Dějiny (Hérodotos): Porovnání verzí

Odebráno 777 bajtů ,  před 15 lety
m
odstavce
m (-wikify, to je jen upravit)
m (odstavce)
== Dějiny ==
 
Herodotos odůvodňuje spory mezi Asií a Evropou. Začíná u bájí například únos Médei , Ió, Heleny. Poté začíná u jednotlivých států. První z nich je Lýdie. Pět set pět let tu vládnou Héraklovci jejichž poslední král je Kandaulés, který si myslí že má nejhezčí ženu a ukáže jí svému strážci Gygovi nahou. Královna za to nechá Gygem zabít svého muže Kandulése. Gygo se stáva králem. Jeho potomci vládnou Lydii po dlouhá léta . Alyatés má rozbroje s Míletem. Zbourá chrám a bohové mu nechtějí pomoct v nemoci. Po postavení chrámu se uzdraví. S Miletem uzavře mír. Kroisos zase ovládne Řeky na pevnině a snaží se i o dobytí ostrovů. Avšak jeho největším cílem je Persie. Jednoho dne do Sard zavítal řecký zákonodárce Solón. Kroisos se ho ptal, kdo si myslí, že je nejšťastnější . Solón jmenoval dávno mrtvé Řeky, a taká řekl, že se dá o člověku říci, že byl šťasten až po smrti. Za několik dní se Kroisosvi zdálo,že jeho syn zanedlouho zemře zasažen šípem. Za krátký čas k dvoru přišel syn sousedního krále Adrás. V pod Olympských lesích řádil býk, a proto poslali vesničané žádost, aby Kroisos poslal svého syna s několika muži. Kroisos nechtěl syna poslat, on ho přemluvil. Adrás poprvé vystřelil a omylem zastřelil králova syna. Kroisos byl zdrcen. Po dvou letech si nechá , po vyzkoušení všech řeckých věštíren, věstit Delfskou věštírnou. Věštby nepochopí a chystá útok na Peršany. Na pomoc si má prý zavolat Řeky.
Kleió
 
V Athénách vládne Peisistratós, který byl třikrát sesazen. Ve Spartě Anaxndridés a Aristón. Lakedaimonští dlouhá léta porážejí okolní města, a proto si je Kroisos zvolil za spojence. Táhne přes Médii do Persie. Zde dojde k bitvě mezi Kýrem a Kroisem. Ani jedno vojsko nevyhraje, ale Kroisos cítí, že by nebyl schopen druhé bitvy a odtáhne. V Sardách rozpustí své vojsko. Kýros to vycítí a zaútočí. Po krátkém obléhání jsou Sardy dobyty. Spojenci nepomohli, protože byli vyčerpány boji s Argejci. Kroisos má být upálen, ale díky své výmluvnosti a s pomocí deště se z toho dostane. Dále se ještě Hérodotós zmiňuje o Kroisových předcích, kteří se kvůli špatným podmínkám dostávají do Itálie ( Etruskové ).
Herodotos odůvodňuje spory mezi Asií a Evropou. Začíná u bájí například únos Médei , Ió, Heleny. Poté začíná u jednotlivých států. První z nich je Lýdie. Pět set pět let tu vládnou Héraklovci jejichž poslední král je Kandaulés, který si myslí že má nejhezčí ženu a ukáže jí svému strážci Gygovi nahou. Královna za to nechá Gygem zabít svého muže Kandulése. Gygo se stáva králem. Jeho potomci vládnou Lydii po dlouhá léta . Alyatés má rozbroje s Míletem. Zbourá chrám a bohové mu nechtějí pomoct v nemoci. Po postavení chrámu se uzdraví. S Miletem uzavře mír. Kroisos zase ovládne Řeky na pevnině a snaží se i o dobytí ostrovů. Avšak jeho největším cílem je Persie. Jednoho dne do Sard zavítal řecký zákonodárce Solón. Kroisos se ho ptal, kdo si myslí, že je nejšťastnější . Solón jmenoval dávno mrtvé Řeky, a taká řekl, že se dá o člověku říci, že byl šťasten až po smrti. Za několik dní se Kroisosvi zdálo,že jeho syn zanedlouho zemře zasažen šípem. Za krátký čas k dvoru přišel syn sousedního krále Adrás. V pod Olympských lesích řádil býk, a proto poslali vesničané žádost, aby Kroisos poslal svého syna s několika muži. Kroisos nechtěl syna poslat, on ho přemluvil. Adrás poprvé vystřelil a omylem zastřelil králova syna. Kroisos byl zdrcen. Po dvou letech si nechá , po vyzkoušení všech řeckých věštíren, věstit Delfskou věštírnou. Věštby nepochopí a chystá útok na Peršany. Na pomoc si má prý zavolat Řeky.
V Athénách vládne Peisistratós, který byl třikrát sesazen. Ve Spartě Anaxndridés a Aristón. Lakedaimonští dlouhá léta porážejí okolní města, a proto si je Kroisos zvolil za spojence. Táhne přes Médii do Persie. Zde dojde k bitvě mezi Kýrem a Kroisem. Ani jedno vojsko nevyhraje, ale Kroisos cítí, že by nebyl schopen druhé bitvy a odtáhne. V Sardách rozpustí své vojsko. Kýros to vycítí a zaútočí. Po krátkém obléhání jsou Sardy dobyty. Spojenci nepomohli, protože byli vyčerpány boji s Argejci. Kroisos má být upálen, ale díky své výmluvnosti a s pomocí deště se z toho dostane. Dále se ještě Hérodotós zmiňuje o Kroisových předcích, kteří se kvůli špatným podmínkám dostávají do Itálie ( Etruskové ).
Dále se Herodotós zabývá vznikem Perské říše. Na území Malé Asie vládla pět set let Asyrská říše. První se bouřili Médové. Po rozpadu říše Méd Dioklénés toužil po jedinovládě. Dioklénes byl zvolen králem. Jeho syn Fraortés dobyl velkou část Malé Asie. Dostal se až k městu Ninive. Zde však byl poražen a zemřel. Jeho syn Kyaxérés se chtěl pomstít, a také vytáhl na Ninive. Zde ho přepadli Skythové a zmocnili se jeho říše. Médové se však znovu zmocnili říše. Po Kyaxerovi vládl jeho syn Astyages. Astyagovi se zdálo,že až se mu narodí vnuk stane se králem místo něho. Narozeného vnuka dal Harpagovi, který ho dal pastevci, aby ho zabil. Pastevec ho nezabil, ale vyměnil za svého mrtvého syna. Kýros takto vyrůstal až do dvanácti let, kdy na něj byla dána stížnost,že při hře zbičoval syna vysoce postaveného muže. Astyages vnuka poznal a Harpaga potrestal, tak, že mu dal sníst vlastního syna. Kýros byl poslán ke svým rodičům. Když dospěl Harpagon pomohl Kýrovi vzbouřit se a sesadil Astyaga. Kýros se stal vládcem nyní již perské říše.
Po poražení Kroisa se do jeho říše chtěli přidat i Iónové a Ailové, protože se jako přátelé Lídů báli Kýra. On se však o ně nezajímal a táhl do Egypta. Za jeho nepřítomnosti se vzbouřili Lídové, ale povstání bylo potlačeno. Harpagon jako vojevůdce se rozhodl táhnout proti Iónům, kteří žádali Lakedaimonské o pomoc, ale marně. Harpagon Iónská města dobyl. Dále si podrobil Káry, Kauni a Liky. Kýrovým snem bylo dobýt Babylón.
Velké vodní stavby zde postavila Nitótris. Jejíž syn Labynétos zde byl králem. Babylónem protékala řeka. Kýros nemohl město dobýt, a tak ho obléhal. Na to však byli Babylóňané připraveni. Kýros proto překopal řeku, aby spadla hladina a otvory pro řeku se dostal do města. Město bylo dobyto. Poté táhl Kýros proti Messagetům. Byl varován, ale bývalý Lydský král ho přemluvil k tažení. Před bitvou měl Kýros se že jeho nástupcem se stane syn jeho přítele Dáreos. V bitvě Kýros zemřel
Euterpé
 
