Plužina: Porovnání verzí

Dle tvaru se rozlišuje:

*'''plužina bloková''' (úseková), něm. ''Blockflur'' – půda je rozdělena do nepravidelných bloků o zhruba stejných rozměrech

*'''plužina záhumenicová''' (pásová) – půda je rozdělena do dlouhých pásů napříč katastrálním územím

 

Rekonstrukce původních plužin probíhá na základě pramenů písemných (katastrální plány z [[19. století]], předregulační plány polí z [[18. století]], výjimečně i mapy ze [[16. století]]), dále za pomoci leteckého snímkování, specializovaného archeologického výzkumu nebo nověji metody pedologického sondování (založená na faktu, že tloušťka humusu je přímo úměrná době zemědělské kultivace).

 

Nejstarší datovaná pravěká pole byla objevena v 1. polovině [[20. století]] v Anglii a v severských zemích. Až později došlo k podobným nálezům v jižněji položených oblastech. Nejstarší plužiny byly nevelké a ne příliš pravidelné plochy ohraničené kamením nebo nízkými valy (něm. Zellflur) roztroušené v lesích. Tyto nejstarší plužiny pocházejí snad až z [[doba bronzová|doby bronzové]].

 

Na počátku [[vrcholný středověk|vrcholného středověku]] se pod vlivem zdokonalené technologie (objevuje se těžký [[pluh]]) přešlo na pásovou plužinu. Od [[středověk]]u do [[19. století]] prošla plužina intenzivním vývojem, protože podléhala majetkovým změnám. Je proto velmi těžké rekonstruovat podobu polností v okolí vesnic ve starších dobách.

 

Největší zájem o studim vývoje plužin v minulosti byl v Německu a v Anglii. V Německu mělo bádání specifický vývoj, protože se dlouho snažili odvodit z tvaru plužiny [[etnie|etnickou]] příslušnost zde usídleného obyvatelstva (podobně tomu vlastně bylo ve Velké Británii, kdy nejstarší bloková plužina dostala název ''celtic fields'' – byla spojována výhradně v prehistorickými Kelty). V Německu se dlouho uvažovalo, že bloková plužina (tzv. [[okrouhlice]]) je spojená se slovanským obyvatelstvem a traťová plužina (předpokládající vyspělejší techologii těžkého pluhu a také tvar sídliště typický pro kolonizační aktivity) s německým. Základ těmto představám daly práce [[August Meitzen|Augusta Meitzena]] ([[1822]]-[[1910]]). Až s intenzivním archeologickým výzkumem po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se zjistilo, že na sídlištích s blokovou plužinou se nenachází žádná slovanská keramika a osady vznikly až ve [[13. století]].

 

*[[E. Cecil Curwen|Curwen, E.C.]] [[1927]]: ''Prehistoric Agriculture in Britain'', [[Antiquity]] 1, s. 261-289.

*Giffen van, A.E., [[1928]]: ''Prehistoric fields in Holland'', [[Antiquity]] 2, 85-87.

*[[Miroslav Štěpánek|Štěpánek, M.]] [[1967]]: ''Plužina jako pramen dějin osídlení'', [[Československý časopis historický]] 15, s. 725-746.

 

* [http://www.skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm Plužina, zemědělství]

 

[[Kategorie:Historie]]