Čechřice vonná: Porovnání verzí

'''Čechřice vonná''' (''Myrrhis odorata (L.) Scop.'') je vytrvalá [[bylina]] příjemně vonící po anýzu[[anýz]]u. [[Lodyha]] přímá oblá, jemně rýhovaná, dutá, krátce chlupatá nebo lysá, 60 až 120 cm vysoká, větvená většinou v horní polovině. Přízemní listy[[list]]y jsou řapíkaté, v obrysu široce trojúhelníkovité, až 50 cm dlouhé, 3–4krát zpeřené, matné, na okraji a na rubu (v mládí i na líci) na žilkách krátce chlupaté. Lístky posledního řádu jsou peřenoklané až peřenosečné, nepravidelně zubaté. Lodyžní listy podobného tvaru se k vrcholu zmenšují, nejvyšší jsou přisedlé. Složené okolíky[[okolík]]y tvoří 6–13 (ev.5-20) okolíčků, listeny obalu chybějí, listeny obalíčku jsou kopinaté. Květy[[Květ]]y jsou bílé, mají nezřetelný kalich, koruna může slabě paprskovat. Semena - dvounažky jsou nápadně velké, podlouhlé, 2–2,5 cm dlouhé, zpočátku zelenohnědé, později tmavé až téměř černé a lesklé. čechřiceČechřice kvete zpravidla v květnu a v první polovině června.<ref>http://botany.cz/cs/myrrhis-odorata/</ref><ref>Květena České republiky, díl 5'' / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 314,315 - ISBN 80-200-0590-0</ref>.

Původním areálem čechřice jsou pouze hory jižní Evropy – od Pyrenejí přes Alpy a severní Apeniny po Dinarské pohoří. Pěstováním se rozšířila do Velké Británie, dalších částí střední Evropy, do [[Skandinávie]] a [[Pobaltí]], ale i na [[Kavkaz]]<ref>http://botany.cz/cs/myrrhis-odorata/</ref>. V ČR je její výskyt druhotný spojený s umělou kultivací této v minulosti oblíbené rostliny. U nás byla rozšířena, stejně jako například příbuzný [[všedobr horský]], pravděpodobně už při tzv. alpské dřevařské kolonizaci kolonizaci horských oblastí<ref>Květena České republiky, díl 5'' / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 314,315 - ISBN 80-200-0590-0</ref>. Dnes tak roste především v pohraničních pohořích, zejména v [[Krušné hory|Krušných horách]], [[Krkonoše|Krkonoších]], [[Jizerské hory|Jizerských horách]], [[Orlické hory|Orlických horách]] ale i ve [[Žďárské vrchy|Žďárských vrších]], [[Lužické hory|Lužických horách]] a na Českolipsku. Překvapivě chybí na [[Šumava|Šumavě]] a v [[Český les|Českém lese]]<ref>Květena České republiky, díl 5'' / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 314,315 - ISBN 80-200-0590-0</ref>.

Od středověku[[středověk]]u pěstovaná rostlina dříve oblíbená jako kořenová[[kořen]]ová a listová aromatická [[zelenina]] i léčivka. Semena poskytují přírodní sladidlo pro diabetiky. Šťávou lze leštit dřevěné předměty. V chovu skotu[[skot]]u byla ceněná při zvyšování produkce mléka <ref>http://kvetiny.atlasrostlin.cz/cechrice-vonna</ref>.