Dále se Herodotós zabývá vznikem Perské říše. Na území Malé Asie vládla pět set let Asyrská říše. První se bouřili Médové. Po rozpadu říše Méd Dioklénés toužil po jedinovládě. Dioklénes byl zvolen králem. Jeho syn Fraortés dobyl velkou část Malé Asie. Dostal se až k městu Ninive. Zde však byl poražen a zemřel. Jeho syn Kyaxérés se chtěl pomstít, a také vytáhl na Ninive. Zde ho přepadli Skythové a zmocnili se jeho říše. Médové se však znovu zmocnili říše. Po Kyaxerovi vládl jeho syn Astyages. Astyagovi se zdálo,že až se mu narodí vnuk stane se králem místo něho. Narozeného vnuka dal Harpagovi, který ho dal pastevci, aby ho zabil. Pastevec ho nezabil, ale vyměnil za svého mrtvého syna. Kýros takto vyrůstal až do dvanácti let, kdy na něj byla dána stížnost,že při hře zbičoval syna vysoce postaveného muže. Astyages vnuka poznal a Harpaga potrestal, tak, že mu dal sníst vlastního syna. Kýros byl poslán ke svým rodičům. Když dospěl Harpagon pomohl Kýrovi vzbouřit se a sesadil Astyaga. Kýros se stal vládcem nyní již perské říše.
 
Po poražení Kroisa se do jeho říše chtěli přidat i Iónové a Ailové, protože se jako přátelé Lídů báli Kýra. On se však o ně nezajímal a táhl do Egypta. Za jeho nepřítomnosti se vzbouřili Lídové, ale povstání bylo potlačeno. Harpagon jako vojevůdce se rozhodl táhnout proti Iónům, kteří žádali Lakedaimonské o pomoc, ale marně. Harpagon Iónská města dobyl. Dále si podrobil Káry, Kauni a Liky. Kýrovým snem bylo dobýt Babylón.
Herodotova druhá kniha se zabývá historii a životem Egypta.Podle dnešních historiků je skreslující. Hérodotos pořečťuje a komolí jména panovníků a měst.Dále si plete řecké a egyptské bohy.
 
Nejprve rozebírá polohu Egypta.Egypt podle něj byl kdysi moře.Také popisuje své cesty po egyptských městech.Zabývá se i božstvem.Popisuje chrámy a jejich bohatství.
Velké vodní stavby zde postavila Nitótris. Jejíž syn Labynétos zde byl králem. Babylónem protékala řeka. Kýros nemohl město dobýt, a tak ho obléhal. Na to však byli Babylóňané připraveni. Kýros proto překopal řeku, aby spadla hladina a otvory pro řeku se dostal do města. Město bylo dobyto. Poté táhl Kýros proti Messagetům. Byl varován, ale bývalý Lydský král ho přemluvil k tažení. Před
Největší část knihy se zabývá životem Egypťanů.Popisuje odlišnost zvyků od Řeků.Egypťané rádi slaví a pěstují tradice.Správný obyvatel této země si nechává často věštit a uctívají mnoho zvířat a bohů.Nejznámější bohové jsou Osiris,Eset,Osóres,Hór,Ptah. Zvířata uctívají v jednotlivých částí Egypta různě například kočky,krokodýly, hady a krávy.Hérodotos se zde také seznámil s mumifikací mrtvých,zavlažovaním a výrobou papyru .Od kněží se dozvěděl o historii země.
bitvou měl Kýros se že jeho nástupcem se stane syn jeho přítele Dáreos. V bitvě Kýros zemřel
Prvním králem byl podle nich Mén,který byl velkým stavitelem. Za zmínku stojí jeho Ptahův chrám. Po Ménovi vládlo asi tři sta třicet králů o nichž se nezmiňuje až na Moirise, který nechal postavit jezero a vněm dvě pyramidy.
 
Po oněch králích vládl Sesótris. Tento panovník byl velký bojovní a dostal se až do Trákye. Blízko Kolchidy nechal půlku svých vojáků, kteří se zde usadili a jejich potomci jsou Kolchové. Po svých cestách nechával sloupy s textem, jak dobyl tu či onu zemi. Z cest po blízkém východě přitáhl do Egypta mnoho otroků.převážně Židů. Postavil také odvodňovací kanály a dal základy zeměměřičstvím.
Herodotova druhá kniha se zabývá historii a životem Egypta.Podle dnešních historiků je skreslující. Hérodotos pořečťuje a komolí jména panovníků a měst.Dále si plete řecké a egyptské bohy.
Po jeho smrti vládl jeho syn Ferón . Ten oslepl však po deseti letech měl být trestu zbaven tak, že se potře močí ženy, která měla styk jen se svým mužem. Začal u své ženy,ale neuspěl. Tak dlouho zkoušel až přišel na ženu s, kterou se posléze oženil.
 
