Zinko-uhlíkový článek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.4) (Robot: Přidávám zh:碳锌电池
+link
Řádek 4:
 
Byl vynalezen na základě [[Leclancheův článek|Leclancheova článku]], s nímž má stejné chemické složení.
Jeho jméno je odvozeno ze zinku tvořícího zápornou elektorduelektrodu a uhlíkové tyčinky, tvořící kladný kontakt článku.
 
== Složení ==
Řádek 18:
== Konstrukce ==
[[Soubor:Disassembled Zinc Chloride Cell.jpg|thumb|Rozebraný zinko-chloridový článek]]
Článek je nejčastěji konstuovánkonstruován tak, že zinkový kalíšek tvoří zároveň vnější obal článku. Toto řešení sice snižuje cenu, ale v případě, že zde není přítomen žádný další nepropustný obal, může dojít k vytečení článku. V současnosti bývá přítomna plastiková fólie a/nebo kovový plášť.
== Vytečení článku ==
Řádek 49:
Hlavním rozdílem mezi zinko-chloridovým a zinko-uhlíkovým článkem je náhrada elektrolytu z [[chlorid amonný|chloridu amonného]] z větší části za [[chlorid zinečnatý]] (ZnCl<sub>2</sub>).
Při výrobě je také použito kvalitnějších chemikálií, což se pozitivně projeví na vyšší životnosti.
Označovány bývají jako "heavy duty" (vysoký výkon). Stále ovšem ani zdaleka nedosahují vlastností [[Alkalický článek|alkalických baterií]].
 
== Elektrochemická reakce ==
Řádek 59:
 
== Vytečení článku ==
Záměna elektrolytu se projeví na tvorbě vody v článku. Zatímco v případě klasiockéhoklasického zinko-uhlíkového voda vznikala a bylo riziko vytečení do přístroje, v tomto případě se voda při vybíjení spotřebovává, tím pádem je článek na konci své životnosti opravdu suchý.
 
V současné době je již většina vyráběných článků zinko-chloridových. Najdou se ovšem i výrobci používající staré složení – je totiž o něco levnější.