Stěhování národů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Vizigóti: oprava linku
Řádek 29:
=== [[Vizigóti]] ===
 
Většina poražených východních Gótů (pozdější Ostrogóti) upadla pod nadvládu Hunů, zatímco Tervingové (pozdější Vizigóti) uprchli přes Dunaj do římské říše. Tito Gótové byli usazeni císařem [[Valens|Valentem]] v provincii [[Thrákie|Thrákii]], avšak vinou nedostatečného zásobování došlo brzy k revoltě novousedlíků. V roce [[378]] porazili Gótové Římany v čele s císařem Valentem v [[Bitva u Adrianopole (378)|bitvě u Adrianopole]]. V roce [[382]] sice uzavřeli mír s císařem [[Theodosius I.|Theodosiem I.]], nicméně napětí stále přetrvávalo. Na konci 4. století Gótové vedení svým náčelníkem [[Alarich I.|Alarichem]] protáhli celým Balkánem a [[PeloponesPeloponéský poloostrov|Peloponésem]]em a na začátku [[5. století]] přišli do Itálie. V roce [[410]] pak dobyli a vyplenili [[Řím]]. Potom táhli nyní již s konečnou platností zformovaní Vizigóti dále do jihozápadní Galie, kde byli v roce [[418]] usazeni Římany, a poblíž města [[Toulouse]] založili tzv. [[Tolosánská říše|Tolosánskou říši]]. V roce [[507]] byli poraženi Franky vedenými [[Chlodvík I.|Chlodvíkem]]. Vizigóti byli pak zatlačeni na [[Pyrenejský poloostrov]], kde vládli až do roku [[711]], kdy byla vizigótská říše zničena [[Arabové|Araby]].
 
Až do vpádu Hunů nedocházelo zhruba nějakých sto let k žádným větším pohybům obyvatelstva. Zatím Římská říše pomalu slábla a musela bojovat s rostoucími vnitropolitickými problémy, až byla v roce [[395]] (po smrti císaře Theodosia I.), rozdělena. Toto rozdělení existovalo již dříve, přičemž se jednalo pouze o správně-technické rozdělení a současníci je proto nepovažovali za skutečné rozdělení. Rozdělení z roku 395 se však mělo stát faktickým. Obě části říše se od nynějška vyvíjely zcela nezávisle, což bylo také jedním z klíčových důvodů, proč byly barbarské vpády na římské území tak úspěšné.