Zápalka (iniciátor palných zbraní): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.5.4) (Robot: Upravuji es:Cápsula fulminante |
Hýkel |
||
Řádek 17:
=== Elektricky iniciované zápalky ===
Tento druh zápalek se aktivuje výhradně elektrickou energií, dodanou zdrojem instalovaným ve zbrani. Nevýhodou elektrických zápalek je složitá konstrukce a z toho plynoucí vysoké pořizovací náklady. Elektrická zápalka je zalisována do lůžka ve středu dna nábojky. Hlavní část elektrické zápalky je elektrická pilule, izolační pouzdro dotek, kalíšek a zápalková slož.
== Součásti zápalek ==
* '''Kalíšek''' je dutinka válcového tvaru, která spojuje jednotlivé části zápalky v jeden celek. Nejčastěji se vyrábí z mosazi, mědi, případně oceli, která je galvanicky pozinkována, nebo plátována [[tombak]]em. Hotové kalíšky se mohou mořit, přičemž vnitřní strana se následně lakuje [[šelak]]ovým lakem. Dosahuje se tak značného lesku, ale i dobré přilnavosti zápalkové slože ke kalíšku. Zároveň se zabrání případné reakci kovového materiálu se zápalkovou složí při dlouhodobém skladování. Konstrukčním znakem kalíšku je síla jeho dna, která se volí s ohledem na odolnost dna při výstřelu a zároveň dostatečnou citlivost zápalky k aktivaci; obvykle dosahuje hodnot několika desetin milimetru.
* '''Zápalková slož''' je pyrotechnická slož, která obsahuje třaskavinu, okysličovadlo, hořlavinu a pojivo, případně i zdrsňovadlo. Množství a chemické složení zápalkové slože je dáno konkrétním určením zápalky. Množství zápalkové slože je u pistolových zápalek 10-20 mg u puškových pak 30-200 mg. Původní zápalková slož byla tvořena hlavně směsí fulminátu rtuťnatého a chlorečnanu draselného. Nevýhodou slože obsahující fulminát rtuťnatý a chlorečnan draselný je, že produkty vzniklé explozí, působí na hlaveň a komoru zbraně, kde společně se vzdušnou vlhkostí, způsobují korozi (chemický proces). Řešením tohoto problému je nahrazení chlorečnanu draselného jiným okysličovadlem, a to dusičnanem draselným, ale slož snadno navlhává. Navlhání lze zabránit použitím dusičnanu barnatého, nevýhodou je však nízká iniciační mohutnost slože. Následkem je opětovné navyšování podílu fulminátu rtuťnatého. U takovéto slože dochází vlivem rychlosti exploze k ulpívání nespálených částí slože na stěnách hlavně a komory zbraně, kde ve spojitosti s krátce trvajícím, avšak intenzivním plamenem způsobují erozi hlavně (tzv. mechanický proces). Východiskem je směs trinitroresorcinátu olovnatého, tetrazenu, dusičnanu barnatého, sirníku antimonitéhoa mletého skla. Slože tohoto složení se vyznačují dobrou citlivostí, chemickou stálostí ve vlhkém prostředí a produkty vzniklé při explozi mají minimální korozivní a erozivní účinky.
* '''Krycí fólie''' slouží k ochraně zalaborované zápalkové slože před vlhkostí a mechanickým působením. Používají se fólie vyrobené z cínu nebo olova, jež je po obou stranách [[Pokovování|pokovené]] cínem. U některých druhů zápalek je krycí fólie prolisována, do takto vzniklé dutiny pak zasahuje kovadlinka dna nábojnice. K dosažení hermetičnosti je krycí fólie po sesazení do kalíšku přelakována lakem. Tloušťka krycí fólie je podle druhu a použití zápalky 0,05-0,1 mm.{{Zdroj?}}
Řádek 35 ⟶ 37:
Samostatná zápalka se používá jen u zbraní menšího [[kalibr]]u ([[pistole]], [[puška]]). U větších kalibrů ([[dělo]]) se používá [[zápalkový šroub]], který ale také obsahuje zápalku. Zápalka se také využívá jako [[roznětka]] [[zapalovač (zařízení)|zapalovače]] u [[dělostřelectvo|dělostřelecké]], [[letectvo|letecké]] a [[ženista|ženijní]] [[munice]] při dopadu na cíl.
==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Hýkel
| jméno = Jindřich
| příjmení2 = Malimánek
| jméno2 = Václav
| rok = 2002
| titul = Náboje do ručních palných zbraní
| vydavatel = Naše vojsko
| místo = Praha
| isbn = 80-206-0641-6
}}
=== Reference ===
{{Překlad|sk|Zápalka (zbrane)|2482941}}
| |||