Byzantská říše v době Herakleiovců: Porovnání verzí

Po svržení císaře [[Maurikios|Maurikia]] a jeho popravě se na byzantský trůn dostal uzurpátor [[Fokas]], který po svém nástupu začal organizovat teror namířený nejen proti původním Maurikiovým přívržencům a [[římský senát|senátorsk]]é [[aristokracie|aristokracii]],<ref name="zást82">Zástěrová, str. 82</ref> ale i [[židé|židům]] a vyznavačům [[křesťanství|křesťanské]] [[hereze]], [[monofyzitismus|monofyzitům]].<ref name="hrad97">Hradečný, str. 97</ref> Jeho počínání vyvolalo odpor ve východních provinciích, kde byl monofyzitismus velmi rozšířen, a spělo k rozpoutání nového vnitropolitického konfliktu. Nestabilní situace ve zdejších byzantských provinciích využil [[seznam sásánovských velkokrálů|perský král]] [[Husrav II.]] a rozpoutal proti [[ByzancByzantská říše|Byzanci]]i válku pod záminkou pomsty popraveného Fokova předchůdce. Postup Peršanů byl ještě usnadněn vzpourou vysokého vojenského hodnostáře [[Narses († 603)|Narsa]], takže během několika let získali [[Arménie|Arménii]] a také části [[Sýrie]] a [[Mezopotámie]], perské jednotky dále pronikly až k [[Chalkedon]]u a do [[Palestina|Palestiny]].<ref name="zást82"/> Zároveň na [[balkán]]ská území říše vtrhli [[Slované]] spolu s [[Avaři|Avary]]. Restaurování hranice říše na [[Dunaj]]i císařem Maurikiem tak mělo jen krátké trvání, navíc se Slované na dobytých územích začali usidlovat<ref name="drspic54">Drška, Picková, str. 54</ref> a vinou jejich vpádů, drancování a odvlékání obyvatelstva se spolu se zánikem měst zhroutil i zdejší správní systém.<ref name="zást83">Zástěrová, str. 83</ref>