Infekční bronchitida drůbeže: Porovnání verzí

m
Mezery
m (Přímý odkaz)
m (Mezery)
 
== Historie ==
 
Infekční bronchitida byla poprvé pozorována v severní [[Dakota | Dakotě]] v [[Spojené státy americké|USA]] v roce 1930.<ref>Schalk, A.F. a M.C. Hawn. (1931). J. Am. Vet. Med. Assoc. 78: 413-422</ref> Zpočátku byla považována pouze za nemoc mladých kuřat, postupně ale byla diagnostikována také u dospívající a dospělé drůbeže, u které se projevovala hlavně sníženou snáškou. Ekonomické ztráty, způsobované redukovanou snáškou u IB infikovaných nosnic, si vynutily od poloviny 50. let minulého století ochranné očkování drůbeže. Pozdější výskyty IB i u vakcinovaných chovů naznačili existenci více [[sérotyp]]ů viru IB v populaci drůbeže, což bylo následně i potvrzeno.
 
[[Virus]] IB vykazuje i určitý nefrogenní potenciál. Změny na ledvinách u kuřat postižených IB se poprvé objevily v USA v roce 1962<ref>Winterfield, R.W. a S.B. Hitchner. (1962). Am. J. Vet. Res. 23: 1273-1279</ref> a o rok později v mnohem vážnější formě u výkrmových kuřat v [[Austrálie | Austrálii]].<ref>Cumming, R.B. (1963). Aust. Vet. J. 39: 145-147</ref>
Infekční bronchitida se vyskytuje ve všech zemích s intenzivním chovem drůbeže, včetně [[Česko|České republiky]], kde je podle [[veterinární zákon | zákona o veterinární péči č. 166/1999 Sb]]. považována za nebezpečnou nákazu. I přes plošně prováděnou imunoprofylaxi v těchto zemích stále účinnějšími [[vakcína]]mi dochází k jejímu opakovanému propuknutí u drůbeže. Tyto "vakcinační zlomy" jsou pravděpodobně způsobeny rozličným [[antigen]]ním vybavením terénních a vakcinačních kmenů viru.
 
 
== Příčiny nemoci (etiologie) ==
 
Původcem nemoci je virus z čeledě ''[[Coronaviridae]]'' (viz [[virus infekční bronchitidy]]), který je také [[prototyp]]ovým kmenem rodu ''[[Coronavirus]]''
 
 
== Vznik a šíření nemoci (epizootologie) ==
 
 
=== Přirozený a experimentální hostitel ===
 
Virus infekční bronchitidy má poměrně omezený hostitelský rozsah, což odpovídá obecně vlastnostem [[koronaviry | koronavirů]], které vyvolávají onemocnění jen u těch hostitelů, z kterých byly izolovány a které se pomnožují v buněčných kulturách odvozených od těchto hostitelů. Jedinými přirozenými hostiteli viru IB u [[pták]]ů jsou kur domácí a komerčně chovaní [[bažant]]i, přičemž vnímavost k onemocnění se liší mezi jednotlivými plemeny a liniemi kura. Ostatní ptačí druhy jsou k infekci nevnímaví ani nejsou rezervoárem viru IB (IBV). Sající [[myš]]ky jsou vnímavé k intracerebrální infekci některými kmeny IBV, např. Beaudette, ale méně adaptované kmeny nejsou pro ně letální.
 
 
=== Přenos ===
 
Zdrojem IBV je infikovaná drůbež, která vylučuje virus respiračními [[sekret]]y a [[trus]]em již za 1-2 dny po infekci. Četnost vylučování viru klesá s dobou po infekci a liší se také podle kmene viru. IBV je přítomen v respiračním traktu, ledvinách, [[imunitní systém ptáků | Fabriciově burze]], [[slezina | slezině]], [[vejcovod]]u, střevu a vejcích od infikovaných nosnic. Infekce se šíří horizontálně aerosolem (inhalací) nebo pozřením trusu nebo trusem kontaminovanou vodou a krmivem. Vzdálenost, na kterou může být virus přenášen venkovním vzduchem, i četnost takového způsobu přenosu, nejsou známy. [[epizootologie | Epizootologická]] šetření připouštějí možnost šíření viru vzdušnou cestou mezi hejny až na vzdálenost 1000 m. Optimum klimatických podmínek nezbytných pro přenos vzduchem mezi farmami není známo. Při šíření IBV se neuplatňují [[vektor]]y. Přestože povaha [[perzistence]] viru v prostředí není známa, dosavadní informace naznačují potenciální [[riziko]] i možnost snadného přenosu infekce mezi hejny ošetřujícím personálem, dopravními prostředky včetně [[transport]]u živé drůbeže a pracovními pomůckami.
 
