Verze z 7. 10. 2006, 00:56 editovat 84.84.73.66 (diskuse) linkfix nl ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 10. 2006, 13:31 editovat zrušit editaci Dinybot (diskuse \| příspěvky) 42 548 editací m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace Přejít na další porovnání →
Řádek 5: : ''f''(''x'' + ''t'') = ''f''(''x'') pro ''všechny'' hodnoty ''x'' v definiční oblasti ''f''. '''Neperiodická funkce''' je taková, která nemá žádnou takovou periodu ''t'' > 0. Jednoduchým příkladem je funkce ''f'', který dává „zlomkovou část“ svého argumentu: : ''f''( 0.5 ) = ''f''( 1.5 ) = ''f''( 2.5 ) = ... = 0.5. Řádek 21: Některými dalšími příklady jsou [[vlna zub pily]], [[čtvercová vlna]] a [[trojúhelníková vlna]]. [[Goniometrická funkce\|Trigonometrické funkce]] jako jsou sinus a kosinus jsou rovněž periodickými funkcemi s periodou ~~2π~~2π. Základem [[Fourierovy řady\|Fourierových řad]] je myšlenka, že ''libovolná'' periodická funkce je součtem trigonometrických funkcí s odpovídajícími periodami. Funkce, jejíchž definičním oborem jsou [[komplexní číslo\|komplexní čísla]], mohou mít 2 nesouměřitelné periody, bez toho, aby se jednalo o konstantní funkce. Takovými funkcemi jsou např. [[eliptická funkce\|eliptické funkce]]. Řádek 34: Poznamenejme, že ačkoliv se předpokládá, že + [[komutativní]], v této definici píšeme ''T'' napravo. == Periodické řady == Některé přirozeně se vyskytující [[řada (matematika)\|řady]] jsou periodické, například desetinný rozklad libovolného [[racionální číslo\|racionálního čísla]] (viz [[periodický rozvoj]]). Můžeme proto mluvit o '''periodě''' nebo '''délce periody''' řady. Jedná se tedy o speciální případ obecné definice. == Translační symetrie == Jestliže se k popisu nějakého objektu použije funkce, např. nekonečný obraz může být popsán barvou jako funkcí pozice, odpovídá periodicita této funkce [[Translační symetrie\|translační symetrii]] objektu. == Viz také == * [[Téměř periodické funkce]] * [[Amplituda]]

Periodická funkce: Porovnání verzí