Po Féronovi nastoupil na trůn Próteus. Próteus postavil chrám Afrodýty Cizinky. Hérodotos si myslí, že to byl Helénin chrám. Alexandros,když utíkal s Helenou z Tróji dostal se do Egypta, kde mu Próter zabavil Helenmu a věci, které ukradl. Řekové si mysleli, že jí má v Tróje, a tak jím dobyli. Hérodotos si myslí, že tuto verzi Homér znal, ale že se mu nehodila.
Nejprve rozebírá polohu Egypta.Egypt podle něj byl kdysi moře.Také popisuje své cesty po egyptských městech.Zabývá se i božstvem.Popisuje chrámy a jejich bohatství.
Poté vládl Rampsinitos, který postavil dvě velké sochy před Ptahovím chrámem. Své velké poklady nechal zazdít do skály. Stavitel nechal jeden kámen povolený a jeho synové odtud kradli stříbro. Jeden se zde chytil do pasti, a tak mu bratr usekl hlavu, aby ho nepoznali.
 
Největší část knihy se zabývá životem Egypťanů.Popisuje odlišnost zvyků od Řeků.Egypťané rádi slaví a pěstují tradice.Správný obyvatel této země si nechává často věštit a uctívají mnoho zvířat a bohů.Nejznámější bohové jsou Osiris,Eset,Osóres,Hór,Ptah. Zvířata uctívají v jednotlivých částí Egypta různě například kočky,krokodýly, hady a krávy.Hérodotos se zde také seznámil s mumifikací mrtvých,zavlažovaním a výrobou papyru .Od kněží se dozvěděl o historii země.
 
Prvním králem byl podle nich Mén,který byl velkým stavitelem. Za zmínku stojí jeho Ptahův chrám. Po Ménovi vládlo asi tři sta třicet králů o nichž se nezmiňuje až na Moirise, který nechal postavit jezero a vněm dvě pyramidy.
 
Po oněch králích vládl Sesótris. Tento panovník byl velký bojovní a dostal se až do Trákye. Blízko Kolchidy nechal půlku svých vojáků, kteří se zde usadili a jejich potomci jsou Kolchové. Po svých cestách nechával sloupy s textem, jak dobyl tu či onu zemi. Z cest po blízkém východě přitáhl do Egypta mnoho otroků.převážně Židů. Postavil také odvodňovací kanály a dal základy zeměměřičstvím.
 
Po jeho smrti vládl jeho syn Ferón . Ten oslepl však po deseti letech měl být trestu zbaven tak, že se potře močí ženy, která měla styk jen se svým mužem. Začal u své ženy,ale neuspěl. Tak dlouho zkoušel až přišel na ženu s, kterou se posléze oženil.
 
Po Féronovi nastoupil na trůn Próteus. Próteus postavil chrám Afrodýty Cizinky. Hérodotos si myslí, že to byl Helénin chrám. Alexandros,když utíkal s Helenou z Tróji dostal se do Egypta, kde mu Próter zabavil Helenmu a věci, které ukradl. Řekové si mysleli, že jí má v Tróje, a tak jím dobyli. Hérodotos si myslí, že tuto verzi Homér znal, ale že se mu nehodila.
 
Poté vládl Rampsinitos, který postavil dvě velké sochy před Ptahovím chrámem. Své velké poklady nechal zazdít do skály. Stavitel nechal jeden kámen povolený a jeho synové odtud kradli stříbro. Jeden se zde chytil do pasti, a tak mu bratr usekl hlavu, aby ho nepoznali.
Zloděje dlouho nemohli chytit až ho musel král pozvat do paláce a osvobodit.
Po Rampsínitósovi vládl Cheops.Tento král také stavěl odvodňovací kanály a pyramidu největší v Gýze. Cheops byl velmi tvrdý panovník, zavřel dokonce chrámy. Vládl padesát let.
Po jeho smrti nastoupil jeho bratr Chefrén. Chefrén vládl stejně jako jeho bratr, postavil také pyramidu. Po šestapadesáti letech zemřel.
Cheopsův syn Mykérinos znovu otevřel chrámy. Zanedlouho mu zemřela dcera. A později se od věštírny dozvěděl, že zemře protože si bohové přáli, aby chrámy byli zavřeny sto padesát let a lidé se měli špatně. Zanechal po sobě pyramidu.
Poté se stal králem Asychis, který půjčoval lidem peníze a zanechal po sobě pyramidu z cihel.Po Asychisovi vládl slepec Anysis, který utekl do bažin před Sabakem a po jeho smrti se znovu vrátil. Dalším králem se stal Sethón , který odmítl platit vojsku,a tak byl zabit při první větší bitvě. Poté vládlo dvanáct králů, kteří po sobě zanechali velký labyrint .
Jednoho z králů však poslali do vyhnanství( Psammétichós). On se však spolčil s Ióny a Káry a Stal se panovníkem. V Sýrii obléhal Azótos , nejdéle obléhané město do té doby. Po něm vládl Nékos a budoval své kanály. Porazil také Syřany. Pak vládl Psammis a ten bojoval s Aithiopí. Po šesti letech vlády zemřel.
Poté nastoupil král Apriés a ten vedl úspěšné války až ho porazili Kýrénští a Egypťané se proti jeho vládě zbouřili. Apriés poslal proti vzbouřencům Amasia, ale on se stal jejich vůdcem a Apriése porazil v bitvě. Stal se egyptským králem a velmi dobře panoval.
Thalea
 
