Jeho [[próza]] čerpá převážně z lékařské praxe, mnohdy jde o příběhy s detektivní zápletkou - jmenujejmenujme např. ''Případy doktora Dvořáka'' ([[1976]]), ''Poslední zastávka smrt'' ([[1980]]), ''Klíč k pachateli'' ([[1981]]), ''Gang smrtících snů'' ([[1985]]), ''rána z milosti'' ([[1995]]), ''Dívka z přehrady'' ([[1997]]), ''Oddychový čas'' ([[1998]]), ''Popraviště v parku'' ([[2001]]), ''Vražedná past'' ([[2004]]), nebo ''Diagnóza: Náhlá smrt'' ([[2005]]). Problematikou stáří, generačních vztahů, morální lability a kriminality mládeže se autor zabýval v psychologické novele ''Poslední návrat'' ([[1988]]) a v románové reportáži ''Útěk do klece'' ([[1990]]). V povídkové sbírce ''Podivný host'' ([[1993]]) se zaměřil na sociální a psychologické problémy české společnosti po roce 1990.
Vydal několik sbírek vlastní [[poezie]] – ''Psychoterapie slov'' ([[1992]]), ''Stopami dláždění'' ([[1993]]), ''Lásko šílená'' ([[1996]]), ''Rákosová flétna'' ([[2001]]), ''Pro Tebe, má lásko'' ([[2003]]) a ''Ty a já'' ([[2007]]).
