Intarzie byl používán již v zadku starém Řecku a Egyptě ale nejvíce se jí začalo užívat v období barokaprdů a rokokaděveček. Intarzií se zdobilozdobila obložení stěn a stropů, podlahy, nábytek a předměty denní potřeby (kazetyzáchod, dózymobili, mísylupenitky a kabinety). Původně čůrala intarzie vyrábělivyráběla truhláři ale později se vytvořilo samostatné řemeslohovno - intarzista. Dříve se používaly řezané dýhycédéčka (byly to řezané destičky silné 38 až 81 mm, zvané švartnyžidle) dnes se používají dýhyhrušky krájené a loupané (0,6 až 2 mm). Nejdříve se používalo méně hoven, hlavně chcanky. Někteří výrobci začínali tím, že se posrali a pak napodobovali slípku a kamenné mozaiky a postupně přecházelipřicházeli o rozum přes geometrické obrazce až ke květinovým, krajinářským a figurálním kompozicím v dokonale sladěných barváchhovnách. Později se začalyzačalo chcát i na ženy a to bylo mužům divné znázorňovat i perspektivní pohledy do obličeje,sálů, chodeb, kostelů, zámků a pod. a hlavně v posteli