Možnost vertikálního přenosu vejcem nebo semenem infikovaných kohoutů zůstává stále nejasná, i když terénní pozorování a některé experimentální studie tuto možnost naznačují.<ref>McFerran, J.B. et al. (1971). Isolation of infectious bronchitis virus from newborn chicks and dead-in-shell embryos. Vet. Rec., 89. 560-561</ref> <ref>Cook, J.K. (1968). Recovery of infectious bronchitis virus from eggs and chicks produced by experimentally inoculated hens. J. comp. Pathol., 81: 203-211</ref>
 
 
== Projevy nemoci (symptomatologie) ==
 
Příznaky IB jsou ovlivňovány [[virulence | virulencí]] viru a jeho [[tropismus | tropismem]], věkem a imunitním stavem drůbeže. Infekce se snadno a rychle šíří v hejnu, již za 36-48 hodin po [[kontakt]]ní infekci se mohou objevovat první klinické příznaky. U mladých kuřat může onemocnění probíhat akutně až [[perakutní | perakutně]], s respiračními příznaky, depresí a zpomalením růstu, ale i subklinicky, tak jak zpravidla probíhá u dospívající a dospělé drůbeže.
 
 
=== Klinika ===
 
IB se nejčastěji vyskytuje u kuřat ve věku 2-6 týdnů, nemocnost v hejnu je až 100 %. Výše ztrát závisí na věku, imunitě a podmínkách prostředí. Nemoc probíhá akutně, začíná typickými respiračními příznaky jako jsou ztížené dýchání (natažená hlava, otevřený zobák, lapání po dechu), přídatné dýchací šelesty, kašel a kýchání. Nosní otvory jsou potřísněné až ucpané zmnoženým odměškem a někdy se vyskytuje i opuchnutí hlavových dutin a [[konjunktivitida]]. Kuřata vyhledávají tepelné zdroje, shlukují se kolem nich a jsou ospalá, skleslá a slabá. Příjem krmiva je redukován a hmotnostní přírůstky jsou nižší (zejména u výkrmových kuřat). Onemocnění nekomplikované sekundárními [[bakteriální infekce | bakteriálními infekcemi]] trvá něco přes týden; část rekonvalescentních kuřat však zůstává latentně infikována až několik měsíců a vylučuje virus sekrety a trusem do prostředí. Sekundární infekce bakterií ''[[E. coli]]'' zhoršuje dýchací potíže, infekce [[mykoplasmata | mykoplasmaty]] (''[[M. gallisepticum]]'') prodlužuje průběh nemoci až o několik týdnů a může zvyšovat mortalitu až na 25 %.
 
Kromě poklesu vaječné produkce se u infikovaných hejn pozoruje i zhoršená kvalita vajec. Objevují se vejce měkká, nepravidelného tvaru, s drsnou nebo různě deformovanou skořápkou. Vaječný bílek bývá řídký a vodnatý, oddělený od žloutku, a pevně lpící k vnitřní podskořápečné membráně. Taková vejce mají sníženou biologickou hodnotu a líhnivost. Zhoršená kvalita vajec perzistuje po různě dlouhou dobu i po vymizení klinických příznaků.
 
Nefritická forma infekční bronchitidy ([[nefritida]]) se nejčastěji vyskytuje u kuřat do 10-12 týdnů věku; mortalita může být až 30 &nbsp;%. Onemocnění začíná mírnými až přechodnými respiračními příznaky, které jsou následovány depresí, načepýřeným peřím, nahrbeným postojem, nechutí k pohynu, nadměrnou žízní, rychlým poklesem hmotnosti a průjmem. Typická je vlhká podestýlka.
 
