Doudleby: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.5.2) (Robot: Přidávám roa-rup:Doudleby |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 40:
== Pamětihodnosti ==
* '''Hradiště Doudleby''', slovanské opevněné sídlo o rozloze přibližně 4,8 [[hektar|ha]] z doby kolem poloviny [[10. století]], zaujímající poloostrov, vytvořený řekou Malší. [[Akropole]] hradiště o rozměrech 60 × 200 m se nacházela v nejužší části ostrohu, v postoru nynějšího kostela sv. Vincence a fary; kostel sám (byť dochovaný v mladší stavební podobě) je zřejmě pozůstatkem jejího vybavení. Na východní straně, odkud byl k hradišti jediný přístup po souši, se napříč šíjí táhnou dva rovnoběžné pásy hradeb, vytvářející malé lichoběžníkové předhradí, jehož vnější val je v terénu stále patrný. Na severu i jihu svahy, strmě spadající k řece, poskytovaly dostatek přirozené ochrany. Ze západní strany vymezuje akropoli několikametrový terénní stupeň (snad uměle zvýrazněný), dále odtud se povrch až ke vnitřním břehům říčního zákrutu sklání jen pozvolna. Tento prostor západního podhradí je rozčleněn třemi obloukovými pásy opevnění, stále částečně patrnými. [[Říční brod|Brod]] přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího Čapkova mostu, jednak v protějším zákrutu řeky. Hradiště nebylo dosud celkově archeologicky prozkoumáno, z dosavadních dílčích výzkumů třeba zmínit objev zahloubeného obydlí v prostoru akropole [[Bedřich Dubský|Bedřichm Dubským]] roku 1940 a v 90. letech nález esovitých [[záušnice|záušnic]], dokládající raně středověké [[Hřbitov|pohřebiště]] kolem kostela, při záchranném výzkumu [[Juraj Thoma|Juraje Thomy]].
* '''Farní kostel [[Vincenc ze Zaragozy|sv. Vincence]]''', na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem 40. let [[12. století]], nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze [[14. století|století 14.]], jsou jimi [[gotická architektura|gotický]] [[Kněžiště|presbytář]] a [[sakristie]] (obdobného provedení jako v nedalekém [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenném Újezdě]]); v sakristii byly odkryty vzácné gotické [[freska|fresky]] s výjevy ''Narození Páně'' a ''Klanění Tří králů'' z doby po roce [[1350]]. Loď s věží s byla přistavěna roku [[1494]], barokní úpravy a novostavbu věže v letech [[1708]] až [[1709]] provedl [[Petr de Maggi]] podle plánů [[Pavel Ignác Bayer|Pavla Ignáce Bayera]]. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny [[18. století]], na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu ''Madony doudlebské'' (originál z doby kolem roku [[1440]] chová [[Národní galerie v Praze]]), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na [[Hluboká (zámek)|Hluboké]]. Na věži jsou zavěšeny dva [[zvon]]y, velký, odlitý roku [[1876]] v [[Bochum]]i a malý - umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský [[Děkanát a vikariát|děkanát]], jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 [[farnost]]í). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi [[Dolní Stropnice]], [[Heřmaň (okres České Budějovice)|Heřmaň]] a [[Plav]].
* '''Sousoší [[Pieta|Piety]]''' před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku [[1756]]
* '''Kaple [[Svatá Barbora|sv. Barbory]]''', za kostelem, barokní z doby kolem roku [[1680]]. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku [[1993]]. Původní obraz sv. Barbory z roku [[1755]] odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce [[2000]].
| |||