Verze z 29. 3. 2012, 19:51 editovat Kohelet (diskuse \| příspěvky) 12 660 editací →‎Rozšíření ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 3. 2012, 20:35 editovat zrušit editaci Utar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 26 527 editací m přesuny obrázků, velká písmena, tečka Přejít na další porovnání →
Řádek 27: == Původ a šíření == [[Soubor:IE3500BP.png\|thumb\|~~right~~left\|~~rozšíření~~Rozšíření indoevropských jazyků v [[2. tisíciletí př. n. l.]] ]]▼ [[Soubor:IE2500BP.png\|thumb\|~~right~~left\|~~rozšíření~~Rozšíření indoevropských jazyků v [[1. tisíciletí př. n. l.]] ]]▼ [[Soubor:IE1500BP.png\|thumb\|~~right~~left\|~~rozšíření~~Rozšíření indoevropských jazyků po zániku římské říše a během velkého [[stěhování národů]]]]▼ [[Soubor:Indo-European branches map.png\|thumb\|left\|~~Rozšíření~~Současné rozšíření indoevropských jazyků v Eurasii]]▼ O původu a šíření indoevropského prajazyka existují dvě hlavní konkurenční teorie. Jedna teorie předpokládá původ indoevropských jazyků mezi nomádskými kmeny v oblasti dnešní [[Ukrajina\|Ukrajiny]] a jihozápadního [[Rusko\|Ruska]] před 6000 lety. Této teorii se podle předpokládaného způsobu šíření jazyka, říká teorie „meče a koně“. Druhá bývá nazývaná teorií „anatolských farmářů“. Podle ní prapůvodní jazyk, z něhož vznikly všechny jazyky indoevropanů, pochází z oblasti Anatolie u [[Kaspické moře\|Kaspického moře]] v dnešním [[Turecko\|Turecku]], v době před 8000 až 9500 lety.<ref>Pazdera Josef, Genetici řešili spor jazykozpytců, [http://www.osel.cz/index.php?clanek=488 dostupné online]</ref>. Tuto teorii podporují výsledky analýzy větvení jazykového stromu provedené R.D.Grayem (2003).<ref>Gray, R.D. & Atkinson, Q. (2003). Language-tree divergence times support the Anatolian theory of Indo-European origins. Nature, 426, 435-439.</ref> ▲[[Soubor:IE3500BP.png\|thumb\|right\|rozšíření indoevropských jazyků v [[2. tisíciletí př. n. l.]] ]] ~~<br />~~ ▲[[Soubor:IE2500BP.png\|thumb\|right\|rozšíření indoevropských jazyků v [[1. tisíciletí př. n. l.]] ]] ▲[[Soubor:IE1500BP.png\|thumb\|right\|rozšíření indoevropských jazyků po zániku římské říše a během velkého [[stěhování národů]]]] == Rozšíření == ▲[[Soubor:Indo-European branches map.png\|thumb\|left\|Rozšíření indoevropských jazyků v Eurasii]] Indoevropskými jazyky mluví víc než 3 miliardy lidí (drtivá většina [[Evropa\|Evropy]], [[Asie]] od východního [[Turecko\|Turecka]] po [[Indie\|Indii]] (kromě jižní části Indie, kde dominují [[drávidské jazyky]]), [[Amerika]], [[Austrálie]] a [[Jihoafrická republika]]). Řádek 47 ⟶ 45: == Dělení == [[Soubor:IndoEuropeanTree.svg\|thumb\|~~260px~~right\|Strom ~~Indo-Evropské~~indoevropské jazykové rodiny.]]▼ Indoevropská rodina se dělí na následující skupiny (řazeno podle doby, ze které se nám dochovaly nejstarší záznamy): * [[anatolské jazyky]] – nejstarší známá větev, záznamy z 18. stol př. n. l, dnes vymřelá Řádek 62 ⟶ 61: * [[albánština]] – nejstarší záznamy z 15. stol. ▲[[Soubor:IndoEuropeanTree.svg\|thumb\|260px\|Strom Indo-Evropské jazykové rodiny.]] == Vymřelé jazyky == Vedle těchto potvrzených a vědci většinou uznávaných větví bývá mezi indoevropské jazyky řazeno několik vymřelých jazyků, z nichž se nám dochovaly jen zlomky (přesnější zařazení tudíž není možné):

Indoevropské jazyky: Porovnání verzí