Po Rampsínitósovi vládl Cheops.Tento král také stavěl odvodňovací kanály a pyramidu největší v Gýze. Cheops byl velmi tvrdý panovník, zavřel dokonce chrámy. Vládl padesát let.
Kambýses vládne Persii. Již od dětství hodlá dobýt Egypt. Po Kýrově smrti se chce oženit s dcerou Egyptského krále Amasise. Ten mu však pošle dceru po mrtvém králi Apriovi. Kambýses se poté na radu egyptského utečence rozhodne na Egypt zaútočit. Podplatí Araby, aby mohl přejít po souši. Psamménitos syn nedávno zesnulého Amasise se s Kambýsem utká, ale jeho vojsko podlehne. V sais vykopá mrtvolu Amsise a dá ji spálit. Po zaútočí proti Ammónským a proti Aithiopským. K Aithiopským pošle zvědy, kteří jsou však odhaleni a Aithiop urazí Kambýse. Kambýs byz příprav táhne proti Aithiopům, ale cestou ztratí mnoho vojáků, a tak se vrátí zpět. V Egyptě nechá zavraždit svojí sestru i svého bratra,protože se mu zdá sen že bude bratr Smendis vládnout místo něj. Také zabije posvátnou ovci.
V této době vedou Lakedaimonští válku se Samou. Zde se vlády zmocnil Polykratés a dobývá okolní země. Polykratés mátakové štěstí, že zahodí prsten do moře a druhý den ho najde u oběda v rybě. Lakedajmonské spolu se spolčenými Samskými vyžene ze země.
Z Persie se do Egypta dostane zpráva,že se vlády zmocnil Smerdis králův bratr. Kambýs si zavolá vraha svého bratra a ten mu řekne že to není jeho bratr, protože ten je již dlouho mrtev. Kambýses v Egyptě podléhá zranění. Na trún se opravdu dostal Smerdis, ale bratr médského mága. Po několika měsících se sejdou tři mužové a rozhodnou se Smerdise svrhnout. Poznali, že Smerdis není bratr Kambýse, tak že nemá uši. Kambýses mu je totiž nechal uříznout. S třemi muži se spojí ještě tři mezi nimi i Dáreos. Smerdise lehce svrhnou a polemizují o tom , jaké má být uspořádání vedení země. Zvítězí Dáreův návrh jednoho samovládce a stane se jím ten kterému dřív zařehtá kůň. Dáreův podkoní spáří Dáreova koně a na tomto místě kůň poprvé zařehtá. Dáreos se stane perským králem. Zavede daně všem dobytým zemím. Hérodotós zde uvádí jejich výčet. Po čase k Dareovi přijde Řek , který ho žádá, aby ušetřil Samu a svrhl zdejšího krále. Tím již není Polykrates protože ho zabil Oroitos. Dáreos Samu osvobodí, ale vydrancuje protože Samští porušili smlouvu a zaútočili na nepřipravené vojsko.
Když Dáreos dobývá Samu vzbouří se Babylonští. Dareos začne Babylon obléhat, ale Babylonští jsou na to připraveni. Dareovi pomůže jeden ze sedmi spiklenců Zopyrós . Uřezal si nos a uši. Přeběhne k Babylonským a poráží perské vojáky podle úmluvy s Dareem. Babylonští mu začnou věřit a ustanoví ho velitelem. Při velkém perském útoku Zopyras pustí Peršany do Babylónu a ten je podruhé dobyt. Zopyras se stane národním hrdinou.
Melpomené
 
Po jeho smrti nastoupil jeho bratr Chefrén. Chefrén vládl stejně jako jeho bratr, postavil také pyramidu. Po šestapadesáti letech zemřel.
Po dobytí Babylonu se Dareos pustil proti skythům. Skythové nakrátko ovládli celou malou Asii. Když se vraceli z bitvy povstali proti nim synové jejich žen a otroků. V boji nemohli porazit, ale oni se proti nim postavili beze zbraně a nazvali je otroky. Otroci se dali na útěk. Pro tyto události, podle Hérodota, je chtěl Dareos potrestat. Dále se zase Hérodotos snaží vylíčit zvyky a historii Skythů.
 
Začíná od bájného prvního muže Targitaa a jeho synů, popisuje skythské bohy a tradice. Hérodotos se velmi zabývá zeměpisem oblastí. V Skythii je mnoho řek, popisem těchto řek se dostává až k zemím v nichž dále tekou a tak i k zeměpisu Evropy. Zde uvažuje o rozdělení země na Asii, Evropu a Libyi
Cheopsův syn Mykérinos znovu otevřel chrámy. Zanedlouho mu zemřela dcera. A později se od věštírny dozvěděl, že zemře protože si bohové přáli, aby chrámy byli zavřeny sto padesát let a lidé se měli špatně. Zanechal po sobě pyramidu.
Do Skýtie Dáreos táhl spolu s Řeky. Řekové mu přes řeku Istros postavili lodní most a on po něm přešel do Skýthie. Most dal Řeky hlídat. Skýthové jakmile se dozvěděli, že jsou napadeni se sešli a projednávali další postupy. Ne všichni se chtěli války zúčastnit. Ostatní Skythové zasypávali studny. Skythové jsou národ kočovný, a proto je Dáreos nemohl najít. Stále je pronásledoval a Skythů stále přibývalo, protože pronásledováním se Dáreos dostal a vlastně i napadl nezúčastněné země. Nakonec napsal Skytskému velení dopis, aby se sním utkali v boji a stále před nim neutíkali. Skythy to velmi pobouřilo a poslaly mu varování, že jestli neodtáhne nepřežije. Mezi tím se Skythové snažili přesvědčit řeky, aby zbourali most a odpluli. Řekové zbourali jen část mostu a čekali až se Peršané vrátí. Dáreovo vojsko se skutečně vrátilo a Řekové most dostavěli.
 
Dále Hérodotos zmiňuje o Kyrménských a jejich osídlování Libye a o Arkesilaovi a jeho zavraždění Barkajskými. Jeho matka poté požádala perské jednotky v Egyptě na pomoc proti Barce a Peršané ji dobyli. S tímto vypravováním souvisí i Hérodotův seznam a popis jednotlivých Libyjských národů a krajin.
Poté se stal králem Asychis, který půjčoval lidem peníze a zanechal po sobě pyramidu z cihel.Po Asychisovi vládl slepec Anysis, který utekl do bažin před Sabakem a po jeho smrti se znovu vrátil. Dalším králem se stal Sethón , který odmítl platit vojsku,a tak byl zabit při první větší bitvě. Poté vládlo dvanáct králů, kteří po sobě zanechali velký labyrint .
Terpsichoré
 
Jednoho z králů však poslali do vyhnanství( Psammétichós). On se však spolčil s Ióny a Káry a Stal se panovníkem. V Sýrii obléhal Azótos , nejdéle obléhané město do té doby. Po něm vládl Nékos a budoval své kanály. Porazil také Syřany. Pak vládl Psammis a ten bojoval s Aithiopí. Po šesti letech vlády zemřel.
 