=== Patologie ===
 
Charakter pitevního nálezu odpovídá klinickému průběhu, tropismu a virulenci viru i věku hostitele. U kuřat se zjišťuje serózní, mukózní až mukopurulentní [[exsudát]] v průdušnici, průduškách a dutině nosní, případně i zduření hlavových dutin. Vzdušné vaky jsou zakalené nebo pokryté sýrovitým exsudátem. U kuřic a nosnic se zjišťuje [[atrofie]] a chronický zánět vejcovodu. Nefrogenní kmeny způsobují zduření ledvin, které jsou bledé barvy, s močovody silně naplněnými [[uráty]]. Nemocná drůbež je dehydratovaná. Některé tzv. variantní kmeny viru IB vyvolávají [[myopatie]] prsních svalů.
 
=== Imunita ===
 
Infekce IBV vede během 3-4 týdnů k vytvoření humorální imunity, která přetrvává v různém titru až 1 rok. Rekonvalescenti jsou chráněni před reinfekcí [[homologní]]m typem viru, proti [[heterologní]]mu viru je chráněnost menší. Precipitační [[protilátky]] jsou detekovatelné již za 7 dnů PI, ale přetrvávají kratší dobu (20-90 dnů). Kuřata od imunních nosnic mají pasivní protilátky, které je krátkodobě chrání před onemocněním, méně již před infekcí IBV. V rezistenci vůči IBV se uplatňuje i lokální (tracheální) imunita a buňkami zprostředkovaná imunita, což bylo prokázáno u chemicky burzektomovaných kuřat.
 
 
== Diagnostika ==
 
Anamnestické údaje, klinické symptomy a pitevní nálezy sice indikují IB, ale pro vlastní diagnózu jsou nedostačující. Nezbytné je virologické vyšetření s izolací a identifikací viru anebo sérologický průkaz vzestupu protilátek v séru. Plošně prováděná [[vakcinace]] v intenzivních chovech drůbeže také ztěžuje diagnostiku i sérologický [[monitoring]] pomocí [[ELISA]] testů.
 
 
[[Hemofilová rýma]] a [[mykoplasmóza]] mohou napodobovat IB komplikovanou koliformními [[bakterie]]mi. [[Nefritida]] vyvolávaná nefrogenními kmeny IBV může připomínat [[infekční burzitida drůbeže | infekční burzitidu]], [[mykotoxikózy]] nebo jiné intoxikace. Při poklesu snášky nutno také vyloučit [[adenovirová salpingitida | adenovirovou salpingitidu]] a další příčiny neinfekčního charakteru; při nefritidě pak nutriční deficience.
 
 
== Terapie a prevence ==
 
Kauzální terapie IB neexistuje. Pro potlačení sekundární bakteriální kontaminace se používají [[antibiotika]] nebo [[chemoterapeutika]]. Prevence nemoci se opírá především o ochranu drůbeže před nakažením, izolaci chovu, hygienu prostředí a kvalitní výživu. Při výskytu IB pomáhá ke snížení ztrát zvýšení teploty prostředí k zabránění chladových [[stres]]ů, nepřeskladňování hal a vhodné krmení. V Austrálii se používá při postižení ledvin zvýšené množství [[sodík]]u a [[draslík]]u v pitné vodě ve formě citrátových nebo bikarbonátových solí.
 
 
== Literatura ==
 
* {{Citace monografie | příjmení = Jurajda | jméno = Vladimír | titul = Nemoci drůbeže a ptactva – virové infekce | vydání = 1 | vydavatel = ES VFU Brno | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 184 | isbn = 80-7305-436-1 }}
 
* {{Citace monografie | příjmení = Saif | jméno = Y.M. et al | titul = Diseases of Poultry | vydání = 11 | vydavatel = Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp. | místo = Ames, USA | rok = 2003 | počet stran = 1231 | jazyk = anglicky | isbn = 0-8138-0423-X }}
 
* {{Citace monografie | příjmení = Ignjatovič | jméno = J. | příjmení2 = Sapats | jméno2 = S. | titul = Avian infectious bronchitis virus. In: Rev. sci. tech. Off. int. Epiz. | vydání = 19 | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2000 | počet stran = 493-508 | jazyk = anglicky | }}
 
 
== Reference ==
 
<references />