Proletariát: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2) (Robot: Přidávám ky:Пролетариат; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 8:
V polovině 19. století se slovo opět objevilo, nejprve ve francouzštině, pro popis společenského postavení zejména továrních dělníků. Vznik moderního proletariátu úzce souvisí s modernizací, zejména se vznikem průmyslu, který nabízel obživu i těm, kdo neměli vlastní půdu a v tradiční zemědělské společnosti by tak záviseli na příbuzných. Sta tisíce mladých lidí odcházely do měst, kde žili sice velmi chudě, ale samostatně a mohli dokonce zakládat vlastní rodiny. Podobný proces „proletarizace“ zemědělců, jaký v Evropě probíhal od konce 18. století, probíhá v současnosti například v Číně.
Bídné podmínky přistěhovalých dělníků zejména v anglických městech popsal například [[Charles Dickens]]. Zlepšení jejich osudu se věnovali tzv. [[Utopický socialismus|utopičtí socialisté]] ([[Charles Fourier]], [[Henri de Saint-Simon]], [[Robert Owen]]). Protože tehdy zcela chybělo jakékoli sociální zákonodárství a pojištění, nebyla omezena délka pracovní doby ani práce dětí a protože dělníci neměli právo volit, organizovat se a [[stávka|stávkovat]], byli nuceni přijímat práci za jakoukoli mzdu a za jakýchkoli podmínek, zavedl pro ně Saint-Simon označení „proletariát“. Sociální postavení dělníků v raném [[kapitalismus|kapitalismu]] studoval také Karel Marx a později v knize „Kapitál“ vytvořil a zdůvodnil teorii vykořisťování a proletářské revoluce.
Zejména kvalifikovaní a vzdělaní dělníci se organizovali už v 18. století, nejčastější v podpůrných spolcích, aby se vyhnuli pronásledování. Širší organizace dělnického hnutí souvisela s revolucemi roku [[1848]], kdy Marx také vydal „Komunistický manifest“ s heslem „Proletáři všech zemí, spojte se!“ Nicméně myšlenka mezinárodní proletářské organizace se uskutečnila až roku [[1864]] jako [[První internacionála]]. Brzy nato začaly vznikat v různých zemích i první dělnické strany (v Německu [[1864]], v Čechách [[1878]], ve Francii [[1879]], ve Velké Británii [[1899]]), které bojovaly především za [[volební právo]].
| |||