Petr Voženílek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+obrázek |
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 3:
Petra Voženílka již od dětství ho přitahovali hadi (hlavně ti jedovatí a především zmije), ale přestože jeho otec zvířata miloval (byl vášnivým akvaristou) dlouho neměl příležitost se této své vášni více věnovat. Vystudoval [[chemie|chemii]] v [[Ústí nad Labem]], kde také po vojně začal pracovat ve [[Výzkumný ústav anorganické chemie|Výzkumném ústavu anorganické chemie]]. Herpetologii a teraristice se začal intenzívně věnovat teprve po nástupu do zaměstnání. Byl to člověk nesmírně činorodý a zvídavý, mezi jehož zájmy nepatřili jen samotní hadi a [[zoologie]] všeobecně, ale také [[chemie]], [[kouzlení]], [[muzika]]ntství, [[potápění]] a [[divadlo]]. Byl skvělý [[vypravěč]] s úžasným smyslem pro [[humor]], který zúročil v několika knížkách (např. „''Můj život mezi hady a jinou havětí''“, kde kromě vyznání lásky k hadům v kostce popisuje i průřez svým velice pestrým životem.
Několik let jezdil po vystoupeních se známými ''[[Fešáci|Fešáky]]'', kde společně s [[Pepa Alois Náhlovský|Pepou Aloisem Náhlovským]] slavil úspěchy při předvádění humorných scének s [[užovka brazilská|užovkou brazilskou]], která se díky své naprosto mírumilovné povaze a velice zvláštním choutkám na [[párek|párky]] a [[paštika|paštiku]] stala téměř legendou. Při tom všem stihl absolvovat potápěčský kurs na [[
Ač během svého života choval mnoho [[druh (biologie)|druhů]] hadů, středem jeho zájmu byly hlavně evropské zmije, především [[zmije obecná]]. Právě té věnoval prostor v knížečce „''Ty zmije''“. Ke zmijím ho to táhlo odjakživa a tak jejich studiu a vědecké práci věnoval téměř veškerý volný čas. Po přestěhování do [[Chomutov]]a začal pracovat v [[Chomutovský zoopark|chomutovském zooparku]], kde působil až do svého odchodu do [[invalidní důchod|invalidního důchodu]]. I poté však byl nesmírně aktivní a nadále s [[Podkrušnohorský zoopark|Podkrušnohorským zooparkem]] intenzivně spolupracoval. Důkazem je i nově vybudovaná expozice [[terárium|terárií]], kterou ještě před svým odchodem pomohl řediteli zooparku P. Rabasovi slavnostně otevřít pro veřejnost. Navzdory podlomenému zdraví z víc jak padesáti uštknutí a dvěma mozkovým příhodám, byl Petr Voženílek i ve stáří nesmírně činorodý, plný elánu a životního optimismu. Zemřel náhle ve věku nedožitých šedesáti let.
|