Husova československá bohoslovecká fakulta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Testis (diskuse | příspěvky)
Aristarch (diskuse | příspěvky)
Řádek 38:
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Amedeo Molnár]], suplující profesor z KEBF 1982-1990<br />
Kromě uvedených oborů na HČBF přechodně působila ''katedra teorie náboženství a filozofie'' (vedoucí profesor katedry ThDr. Jaroslav Světlý 1950-1953) a ''katedra praktických otázek lidové demokracie'', jejíž výuku zajišťovali profesoři, docenti a lektoři schvalovaní státními orgány. V roce 1978 rozhodnutím ministra kultury ČSR v její budově sídlila ''katedra společenských nauk'' s působností pro všechny české bohoslovecké fakulty, která byla bezprostředně podřízena řediteli Sekretariátu pro věci církevní Ministerstva kultury ČSR.<br />
Podle tehdejší legislativy sice HČBF (analogicky jako ostatní bohoslovecké fakulty) neměla status [[Vysoká škola|vysoké školy]], přesto v mnoha směrech dosáhla pozoruhodných výsledků. V průběhu její existence bylo imatrikulováno 355 posluchačů, 220 studia dokončilo a většina z nich nastoupila do duchovní správy. Vlastní publikační činnost pedagogů fakulty zahrnuje 35 knižních titulů (některé z nich vyšly v zahraničních překladech), 10 sborníků, 46 skript; celkový korektní bibliografický přehled včetně studií, statí i článků zatím nebyl zpracován. Významný byl také jejich podíl zejména ve sférách ideové orientace CČSH ([[Profesor|prof.]] [[Zdeněk Trtík]], [[Profesor|prof.]] [[Zdeněk Kučera]]), úspěšného rozvíjení mezikofesníchmezikonfesních domácích i zahraničních ekumenických styků ([[Profesor|prof.]] [[Milan Salajka]]), účinné vědecké a organizační spolupráce na přípravě a realizaci [[Český ekumenický překlad|českého ekumenického překladu]] [[Bible]] ([[Profesor|prof.]] [[Jindřich Mánek]], [[Profesor|prof.]] [[Zdeněk Sázava]], [[Profesor|prof.]] [[Vladimír Kubáč]]), mezinárodně uznávaných výsledků bádání i popularizace církevních a obecných dějin ([[Profesor|prof.]] [[Miloslav Kaňák]]) a koncepčně propracovaného systému sociální orientace CČSH ([[Profesor|prof.]] [[František M. Hník]], [[Profesor|prof.]] [[Anežka Ebertová]]). Mimořádný vliv na spiritualitu církve a duchovenskou aktivitu měl [[Profesor|prof.]] [[Otto Rutrle]]. V rámci ''promočního práva'' fakulta udělila za celou dobu své existence 33 doktoráty, z toho 8 čestných.
Nezastupitelnou roli měli pedagogové, doktorandi i absolventi fakulty při profilaci a dosahování vysoké vědecké úrovně odborných periodik [[Církev československá husitská|CČS/H/]], k nimž přispívali především autorsky. Na vydávání, směřování a formování obsahu ''Náboženské revue CČS'' (v letech 1968-1991 ''Teologická revue CČS/H/'') se po dobu existence HČBF podíleli [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]] [[Profesor|prof.]] [[František Kovář]] (vedoucí redaktor 1946-1950; 1953-1962), [[Profesor|prof.]] [[Zdeněk Trtík]] (spolu s [[Profesor|prof.]] [[Otto Rutrle|Ottou Rutrlem]] zastupující vedoucí redaktor 1950-1951, s [[Profesor|prof.]] Jaroslavem Světlým 1952-1953; výkonný redaktor 1955-1967; vedoucí redaktor TR CČS/H/ 1968-1973) a [[Profesor|prof.]] [[Milan Salajka]] (technický redaktor 1969-1973, vedoucí redaktor 1973-1991; po vzniku ''Theologické revue HTF UK'' stál v jejím čele v letech 1991-1999). Devízou pro budoucnost se rovněž staly mnohdy velmi rizikové kontakty se zahraniční i domácí vědou 
a v šedesátých letech intenzivní dialog se sekulární vědeckou sférou. Všechny uvedené faktory ve svých důsledcích zabránily předlistopadovému vedení programově ateistického státu ''„…učinit z ní účelové učiliště pro praktickou duchovní správu…“'' (Jaroslav Hrdlička).<br />