Poté nastoupil král Apriés a ten vedl úspěšné války až ho porazili Kýrénští a Egypťané se proti jeho vládě zbouřili. Apriés poslal proti vzbouřencům Amasia, ale on se stal jejich vůdcem a Apriése porazil v bitvě. Stal se egyptským králem a velmi dobře panoval.
 
Kambýses vládne Persii. Již od dětství hodlá dobýt Egypt. Po Kýrově smrti se chce oženit s dcerou Egyptského krále Amasise. Ten mu však pošle dceru po mrtvém králi Apriovi. Kambýses se poté na radu egyptského utečence rozhodne na Egypt zaútočit. Podplatí Araby, aby mohl přejít po souši. Psamménitos syn nedávno zesnulého Amasise se s Kambýsem utká, ale jeho vojsko podlehne. V sais vykopá mrtvolu Amsise a dá ji spálit. Po zaútočí proti Ammónským a proti Aithiopským. K Aithiopským pošle zvědy, kteří jsou však odhaleni a Aithiop urazí Kambýse. Kambýs byz příprav táhne proti Aithiopům, ale cestou ztratí mnoho vojáků, a tak se vrátí zpět. V Egyptě nechá zavraždit svojí sestru i svého bratra,protože se mu zdá sen že bude bratr Smendis vládnout místo něj. Také zabije posvátnou ovci.
 
V této době vedou Lakedaimonští válku se Samou. Zde se vlády zmocnil Polykratés a dobývá okolní země. Polykratés mátakové štěstí, že zahodí prsten do moře a druhý den ho najde u oběda v rybě. Lakedajmonské spolu se spolčenými Samskými vyžene ze země.
 
Z Persie se do Egypta dostane zpráva,že se vlády zmocnil Smerdis králův bratr. Kambýs si zavolá vraha svého bratra a ten mu řekne že to není jeho bratr, protože ten je již dlouho mrtev. Kambýses v Egyptě podléhá zranění. Na trún se opravdu dostal Smerdis, ale bratr médského mága. Po několika měsících se sejdou tři mužové a rozhodnou se Smerdise svrhnout. Poznali, že Smerdis není bratr Kambýse, tak že nemá uši. Kambýses mu je totiž nechal uříznout. S třemi muži se spojí ještě tři mezi nimi i Dáreos. Smerdise lehce svrhnou a polemizují o tom , jaké má být uspořádání vedení země. Zvítězí Dáreův návrh jednoho samovládce a stane se jím ten kterému dřív zařehtá kůň. Dáreův podkoní spáří Dáreova koně a na tomto místě kůň poprvé zařehtá. Dáreos se stane perským králem. Zavede daně všem dobytým zemím. Hérodotós zde uvádí jejich výčet. Po čase k Dareovi přijde Řek , který ho žádá, aby ušetřil Samu a svrhl zdejšího krále. Tím již není Polykrates protože ho zabil Oroitos. Dáreos Samu osvobodí, ale vydrancuje protože Samští porušili smlouvu a zaútočili na nepřipravené vojsko.
 
Když Dáreos dobývá Samu vzbouří se Babylonští. Dareos začne Babylon obléhat, ale Babylonští jsou na to připraveni. Dareovi pomůže jeden ze sedmi spiklenců Zopyrós . Uřezal si nos a uši. Přeběhne k Babylonským a poráží perské vojáky podle úmluvy s Dareem. Babylonští mu začnou věřit a ustanoví ho velitelem. Při velkém perském útoku Zopyras pustí Peršany do Babylónu a ten je podruhé dobyt. Zopyras se stane národním hrdinou.
 
Po dobytí Babylonu se Dareos pustil proti skythům. Skythové nakrátko ovládli celou malou Asii. Když se vraceli z bitvy povstali proti nim synové jejich žen a otroků. V boji nemohli porazit, ale oni se proti nim postavili beze zbraně a nazvali je otroky. Otroci se dali na útěk. Pro tyto události, podle Hérodota, je chtěl Dareos potrestat. Dále se zase Hérodotos snaží vylíčit zvyky a historii Skythů.
 
Začíná od bájného prvního muže Targitaa a jeho synů, popisuje skythské bohy a tradice. Hérodotos se velmi zabývá zeměpisem oblastí. V Skythii je mnoho řek, popisem těchto řek se dostává až k zemím v nichž dále tekou a tak i k zeměpisu Evropy. Zde uvažuje o rozdělení země na Asii, Evropu a Libyi
 
Do Skýtie Dáreos táhl spolu s Řeky. Řekové mu přes řeku Istros postavili lodní most a on po něm přešel do Skýthie. Most dal Řeky hlídat. Skýthové jakmile se dozvěděli, že jsou napadeni se sešli a projednávali další postupy. Ne všichni se chtěli války zúčastnit. Ostatní Skythové zasypávali studny. Skythové jsou národ kočovný, a proto je Dáreos nemohl najít. Stále je pronásledoval a Skythů stále přibývalo, protože pronásledováním se Dáreos dostal a vlastně i napadl nezúčastněné země. Nakonec napsal Skytskému velení dopis, aby se sním utkali v boji a stále před nim neutíkali. Skythy to velmi pobouřilo a poslaly mu varování, že jestli neodtáhne nepřežije. Mezi tím se Skythové snažili přesvědčit řeky, aby zbourali most a odpluli. Řekové zbourali jen část mostu a čekali až se Peršané vrátí. Dáreovo vojsko se skutečně vrátilo a Řekové most dostavěli.
 
Dále Hérodotos zmiňuje o Kyrménských a jejich osídlování Libye a o Arkesilaovi a jeho zavraždění Barkajskými. Jeho matka poté požádala perské jednotky v Egyptě na pomoc proti Barce a Peršané ji dobyli. S tímto vypravováním souvisí i Hérodotův seznam a popis jednotlivých Libyjských národů a krajin.
 
Perský vojevůdce Magabaz podmanil Paiony a zbytek Trákie. Zde se Hérodot zmiňuje o Trácích a Trákyi.
 
