Lanškroun (zámek): Porovnání verzí

V roce [[1432]] [[Lanškroun]] získal [[Vilém Kostka]] z [[Postupice|Postupic]]. Jeho syn Zdeněk Kostka v roce [[1451]] znovu obnovil [[lanšpersko-lanškrounské panství]]. Po Zdeňkově smrti († [[1468]]) převzal [[panství]] jeho bratr Jan, po něm jeho synové Jan II. a Bohuš, posledními držiteli [[Lanškroun]]a z tohoto rodu byly od r.[[1505]] Bohušovy dcery Anna a Markéta. V 2.polovině [[15. století]] za [[Kostkové z Postupic|Kostků z Postupic]] bylo východní křídlo zbořeného [[klášter]]a [[augustiniáni|augustiniánů]] s kapitulní síní a částí křížové chodby upraveno pro občasný pobyt majitelů a pravděpodobně i jako sídlo správního úředníka, pravděpodobně v té době byl také vybourán [[Kněžiště|presbytář]] kapitulní síně. K roku [[1507]] je již stavba připomínána jako [[zámek (stavba)|zámek]], ve stejném roce přechází sňatkem Markéty Kostkové s Vojtěchem z [[Pernštejnové|Pernštejna]] lanšpersko-[[lanškroun]]ské [[panství]] pod rod [[Pernštejn]]ů. Nejdříve zde vládl sám Vojtěch, po jeho smrti v roce [[1534]] jeho bratr Jan z [[Pernštejn]]a, který byl nucen pro dluhy prodat v r.[[1544]] téměř celé [[panství]] Petrovi Bohdaneckému z Hodkova. Ponechal si pouze [[Lanškroun]] s 12 vesnicemi, příliš dlouho mu však ani to nepatřilo. ([[Zámek (stavba)|Zámek]] se v té době stal správním [[centrum|centrem]] zbytku [[panství]].) V letech [[1548]]-[[1561]] [[Lanškroun]]sko zástavně patřilo Boskovickým, v roce [[1561]] bylo synem Jana z [[Pernštejn]]a – Vratislavem vyplaceno a za tři roky opět spojeno s [[Lanšperk (hrad)|Lanšperkem]]. Sídlem državy se však již definitivně stal [[lanškroun]]ský [[zámek (stavba)|zámek]], využívaný při občasných návštěvách vrchnosti. V roce [[1588]] [[panství]] se zámkem opět měnilo majitele, Vratislavův syn Jan z [[Pernštejn]]a ho prodal Adamu Hrzánu z Harasova.