Giuliano Cesarini: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: ru:Чезарини, Джулиано
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Byzanc - Změněn(y) odkaz(y) na Byzantská říše
Řádek 9:
 
== Křížová výprava proti Turkům ==
V letech 1438–1439 se Cesarini angažoval na koncilu ve [[Ferrara|Ferraře]] a [[Florencie|Florencii]], kde probíhala jednání s [[ByzancByzantská říše|byzantským císařem]] o uzavření unie katolické a pravoslavné církve. Po jejím podepsání odešel do Uher, aby zde organizoval slíbenou křížovou výpravu proti Turkům.
 
Tažení, jehož se zúčastnily především oddíly z Uher, Valašska, Srbska a Polska, to znamená ze zemí ohrožených tureckou expanzí, bylo zahájeno roku 1443. V čele křižáckých vojsk stanul mladý polský a uherský král [[Vladislav III.]], srbský despota [[Jiří Branković]] a uherský magnát [[Jan Hunyady]]. Křižáci byli zpočátku úspěšní, podařilo se jim ve dvou bitvách Turky porazit a obsadit Sofii. Poté uzavřel sultán [[Murad II.]] s Vladislavem v [[Segedín]]ě desetileté příměří, které bylo velmi výhodné pro [[Srbsko]], jemuž byla navrácena řada Osmany zabraných území. Cesarini jako reprezentant papežské kurie však usilovně naléhal na Vladislava, aby příměří porušil a pokračoval ve výpravě. To se stalo osudným nejenom této výpravě, ale také všem balkánským státům. Křižácké vojsko bylo roku 1444 rozbito [[Bitva u Varny|u Varny]], král Vladislav, zvaný poté Varnenčik, v bitvě zřejmě zahynul. Tak skončil poslední pokus západní Evropy odvrátit tureckou expanzi. Cesarini zahynul po bitvě na neznámém místě. Jedna z verzí vypráví o tom, že byl při návratu přepaden a zabit dunajskými piráty.