Hlásková spodoba: Porovnání verzí

Přidáno 128 bajtů ,  před 10 lety
přidána Kategorie:Fonologie, drobné opravy, především odstranění "znělosti" z úvodu, je to jeden z příkladů, jak je uvedeno na konci 1. odstavce; NK ČR...
m (Gumruch přesunul stránku Spodoba znělosti na Hlásková spodoba: spodoba znělosti je jen jedním, konkrétním případem)
(přidána Kategorie:Fonologie, drobné opravy, především odstranění "znělosti" z úvodu, je to jeden z příkladů, jak je uvedeno na konci 1. odstavce; NK ČR...)
Výrazem '''asimilace''' (česky též '''spodoba''') '''[[znělost]]i''' se v [[lingvistika|jazykovědě]] označují [[hláska|hláskové]] změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti. Jedná se o přizpůsobení jedné hlásky jiné hlásce, většinou sousední. Přizpůsobená (asimilovaná) hláska může měnit své různé vlastnosti ([[znělost]], [[palatálnost]], místo tvoření v mluvidlech, tón hlásky a podapod.)
 
Asimilaci je možné popsat ze synchronního nebo diachronního hlediska. Synchronní asimilace je běžný jev, který nastává v daném jazyce v dané době, diachronní asimilace je už „hotová“ asimilace vzniklá historickým vývojem; (např. [[Italština|italské]] ''dottore'' vzniklo z latinského ''doctor''(''em'') (''ct'' se asimilovalo na ''tt'').
 
== Vlastnosti asimilace ==
V ojedinělých případech může nastávat u téhož typu slov obojí asimilace. Např. v češtině se souhlásková skupina ''sh'' vyslovuje v [[Čechy|Čechách]] s asimilací progresivní (''shoda'' se vyslovuje ''schoda'' [sxoda]), na [[Morava|Moravě]] s asimilací regresivní (''shoda'' se vyslovuje ''zhoda'' [zhoda]).
 
* Vzácně se vyskytuje '''asimilace reciproká''' ('''vzájemná'''), při níž se navzájem ovlivní více hlásek a v obou nastanou změny. Reciprokou asimilací vzniklo ze staroněmeckého ''fisk'' středoněmecké ''visch'' (novoněmecky ''Fisch''); tento druh asimilace je častý ve starém [[Indie|indickém]] jazyce [[Páli|pálí]] (např. z původního ''vatsa'' vzniklo ''vaccha'' (''c'' zde označuje [[Neznělá alveolární afrikáta|[''ʦ'']]], ''ch'' [''ʦ''] s přídechem)).
 
=== Rozsah asimilace ===
 
* '''Částečná asimilace''': asimilovaná hláska se v některé své vlastnosti přizpůsobí hlásce, která způsobuje asimilaci, ale jinak zůstává beze změny. Všechny dosud uvedené příklady se vztahují k asimilaci částečné.
* '''Úplná asimilace''': asimilovaná hláska se mění v tutéž hlásku jako hláska působící asimilaci. Úplná asimilace je běžná např. v [[Latina|latině]] - ve slově ''illegibilis'' se koncová souhláska předpony ''in''- změnila na stejnou souhlásku, kterou začíná základ slova (''legibilis''), tj. ''illegibilis'' < ''in''- + ''legibilis''. Úplná asimilace se vyskytuje v nemnoha jazycích, v češtině není.
 
=== Vzdálenost asimilovaných hlásek ===
 
* '''Asimilace na blízko''' je asimilace, při níž asimilované hlásky leží v bezprostředním sousedství.
* '''Asimilace na dálku''' ('''dálková''') je asimilace, při níž asimilované hlásky spolu nesousedí. Vyskytuje se většinou u [[Samohláska|samohlásek]] (např. latinský slovesný tvar indikativu perfekta aktiva ''pupugit'' vznikl z předpony ''pe''- a základu ''pugit'', samohláska předpony se asimilovala na dálku se samohláskou první slabiky základu). Pokud je v jazyce dálková asimilace samohlásek běžným jevem, mluvíme o [[VokalickáVokálová harmonie|vokálové (vokalické) harmonii]].
 
== Vlastnosti asimilovaných hlásek ==
Některé vlastnosti hlásek, které podléhají částečné asimilaci:
 
* '''Asimilace znělosti''' - asimilovaná hláska přebírá znělost hlásky, která asimilaci vyvolává. Jde o velmi častý druh asimilace.
* '''Asimilace [[Palatální souhláska|palatálnosti]]''' - asimilovaná hláska nepalatální se stává vlivem hlásky, která asimilaci vyvolává, sama palatální. Příklad v češtině: ve slově ''čeští'' se původní nepalatální ''s'' (srv. ''čes-ký'') změnilo na palatální ''š'' vlivem následujícího palatálního ''ť''. Některé takové asimilace jsou v češtině nespisovné ([''heščí''] místo [''hesčí'']).
* '''Asimilace místa tvoření''' - asimilovaná hláska mění místo tvoření shodně s hláskou, která asimilaci vyvolává. Např. v českém slově ''banka'' se [[Alveolární souhláska|alveolární]] () [''n''] mění vlivem následujícího [[Velární souhláska|velárního]] (zadopatrového) ''k'' na velární [''[[Velární nazála|ŋ]]''].
 
== Související články ==
{{ID autority|nkp=ph678245|věc=ano|spodoba znělosti}}
* [[Znělost]]
* Opakem asimilace je (poněkud vágně definovaná) [[disimilace]]
* [[Fonologie češtiny#Souhláskové asimilace]]
* [[VokalickáVokálová harmonie]]
 
 
{{Portály|Jazyk}}
[[Kategorie:Fonetika]]
[[Kategorie:Fonologie]]
 
[[ar:مماثلة (لغة)]]