Perský vojevůdce Magabaz podmanil Paiony a zbytek Trákie. Zde se Hérodot zmiňuje o Trácích a Trákyi.
Po návratu se Skýthye odměnil Dáreos Řeka Histiaia, za jeho rady, vládou nad Míletem. Poté vydal rozkaz všechny Paiony přesídlit do Asie.Někteří Peršané se chtěli zmocnit Makedonie, ale byly pobiti a ostatní Peršané podplaceni. Dáreos byl přesvědčen, aby k sobě povolal Histiaia, protože by mohl zosnovat povstání Řeků. Dáreos tady odjel spolu s Histiaiem do Sús. V Sardech zůstal jeho bratr Artafernés. Nástupcem Magabáze a zmocnil se země Byzanské, Kalchédovské a také Antadru, Lampónion, Lemnós, Lesbos a Imbros. V té době nad Míletem vládl Aristogora, který dostal rozkaz od Histiaia , aby rozpoutal povstání proti perské nadvládě. Vzpoura se rozšířila do celé Iónie.O pomoc v tažení proti Sardám se Aristogora obrátil na Lakedaimonské.
Po smrti Spartského Krále Anaxadridése nastoupil na trůn král Kleomén. Kleoménés však Aristogorovi neposkytl pomoc, protože bylo do Sard daleko.
Po zabití Hipparcha syna Peisistratova se vlády zmocnil Hippia. Hippias byl krutý samovládce a lid se ho spolu s Lakedaimonskými zbavil a v Athénách nastolil demokracii.Velkou moc v městě měl Kleisténés a Isagoras, který se chtěl Kleisténa zbavit. Pomohli mu vtom Lakedaimonští a Kleisténa vyhnali. Ten se však vrátil s vojskem a zmocnil se Athén. Athéňané také bojovali s Thérou a Aikovcemi. Značná vítězství a plodná demokracie dostala Athény na vrchol mezi Řeky. To se nelíbilo Spartě a snažila se zde dosadit samovládce Hippia, ale nepovedlo se.Hippias utekl do Asie.
V této době do Athén dorazil Aristagora a Athéňany přesvědčil k tažení. Iónští a athénští se spojili s Paionskými a táhli na Sardy. Sard dobyli a od té doby měl Dáreos sluhu, který před jídlem vždy říkal: „ Nezapomeň na Athény.“ Peršané se zmohli jen na bitvu u Salaminy.
Erató
 
Po smrti Spartského Krále Anaxadridése nastoupil na trůn král Kleomén. Kleoménés však Aristogorovi neposkytl pomoc, protože bylo do Sard daleko.
Dareos chystal tažení proti Míletu. Míleťané a jejich spojenci byli v námořní bitvě poraženi. Míletští obyvatelé byli odvlečeni do Sús.jediný kde se vzbouřil proti rychlému potupu perských vojsk byl Histias, nakonec byl naražen na kůl.Dále se zmiňuje o životě Miltiada z Chestronésu a jeho potomka,vítěze u Marathónu Ionské kmeny u asijského pobřeží byli podmaněny a byly donuceny platit daně.Peršané žádal po celé zemi vodu a zemi.Aiginští jen ji dali a Athény je napadli, protože si mysleli, že se proti nim spojili s Peršany.proti Aiginským zasáhl spartský král Kleoménés, ale kvůli sporům s druhým spartským králem Démaratem.Dále se Hérodotós zmiňuje o významu a vzniku tradice dvou spartských králů. Spor obou králů skončil, tak že byl Demaratos obviněn z toho,že není synem svého otce a byl vyhnán ze Sparty. Druhým spartským králem se stal Leotichydés.Ve válce s Aiginskými pokračovali Athéňané.
Dareovi sluha stále připomínal Athéňany až se Dareos rozhodl proti nim táhnout. Veliteli se stali Dadit a Artafernés. Cestou do Athén zabírali všechna území jejichž obyvatelé se jim postavili na odpor.Athéňané požádali o pomoc Spartu. Lakedaimonští jim vyhověli a po skončení svátků poslali armádu. Athénským velelo deset vojevůdců, ale nejvýznamnější z nich byl Miltiades. Miltiades nabádal k rychlému útoku proti přesile. Jeho názor vyhrál a u města Maraton se Athéňané seřadili do dvou velkých oddílů jež spojovalo jen několik řad vojáků. V běhu se dali proti Peršanům. Postraní oddíly rozdrtili Peršany po stranách, ale ve středu vítězili Peršané. Řecké postraní oddíly jim vpadli do zad. Peršané se snažili nalodit na své lodě, ale Řekové jich velkou část potopili. Barbaři pluli proti Athénám a Athéňané do nich museli doběhnout a uhájit je. Lakedaimonští dorazili pozdě a bitvy se nezúčastnili. Athéňané se poté vypořádali i s ostatními spojenci barbarů.Miltiades nakonec zemřel na zhnisání rány.
Polymnia
 
Po zabití Hipparcha syna Peisistratova se vlády zmocnil Hippia. Hippias byl krutý samovládce a lid se ho spolu s Lakedaimonskými zbavil a v Athénách nastolil demokracii.Velkou moc v městě měl Kleisténés a Isagoras, který se chtěl Kleisténa zbavit. Pomohli mu vtom Lakedaimonští a Kleisténa vyhnali. Ten se však vrátil s vojskem a zmocnil se Athén. Athéňané také bojovali s Thérou a Aikovcemi. Značná vítězství a plodná demokracie dostala Athény na vrchol mezi Řeky. To se nelíbilo Spartě a snažila se zde dosadit samovládce Hippia, ale nepovedlo se.Hippias utekl do Asie.
Darea prohra u Marathónu velice rozhněvala a začal proti Řekům chystat velkou válečnou výpravu. Před dokončením příprav se rozhořel souboj o trůn, kdyby Dáreos v bitvě padl. Svářili se o toto míst o dva Dareovi synové Xerxes a Artobazanem. Spor vyhrál Xerxes. V přípravách Dareos zemřel a Xerxes se stal králem perským. Xerxes nechtěl zprvu táhnout do boje, ale byl přemluven. Dva roky po Dareově smrti ( znovu ) dobyl Egypt a začal schromaždovat vojsko a loďstvo z celé říše. Nechal postavit velký průplav v pohoří Atos a pořádal přehlídky svého vojska . Zde Hérodotós uvádí seznam všech národů jejich zbroji a velitelů. Po zemní vojsko činilo milion a půl vojáků. Celou trasu cesty a přehlídky popisuje Herodotós velmi podrobně. Aby se armáda dostala do Evropy, musela přemostit Helespont. Perská armáda postupovala přes Thesalii do Řecka a Řekové se rozhodly bránit Thermopylský průsmyk a snažili se dostat i další Řeky na svou stranu . Perské loďstvo plulo k Artemisiu a pozemní jednotky k Thermopylám. Obrana Thermopylského průsmyku byla svěřena spartskému králi Leonidovi. Peršan podcenil Řeky a poslal proti nim Médské vojsko, ale to bylo v úzkém prostoru rozdrceno třemi sty Sparťany. Rozhněvaný Xerxes zaútočil se svými „ Nesmrtelnými Peršany“ , ale Leonidás si s nimi poradil. Xerxes byl v koncích. Tu k němu přišel Epialtés, syn Erydémův z Mélie a poradil králi cestu po níž obejdou průsmyk a obklíčí Řeky. Průsmyk střežili Fókové, ale byli poraženi. Přeběhlí vojáci zvěstovali Řekům zradu, a tak Leonidás posla ostatní Řeky zpět a postavil s Lakedaimonskými, Thespijskými a Thébany proti Peršanům. Peršané utržili velké ztráty, protože Řekové bojovali statečně. V nejhorším se od spojenců odtrhli Thébané a přidali se k Peršanům. Leonidás byl v boji rozsekán a Lakedaimonští bojovali o jeho mrtvolu, ale nakonec podlehli. Leonidova hlava byla naražena na kůl a spolu s dalšími mrtvolami vystavěna.
 
