toto město vysvobodili od [[Řecko|řecké]] Pyrrhovy armády. Obecně se tedy může říci, že hlavními důvody punských válek bylo mocenské soupeření, politická rivalita a nenávist, nikoli obavy z hospodářské vyspělosti Kartága, jak se mnozí mohou domnívat. Zprvu obléhalo Kartágo pod velením Hannóna již zmiňovanou Mesinu. Římané je však od svého města odehnali a roku 262 př. n. l. se po půlročním obléhání zmocnili nejvýznamnějšího města Kartaginců na [[Sicílie|Sicílii]] – Akragantu. Na souši tedy vítězil [[Řím]]. Na i na moři. K tomu poprvé došlo v roce 260 př. n. l. u Liparských ostrovů, kde však Řím utrpěl rychlou porážku. Brzy nato, v [[bitva u Myl|bitvě u Myl]], již ale římské loďstvo zvítězilo. Nedlouho nato, v roce 256 př. n. l., porazil Řím kartaginské lodě v [[bitva u Eknomu|bitvě u Eknomu]]. Jednalo se o největší námořní bitvu v dějinách lidstva. Z celkem 350 kartaginských lodí jich Římani 30 potopili a 64 zajali. Dohromady se zde utkalo na 300000 mužů. Těsně před obléháním Kartága ale na římské jednotky nečekaně zaútočil spartský vojevůdce [[Xanthippos]] (najatý Kartágem) a roku 255 př. n. l. římské vojáky drtivě porazil. O čtyři roky později zase římané porazili Kartagince v [[bitva u Aegatských ostrovů|bitvě u Aegatských ostrovů]] a Kartágo se definitivně vzdalo. Muselo opustit všechna svá území na Sicílii a zaplatit přes 83 [[tuna|tun]] [[stříbro|stříbra]].
 
== Druhá punská válka ==
{{Viz též|Druhá punská válka}}
=== Situace Kartága po první punské válce ===
Po porážkách z první punské války bylo Kartágo finančně téměř zruinované. Nemělo ani na zaplacení a udržení vlastní armády, takže již v roce 241 př.n.l. došlo k povstání [[voják]]ů a [[otrok]]ů, které trvalo 3 roky. Potlačil ho až jeden z kartaginských vůdců – [[Hamilkar]]. Ten se pak se svým oponentem Hannónem výjimečně shodl na jedné věci – totiž že je třeba Římu vyhlásit novou válku a konečně zvítězit. Hamilkar tedy zmobilizoval veškeré finanční prostředky, sestavil novou armádu a vydal se na severozápadní cíp [[Afrika|Afriky]]. Odtamtud se přeplavil na sever do dnešního [[Španělsko|Španělska]], kde dobyl velkou část území. Po osmi letech strávených v této nové kolonii však nečekaně zemřel. Nastoupil pak za něj jeho zeť [[Hasdrubal]], který dobyl další území a na jihovýchodním pobřeží [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] založil Nové Kartágo. Daně z podmaněných území pak brzy vrátily Kartágu jeho dřívější moc a peníze, takže již bylo konečně plně připraveno na novou válku s Římany. Roku 221 př.n.l. padl nečekaně i Hasdrubal, čímž se velení ujal Hamilkarův syn [[Hannibal]].
 
=== Začátek druhé punské války ===
Když se ujal vrchního velení, dobyl roku 220 př. n. l. se svou (tehdy již zase velmi silnou) armádou město [[Saguntum]], jež mělo s Římem spojeneckou smlouvu. Řím byl ale oslaben válkami s Galy, a proto jen vyslal do Kartága posly, kteří žádali o vydání Hannibala k potrestání. Kartágo však hrdě odpovědělo vyhlášením války. Na jaře roku 218 př.n.l. pak vyrazil Hannibal z Nového Kartága na sever. Jeho armáda čítala 50 000 mužů pěchoty, 9 000 jezdců a 58 válečných [[slon]]ů, při přechodu Alp a Pyrenejí zahynulo 33 000 mužů přivyklích obtížím pod africkým sluncem,ne však sněhu, dravé zvěři, pralesům a terénu velehor bez cest a mostů. Brzy dosáhli Pyrenejí a překročili řeku Rhônu. V Itálii jim pomohli Galové, nespokojeni s nadvládou Říma.
 
