Verze z 30. 9. 2006, 18:08 editovat Bilboq (diskuse \| příspěvky) 10 755 editací m oprava ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 10. 2006, 12:47 editovat zrušit editaci Dinybot (diskuse \| příspěvky) 42 548 editací m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Olomoucký úděl''', zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní [[Morava (země)\|Moravě]], kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců. Centrem údělu byl hrad [[Olomouc]]. Na konci svého života určil [[Břetislav I.]], že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z [[Praha\|Prahy]] celé zemi (tzv. [[seniorát]]) a mladší synové dostanou území na Moravě. Toto rozdělení se nakonec uchytilo ([[Spytihněv II.]] se toto rozdělení pokusil zrušit) a jednotliví [[Dynastie Přemyslovců\|Přemyslovci]] založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku [[1061]] [[Vratislav II.\|Vratislavem II.]] se vytvořily tři celky – [[brněnský úděl]], [[znojemský úděl]] a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s [[~~Uhry~~Uhersko\|Uhrami]] plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu (Brněnsko a Znojemsko chránily české země z jihu). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili. Z vládců Olomoucka se nejvíce prosadil [[Svatopluk Olomoucký]], který se dostal v letech 1107 - 09 na pražský knížecí stolec. Do údělu byli také často dosazováni synové nebo bratři vládnoucích knížat v Praze. == Seznam vládců Olomoucka == Vratislav 1054 - 1055 (později kníže [[Vratislav II.]] ) [[Spytihněv II.]] 1055 -57 (vládne jako český kníže) Řádek 30: *po r. 1201 existence údělú končí a na Moravě trvale vládne [[markrabí]] [[Kategorie: Historie]] [[Kategorie: Olomouc]]

Olomoucký úděl: Porovnání verzí