Urania
V této době do Athén dorazil Aristagora a Athéňany přesvědčil k tažení. Iónští a athénští se spojili s Paionskými a táhli na Sardy. Sard dobyli a od té doby měl Dáreos sluhu, který před jídlem vždy říkal: „ Nezapomeň na Athény.“ Peršané se zmohli jen na bitvu u Salaminy.
 
Dareos chystal tažení proti Míletu. Míleťané a jejich spojenci byli v námořní bitvě poraženi. Míletští obyvatelé byli odvlečeni do Sús.jediný kde se vzbouřil proti rychlému potupu perských vojsk byl Histias, nakonec byl naražen na kůl.Dále se zmiňuje o životě Miltiada z Chestronésu a jeho potomka,vítěze u Marathónu Ionské kmeny u asijského pobřeží byli podmaněny a byly donuceny platit daně.Peršané žádal po celé zemi vodu a zemi.Aiginští jen ji dali a Athény je napadli, protože si mysleli, že se proti nim spojili s Peršany.proti Aiginským zasáhl spartský král Kleoménés, ale kvůli sporům s druhým spartským králem Démaratem.Dále se Hérodotós zmiňuje o významu a vzniku tradice dvou spartských králů. Spor obou králů skončil, tak že byl Demaratos obviněn z toho,že není synem svého otce a byl vyhnán ze Sparty. Druhým spartským králem se stal Leotichydés.Ve válce s Aiginskými pokračovali Athéňané.
 
Dareovi sluha stále připomínal Athéňany až se Dareos rozhodl proti nim táhnout. Veliteli se stali Dadit a Artafernés. Cestou do Athén zabírali všechna území jejichž obyvatelé se jim postavili na odpor.Athéňané požádali o pomoc Spartu. Lakedaimonští jim vyhověli a po skončení svátků poslali armádu. Athénským velelo deset vojevůdců, ale nejvýznamnější z nich byl Miltiades. Miltiades nabádal k rychlému útoku proti přesile. Jeho názor vyhrál a u města Maraton se Athéňané seřadili do dvou velkých oddílů jež spojovalo jen několik řad vojáků. V běhu se dali proti Peršanům. Postraní oddíly rozdrtili Peršany po stranách, ale ve středu vítězili Peršané. Řecké postraní oddíly jim vpadli do zad. Peršané se snažili nalodit na své lodě, ale Řekové jich velkou část potopili. Barbaři pluli proti Athénám a Athéňané do nich museli doběhnout a uhájit je. Lakedaimonští dorazili pozdě a bitvy se nezúčastnili. Athéňané se poté vypořádali i s ostatními spojenci barbarů.Miltiades nakonec zemřel na zhnisání rány.
 
Darea prohra u Marathónu velice rozhněvala a začal proti Řekům chystat velkou válečnou výpravu. Před dokončením příprav se rozhořel souboj o trůn, kdyby Dáreos v bitvě padl. Svářili se o toto míst o dva Dareovi synové Xerxes a Artobazanem. Spor vyhrál Xerxes. V přípravách Dareos zemřel a Xerxes se stal králem perským. Xerxes nechtěl zprvu táhnout do boje, ale byl přemluven. Dva roky po Dareově smrti ( znovu ) dobyl Egypt a začal schromaždovat vojsko a loďstvo z celé říše. Nechal postavit velký průplav v pohoří Atos a pořádal přehlídky svého vojska . Zde Hérodotós uvádí seznam všech národů jejich zbroji a velitelů. Po zemní vojsko činilo milion a půl vojáků. Celou trasu cesty a přehlídky popisuje Herodotós velmi podrobně. Aby se armáda dostala do Evropy, musela přemostit Helespont. Perská armáda postupovala přes Thesalii do Řecka a Řekové se rozhodly bránit Thermopylský průsmyk a snažili se dostat i další Řeky na svou stranu . Perské loďstvo plulo k Artemisiu a pozemní jednotky k Thermopylám. Obrana Thermopylského průsmyku byla svěřena spartskému králi Leonidovi. Peršan podcenil Řeky a poslal proti nim Médské vojsko, ale to bylo v úzkém prostoru rozdrceno třemi sty Sparťany. Rozhněvaný Xerxes zaútočil se svými „ Nesmrtelnými Peršany“ , ale Leonidás si s nimi poradil. Xerxes byl v koncích. Tu k němu přišel Epialtés, syn Erydémův z Mélie a poradil králi cestu po níž obejdou průsmyk a obklíčí Řeky. Průsmyk střežili Fókové, ale byli poraženi. Přeběhlí vojáci zvěstovali Řekům zradu, a tak Leonidás posla ostatní Řeky zpět a postavil s Lakedaimonskými, Thespijskými a Thébany proti Peršanům. Peršané utržili velké ztráty, protože Řekové bojovali statečně. V nejhorším se od spojenců odtrhli Thébané a přidali se k Peršanům. Leonidás byl v boji rozsekán a Lakedaimonští bojovali o jeho mrtvolu, ale nakonec podlehli. Leonidova hlava byla naražena na kůl a spolu s dalšími mrtvolami vystavěna.
V téže době probíhala, také námořní bitva u Artemisia. Vrchní velení obdržel Sparťan Erybiadés. Řekové, kteří zahlédli barbarská vojska, chtěli utéci, ale byli podplaceni Athénským velitelem Thémistoklem. Řekové zakotvili u břehu a barbaři u ústí zálivu do moře. Barbarské lodi také obepluli mis a schovali se okolo okolních ostrovů a tím Řeky obklíčili. Na úzkém prostoru se Řekům vedlo dobře a zajali hodně perských lodí. Nastala noc a obě loďstva se stáhla. Přes noc přišla bouře a poničila velkou část Perských lodí. Řekové neutrpěli žádné škody, protože vytáhli své lodi na souš. Jelikož bylo perské vojsko oslabeno podnikali proti nim Řekové útoky.Peršané se zchopili a pustili se do boje ,bitva dopadla nerozhodně. Spojenci utrpěli velké ztráty a rozhodli se odvrátit Ióny od Peršanů. Na skály vytesali nápisy, aby se Iónové přidali k nim. Když to přečetli Peršané ztratili důvěru k Iónům..
Řekové odpluli do středního Řecka. Xerxes drancoval Řecká města až došel do Athén , kde zůstalo jen pár bezdomovců a ti město dlouho neuhájili. Ostatní Athéňané byli v Salamině.
 