=== Drtivé porážky Říma ===
U řek Ticin a Trebia se ho Římané marně pokusili zastavit. Přestože při pochodu přes [[Pyreneje]] a [[Alpy]] ztratil Hannibal přes polovinu svých vojáků, v létě roku 216 př.n.l. se s těmi římskými střetl ve světově proslulé bitvě u Cann. Římané zde měli 80 000 pěšáků a 6000 jezdců, v čele jízdy pak stanuli dva římští konzulové – Gaius Terentius Varro a Lucius Aemilius Paulus. Paulus se však nakonec k boji neodhodlal. Varro proto hned ráno v den bitvy rozestavěl své jednotky do šiku a dal rozkaz k útoku. Hannibalovi vojáci zaujali rozestavění ve tvaru půlměsíce a uprostřed bojů pak římské vojáky napadli ze stran. V této kruté bitvě padlo na 70 000 římských vojáků. Na jaře roku 211 př.n.l. se pak v ulicích Říma začalo rozléhat: „Hannibal před branami!“
 
=== Obrat ve válce ===
 
=== Porážka Kartága ===
 
== Třetí punská válka ==
=== Situace po druhé punské válce ===
Dalším důsledkem tvrdých podmínek míru bylo, že [[Afrika|africký]] spojenec Říma, numidský král [[Massinissa]], který Římanům pomohl v [[bitva u Zamy|bitvě u Zamy]], mohl volně zabírat jakákoliv kartaginská území. To Kartágo vyprovokovalo a odvážilo se na další Massinissovy požadavky odpovědět útokem. Řím to kvalifikoval jako porušení mírové smlouvy a roku 149 př.n.l. vypověděl Kartágu novou válku. Hned poté ale Kartaginská státní rada vyslala do Říma posly s omluvou, a že se opět podřídí požadavkům Říma. Konzul Lucius Marcius Censorinus tedy přikázal, aby Kartaginci své město neprodleně zbourali s tím, že si na místě vzdáleném minimálně 10 mil od moře mohou vybudovat město nové. Je jasné, co takovýto požadavek vyvolal. Kartágo uzavřelo své hradby a začalo ve velkém vyrábět zbraně, do armády se začala hlásit naprostá většina jeho obyvatel.
 
=== Římské obléhání a zánik Kartága ===
 
== Výsledek punských válek ==
 
 
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Livius | jméno = | titul = Dějiny I. - VII. | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1971 - 1979 | počet stran = | isbn =}}
 
{{Commonscat|Punic Wars}}
 
[[Kategorie:Punské války| ]]
[[Kategorie:Války Římanů]]
[[Kategorie:Kartágo]]
 
[[ar:حروب بونيقية]]
[[az:Pun müharibələri]]
[[be:Пунічныя войны]]
[[bg:Пунически войни]]
[[bn:পিউনিক যুদ্ধসমূহ]]
[[bs:Punski ratovi]]
[[ca:Guerres púniques]]
[[ceb:Mga gubat Puniko]]
[[cy:Rhyfeloedd Pwnig]]
[[da:Puniske krige]]
[[de:Punische Kriege]]
[[en:Punic Wars]]
[[eo:Punikaj Militoj]]
[[es:Guerras Púnicas]]
[[eu:Gerra Punikoak]]
[[fa:جنگ‌های پونیک]]
[[fi:Puunilaissodat]]
[[fo:Tey Punisku Kríggjini]]
[[fr:Guerres puniques]]
[[fy:Punyske oarloggen]]
[[gl:Guerras púnicas]]
[[he:המלחמות הפוניות]]
[[hr:Punski ratovi]]
[[hu:Pun háborúk]]
[[hy:Պունիական պատերազմներ]]
[[id:Perang Punisia]]
[[is:Púnversku stríðin]]
[[it:Guerre puniche]]
[[ja:ポエニ戦争]]
[[ka:პუნიკური ომები]]
[[ko:포에니 전쟁]]
[[la:Bella Punica]]
[[lb:Punesch Kricher]]
[[lt:Pūnų karai]]
[[mk:Пунски војни]]
[[ms:Perang Punic]]
[[mt:Gwerer Puniċi]]
[[nl:Punische Oorlogen]]
[[nn:Punarkrigane]]
[[no:Punerkrigene]]
[[pl:Wojny punickie]]
[[pt:Guerras Púnicas]]
[[ro:Războaiele punice]]
[[ru:Пунические войны]]
[[sh:Punski ratovi]]
[[simple:Punic Wars]]
[[sk:Púnske vojny]]
[[sr:Пунски ратови]]
[[sv:Puniska krigen]]
[[tl:Mga Digmaang Puniko]]
[[tr:Pön savaşları]]
[[uk:Пунічні війни]]
[[vi:Chiến tranh Punic]]
[[war:Mga Gera Puniko]]
[[zh:布匿战争]]
Neregistrovaný uživatel