Dvorská válečná rada: Porovnání verzí

Dvorská rada vojenská byl jeden ze tří orgánu zřízený [[Ferdinand I.|Ferdinandem I.]] Jednalo se o orgány společné všem zemím, které se od roku [[1526]] nacházely pod vládou [[Dynastie Habsburků|Habsburků]]. Další dva bylibyly [[tajná rada]] a [[dvorská komora]]. Rakouské země a [[království české]] a uherské[[Uhersko|Uherské]] byly samostatné státní celky spojené pouze osobou panovníka ([[personální unie]]). Těmito novými orgány byl položen základ pro vytvoření centralizované [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]], která se začala vytvářet v pobělohorském období.

'''Dvorská rada vojenská ''' (německy Horkriegsrat) na rozdíl od tajné rady a dvorní komory byla zřízena až roku [[1556]] po marném jednání v letech [[1529]] - [[1531]]. Náležela jí péče o vojenské sbory a válečné prostředky, jež se v rukou [[Dynastie Habsburků|Habsburků]] soustřeďovaly. Zejména měla na starosti společnou obranu všech habsburských států proti Turkům. Měla na starost verbování a zásobování vojska, výzbroj, udržování penvostí atd. Také vedla korespondenci s Turekcem[[Turecko|Tureckem]] a [[Rusko|Ruskem]]. O vydáních přesahujících 150 zlatých se musela dohodnout s [[dvorská komora|dvorskou komorou]] a k urychlení jednání byl do vojednské rady pravidelně vysílán jeden rada komorní.

Jednalo se o pětičlenný orgán, skládající se z pěti radů, z nichž jeden byl [[president]]. Panovník se dokonce snažil o to, aby i čeští stavové poslali zvolené zástupce do vojennské rady, avšak k tomu nedošlo. Český sněm se roku [[1565]] pouze usnesl, že [[král]]i náleží právo svobodně si volit členy vojenské rady. Rada měla v [[Praha|Praze]] svou zvláštní expedici (Hofkriegsratkanzlei), pro kterou byla roku [[1564]] vydána zvláštní insrukce. Po přesídlení [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] do [[Praha|Prahy]] kolem roku [[1600]] pražská rada vojenská na krátko zanikla, ale roku [[1605]] byla opět obnovena.