Český Těšín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 54:
V polovině [[19. století]] sem byla přivedena [[Košicko-bohumínská dráha]], později také [[Dráha slezských měst]] z [[Frýdek-Místek|Frýdku]] do [[Bílsko-Bělá|Bílska]]. Bylo zde vybudováno velké vlakové nádraží, které bylo do roku [[1920]] hlavním nádražím města [[Těšín]]a. Od roku [[1911]] dokonce jezdila z nádraží do historické části města tramvaj. Rozdělení města vedlo k úpadku významu města v regionu a ke zbrzdění jeho rozvoje. [[Těšín|Polský Těšín]] ztratil důležité železniční spojení a průmysl, Český Těšín byl zase odříznut od historického centra, správních úřadů a kulturně-osvětových zařízení.
[[Soubor:Těšínská tiskárna.jpg|thumb|right|Prochaskova [[Těšínská tiskárna]]]]
Katastrální území rodícího se Českého Těšína mělo tehdy rozlohu 2,66 [[Kilometr čtvereční|km²]], a žilo na něm něco málo přes 8000 obyvatel. Nově vznikající město mělo před sebou slibné perspektivy rozvoje. Na jeho katastru se nacházelo nádraží, odkud vyjížděly vlaky jak do [[Třinec|Třince]], [[Jablunkov]]a a na [[Slovensko]] až do [[Košice|Košic]], tak do blízké hornické [[Karviná|Karviné]] a do železničního uzlu v [[Bohumín]]ě, odkud pak vedlo spojení přes [[Ostrava|Ostravu]] do [[Brno|Brna]] i do [[Praha|Prahy]]. To byl základ demografického i urbanistického rozvoje města. Značnou úlohu sehrál v této souvislosti i místní průmysl a živnosti. Nejvýznamnějším místním výrobním odvětvím byly stavitelské firmy, kterým byla tehdy svěřena výstavba řady veřejných objektů – nemocnicnemocnice, škol, kostelů i městské radnice. Kromě budov, financovaných státem nebo městem, se rozvíjela také výstavba družstevních a soukromých objektů. Vzniklo mnoho obchodů a restaurací. Centrem společenského a kulturního života se po roce [[1933]] stala kavárna Avion, přistavěná ke starému hotelu National, přímo u mostu pod zámkem. V roce [[1921]] bylo založeno [[Gymnázium v Českém Těšíně|České gymnázium]].
Významným místním podnikem byla [[Těšínská tiskárna|tiskárna a nakladatelství K. Prochasky]].