Xerxes se v Městě nějaký čas zdržel, a pak pokračoval dále k Salamíně, zde se Řekové radili o dalším ústupu . Thémistoklés věděl, jestliže Lakedaimonští ustoupí dále na Peloponés loďstvo se neudrží pohromadě, protož se rozutečou do svých domovů. Proto poslal vzkaz Xerxovi: jestliže chce Řeky porazit , musí je zde v Salamínské zátoce obklíčit. Xerxes je tedy obklíčil a byli donuceni bojovat. Řecké loďstvo se rozprostřelo po celé šířce zátoky a se svými lehkými a dobře ovladatelnými loděmi zvítězili. Perské loďstvo mělo tu smůlu, že námořníci z potopených lodí se utopili, kdežto Řekové dopluli k další lodi a pokračovali v boji. Xerxes dostal strach a chystal se k odchodu do Asie. Generál Mardonius ho požádal o tři sta tisíc vojáků, že pro krále dobude vítězství. Nastala zima a Řekové se vrátili do svých měst. Athéňané objížděli ostrovy a žádali o peníze na opravu Města. Ti co odmítli zaplatit byli obléháni.
Na jaře po vrácení z cesty od Hellespontu poslal Mardonius posla ( Alexandros Makedonský ) do Athén s žádostí o spojenectví pod hrozbou útoku. Lakedaimonští se dostavili a žádali Athéňany, aby na smlouvu nepřistoupili. Athéňané nechtěli, a také nepřistoupili.
Kalliopé
Mardonius se znova zeptal Athéňanů na spojenectví a když odmítli vpadl do Atiky. Athéňané žádali Sparťany o pomoc, ale ti se zdráhali. Mysleli,že je nově postavený val na Peloponésu ubrání. Athéňané je přemluvili. Všechny jednotky přesunuli k Thébám, kde se Peršané utábořili. Zde Hérodot uvádí počty a zastoupení jednotlivých vojsk. Velení obdržel Pausaniás. Na utábořené řecké šiky neustále útočila perská jízda. Řekové se rozhodli ustoupit dál do krajiny Platajské. Zde obě vojska vyčekávala, protože armáda, která první zaútočí, tak prohraje. Po týdnu čekání se dohodli Řekové , že v noci ustoupí na určené místo a tam pronásledující Peršany zdolají. Někteří Řekové se však rozutekli a zůstali jen Athéňané a Sparťané vzdálení od sebe vzdáleni několik stádií, protože postupovali jinými cestami. Perské vojsko je pronásledovalo a Řekové byli donuceni bojovat. Perská armáda byla rozmetána a Řekové oslavovali velké vítězství.
Téhož dne, kdy byli barbaři poraženi u Platají, proběhla bitva i u Mykalé v Iónii. Řekům se podařilo odtrhnout Ióny od perského vojska a dobyli Mykalé, kde se schovávali pronásledovaní Perští námořníci.
Dále Hérodotós zmiňuje o Xerxových milenkách a o svatbě jeho syna Darea. Celá kniha končí Kýrovým proslovem.
 
Na jaře po vrácení z cesty od Hellespontu poslal Mardonius posla ( Alexandros Makedonský ) do Athén s žádostí o spojenectví pod hrozbou útoku. Lakedaimonští se dostavili a žádali Athéňany, aby na smlouvu nepřistoupili. Athéňané nechtěli, a také nepřistoupili.
Mardonius se znova zeptal Athéňanů na spojenectví a když odmítli vpadl do Atiky. Athéňané žádali Sparťany o pomoc, ale ti se zdráhali. Mysleli,že je nově postavený val na Peloponésu ubrání. Athéňané je přemluvili. Všechny jednotky přesunuli k Thébám, kde se Peršané utábořili. Zde Hérodot uvádí počty a zastoupení jednotlivých vojsk. Velení obdržel Pausaniás. Na utábořené řecké šiky neustále útočila perská jízda. Řekové se rozhodli ustoupit dál do krajiny Platajské. Zde obě vojska vyčekávala, protože armáda, která první zaútočí, tak prohraje. Po týdnu čekání se dohodli Řekové , že v noci ustoupí na určené místo a tam pronásledující Peršany zdolají. Někteří Řekové se však rozutekli a zůstali jen Athéňané a Sparťané vzdálení od sebe vzdáleni několik stádií, protože postupovali jinými cestami. Perské vojsko je pronásledovalo a Řekové byli donuceni bojovat. Perská armáda byla rozmetána a Řekové oslavovali velké vítězství.
 
Téhož dne, kdy byli barbaři poraženi u Platají, proběhla bitva i u Mykalé v Iónii. Řekům se podařilo odtrhnout Ióny od perského vojska a dobyli Mykalé, kde se schovávali pronásledovaní Perští námořníci.
27. 2. 2005 [[Jaromír Dvořák]]
 
Dále Hérodotós zmiňuje o Xerxových milenkách a o svatbě jeho syna Darea. Celá kniha končí Kýrovým proslovem.
Omlouvám se za pravopisné a slohové chyby!!!
7 913

editací