Adam Mickiewicz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
1882 |
||
Řádek 14:
V září roku [[1855]] odjel do [[Istanbul|Istanbulu]] založit oddíly polské legie (''Legion polski'') a také ze [[Židé|Židů]] složený tzv. ''Legion Żydowski'' pro válku s Ruskem. Zemřel náhle při [[epidemie|epidemii]] [[cholera|cholery]], pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě [[arsenik]]em nebo o výronu krve do mozku. Jeho tělo bylo pohřbeno v [[Paříž]]i na hřbitově v Montmorency, po třiceti pěti letech jej v roce [[1890]] převezli do [[Polsko|Polska]], což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.
== Dílo ==
Řádek 20 ⟶ 19:
* ''Dziady'' (česky ''Tryzny'') – nedokončené [[drama]] skládající se ze 3 částí (4. část autor nedokončil). Konflikt zklamané lásky a pocitu hrdiny k zodpovědnosti národu. Projevuje se zde základní myšlenka: [[Polsko]] = [[Kristus]] (mesiáš, spasitel) národů, který umírá na kříži, aby svým zmrtvýchvstáním přinesl svobodu všem národům
* ''Konrád Wallenrod'' (1828) – litevský hrdina se stane velmistrem německých rytířů, nezapomíná na svůj původ a na příkoří, která Litvě jeho řád způsobil. Mstí se řádu, v jehož čele stojí, a této mstě obětuje i svůj život. Vliv [[Niccolò Machiavelli|Machiavelliho]] a jeho filosofie vedení války („''Je třeba být liškou i lvem''“).
* ''Pan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě'' (polsky ''Pan Tadeusz'', 1834; Alžběta Pechová 1882) – polský národní epos o 12 zpěvech, poslední velký veršovaný epos evropské literatury. Odehrává se na malém šlechtickém sídle v [[Litva|Litvě]] v letech [[1811]]–[[1812]], kdy Poláci doufali v [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovu]] pomoc při obnově vlastního státu; současně probíhá milostná zápletka a spor mezi dvěma šlechtickými rody.
* ''Kniha národa polského a poutnictva polského'' – programový politický spis (1832)
| |||