Západní Chan končí rokem 9 n.l. Již koncem 1. století př. n. l. se k moci dostával rod Wang, rod císařovny-vdovy Wang Čeng-Ťün. Vnuk císařovny-vdovy Wang Mang se stal regentem a následně se prohlásil císařem nové („obnovené“) [[dynastie Sin]]. Tím byla dynastie Chan přerušena na 15 let. Potomci dynastie Chan se však v období lidových bouří a povstání rudých obočí dostali k moci zpět, toto období bývá označováno jako pozdní Chan nebo [[Dynastie Východní Chan]].
=Dynastie Changů=
Málo známá dynastie, vládnoucí v období dynastie Západní Chan (přesněji v 187. př. n. l. - 123 př. n. l.). Po prvním vladaři z této dynastie byla část jeho odpůrců vyhnána do vyhnanství, kde založila dynastii Changů se sídlem ve městě Chang - toong na Zlatém vrchu. Při vládě Changů se vystřídali 3 panovníci. Chang I. vládl nejdelší dobu a také napsal (on nebo jeho písaři - možná neuměl psát) tzv. Changskou posvátnou knihu míru, kde popisuje jediný zákon Changského království: Chang má vždycky pravdu. Po Changovi I. nastoupil jeho syn Chang II. a po jeho předčasné smrti nastoupil Daang Ke-čr, synovec Changa II. Záhy se přejmenoval na Changa III. a přivlastnil si titul Veliký.
Po 11 letech jeho vlády bylo Changské království dobyto Mongoly.
V roce 2011 byla znovuobjevena posvátná kniha míru Martinem Jánošíkem, který si přivlastnil jméno Alois I. a založil Dynastii Aloisů, která na Dynastii Changů navazuje.