Nová scéna (Praha): Porovnání verzí

Přidáno 57 bajtů ,  před 8 lety
m
+linky
m (st. hlavička (alespoň nějaká))
m (+linky)
{{upravit}}
'''Nová scéna Národního divadla''' je novodobá [[divadelní budova]], která vznikla v Praze na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] na [[Národní třída|Národní třídě]] v letech [[1977]]-[[1983]].
[[File:Praha Nova Scena.jpg|thumb|Nová scéna [[Národní divadlo|Národního divadla]]]]
 
== Historie budovy ==
V rámci rozsáhlé [[rekonstrukce]] pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]], která se uskutečnila v letech 1977 – 19831977–1983, se řešil i náročný urbanistický úkol nové zástavby prostoru mezi [[Národní divadlo|Národním divadlem]] a voršilským klášterem. O využití nejbližšího okolí historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] se uvažovalo už brzo po druhé světové válce, když při obnově starých divadelních budov evropských metropolí, zničených za náletů, docházelo k výrazné modernizaci jejich provozů. Bezprostřední pohyb do celé věci vnesla v roce 1958 nezbytná demolice tzv. Chourových (správně Kaurových) domů, velkého objektu činžákového typu, který stál na Národní třídě mezi budovou [[Národní divadlo|Národního divadla]] a voršilským klášterem. Tento prostor, rozšířený postupně především dalšími demolicemi, se pokusilo - za stále se měnících dispozic - zvládnout několik architektů. Po architektonických soutěžích v letech 1958 - 1959, 1962 a 1964 byl vypracováním projektu pověřen vítěz obou posledních soutěží [[Bohuslav Fuchs]]. Po jeho smrti v roce 1973 bylo jeho autorské právo převedeno na Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, který v roce 1976 předložil ke schválení finální plány. Na volném prostranství měly vzniknout tři nové objekty: provozní budova divadla, restaurace a přímo u Národní třídy budova se společenským sálem. Pro posledně jmenovaný objekt vytvořil architekt [[Karel Prager]] projekt multifunkčního kulturního prostoru.
 
V roce 1980, kdy rekonstrukce historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] a hlavně výstavba nových budov značně pokročily, se do projektu zapojil scénograf Josef Svoboda (když před tím zkrachoval jeho projekt nové divadelní budovy pro soubor [[Laterna magika|Laterny magiky]] ve Spálené ulici). Svoboda přišel s protinávrhrem na konečné řešení novostavby divadelní budovy a její následné využití pro Laternu magiku. Budova současné Nové scény byla v té době již rozestavěná, nicméně byly provedeny úpravy projektu: zatímco Karel Prager ve své koncepci sledoval víceúčelovost projektu a prostorovou flexibilitu, Josef Svoboda se Zdeňkem Kunou prosazovali jednoúčelovost pevného, funkčně odpovídajícího kukátkového prostoru. Ideová rada nakonec vybrala k realizaci projekt Svobody a Kuny, kteří však na realizaci požadovali prodloužení lhůty k dopracování náročného projektu. To se nelíbilo městskému výboru komunistické strany, který měl v rozhodování o projektu hlavní slovo, a ten nakonec pověřil realizací Karla Pragera.