Gaudium et Spes: Porovnání verzí

Konstituce jako taková je jednou ze dvou, které se během projednávání velmi významně odlišily od předkoncilních návrhů. Než byla přijata, byla konstituce vypracována celkem v osmi zněních a konečná podoba se od prvíchprvních velmi liší. Za počáteční impuls k sepsání je považováno poselství koncilních otců celému světu ze dne [[20. říjen|20. října]] [[1962]]. První schéma vypracované na jaře [[1963]] se na koncilu nedostalo k projednávání. Znění tedy bylo pod vlivem [[kardinál]]a [[Suenens z Mechelen|Suenense z Mechelen]] přepracováno, avšak dopadlo stejně jako minulé. Lépe přijat byl až návrh z jara [[1964]], který se transformoval do tzv. ''schématu 13''. O tom se začalo mluvit v říjnu a listopadu [[1964]]. Jeho znění se pak nadále diskutovalo a upravovalo až do posledního osmého znění. K závěrečnému hlasování došlo [[7. prosinec|7. prosince]] [[1965]] a konstituce byla schválena poměrem hlasů 2309 ku 75 (7 se zdrželo).

První část dokumentu – ''Církev a povolání člověka'' – má vyložit jakou důstojnost má lidská osoba a jaký osobní a společenský úkol má ve světe plnit.<ref>srov.GS 46</ref> Druhá část – ''Některé naléhavější problémy'' – je pak věnována konrkétnímkonkrétním problémům dnešního světa, jak je vidí církev. Dotýká se otázek důstojnosti [[manželství]] a rodiny, rozvoje [[kultura|kultury]], hospodářsko-společenského rozvoje, solidarity mezi [[národ]]y, mírových snah. V tomto duchu odsuzuje např. závody ve zbrojení,<ref>GS 81</ref> vyzývá k odstranění obrovské hospodářské nerovnosti mezi národy<ref>GS 66</ref> či se staví proti [[potrat]]ům jako možnosti regulace porodnosti.<ref>GS 51</ref>