Gravitační čočka: Porovnání verzí

m
typo
m (r2.6.4) (robot změnil: et:Gravitatsioonilääts)
m (typo)
Gravitační čočkou může být libovolný velmi hmotný objekt, např. [[černá díra]], [[supermasivní černá díra]], obří eliptická [[galaxie]], hnízdo galaxií nebo [[kvasar]].
 
Velikost ohybu světla závisí na [[vzdálenost]]i procházejícího paprsku od gravitační čočky - k největšímu ohybu dochází v těsné blízkosti objektu a se vzdáleností se vliv čočky změnšujezmenšuje, takže v určité vzdálenosti jej lze již zanedbat (to je rozdíl oproti klasické [[optická čočka|optické čočce]]). Důsledkem této skutečnosti je to, že paprsky procházející v různých vzdálenostech mají různá [[ohnisko|ohniska]].
 
Pokud se pozorovatel, zdroj a gravitační čočka nachází na společné ose, bude se pozorovateli zdroj světla jevit jako kroužek obepínající gravitační čočku. Tento jev je v gravitačním čočkování poměrně výjimečný a bývá označován jako '''[[Einsteinův prstýnek]]'''. Běžnější je případ, kdy gravitační čočka neleží přímo na ose spojující pozorovatele a zdroj. V tomto případě může vzniknou více obrazů zdroje v závislosti na poloze gravitační čočky.
Obecná teorie relativity předpovídá ohyb světla v gravitačním poli hmotných zdrojů. Tato teoretická předpověď byla potvrzena v roce [[1919]] během pozorování [[zatmění Slunce]]m, kdy [[Arthur Eddington]] pozoroval, že paprsky [[hvězda|hvězd]] nacházejících se blízko Slunci byly mírně vychýleny z předpokládané polohy (hvězdy, jejichž světlo procházelo v blízkosti Slunce se tedy zdály být na jiném místě, než by být měly).
 
[[Albert Einstein]] si uvědomil, že při vhodném uspořádání zdroje světla, [[pozorovatel]]e a objektu, který je zdrojem gravitačního pole, může tento objekt ohýbat světlo podobným způsobem, jako by se mezi zdrojem světla a pozorovatelem nacházela [[čočka (optika)|čočka]]. Článek o tomtutomto jevu publikoval Einstein v roce [[1937]]. Einstein předpokládal, že tento jev bude vzácný a je nepravděpodobné, že jej bude možné pozorovat.
 
Světlo v okolí velmi hmotného objektu může být ohnuto natolik, že se kolem něj několikrát obtočí než se vydá směrem k pozorovateli. Při gravitačním čočkování je tedy možné pozorovat nejen jeden obraz, ale více obrazů jednoho světelného zdroje.