|
== Původ ==
Hraběcí rodina [[Castropola|Polů]], do které se narodil, se řadila mezi nejstarší a nejmocnější severoitalské rody. Svůj původ odvozovala od antické rodiny [[Sergiovci|Sergiů]] a ve středověku byly její příslušníci takřka neomezení vládci v jižní [[Istrie|Istrii]], sídlem jejich dominia byla tehdy [[Pula]], po které též přijali své jméno. Roku [[1332]] byla rodina vyhnána a usadila se v severoitalském [[Treviso|Trevisu]]. Postupem času se rozvětvila, její větve žily v [[Istrie|Istrii]], [[Milán|Miláně]] a v [[Čechy|Čechách]]. Rodina získala velké bohatství a velký politický vliv. Janův bratr [[Paolo di Pola|Pavel]] se přátelil s císařem [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]]. Dalším blízkým rodinný přítelem byl generál [[Adam Albert Neipperg]] a císařovna, posléze vévodkyně [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisa]]. Dodnes přežila pouze česká větev rodiny.
== Život ==
Hrabě Jan Pola navštěvoval školu v [[Parma|Parmě]], což mu zařídil rodinný přítel hrabě Neipperg. Za svého mládí byl zvyklý na velký luxus a bezstarostný život, který se stával často terčem kritiky duchovenstva i trevíských úřadů. Roku [[1828]] podnikl cestu po [[Itálie|Itálii]], přičemž navštívil [[Palermo]], [[Řím]], kde byl hostem nejvýznamnějších římských rodin, [[Florencie|Florencii]], [[Livorno]], [[Parma|Parmu]], [[Verona|Veronu]] a [[Tyrolsko]]. Krátce po svém návratu se však dostal do tíživé finanční situace, a tak u rodinérodinné vily v [[Barcon|Barconu]] přepadl kupce a požadoval po něm 6000 lir. Kupec celou záležitost po nějaké době oznámil úřadům, které ji použily jako záminku pro zahájení rozsáhlého vyšetřování. Do toho se pustila i církev, jelikož jí vadil nemorální život hraběte, jakožto i to, že byl spolu se svým bratrem [[Svobodné zednářství|svobodný zednář]]. Během procesu byl obviněn z loupežného přepadení, a z opakovaného znásilňování dívek, které měl tahat na údajné orgie, jež prý pořádal. V průběhu vyšetřování prý byla v jeho paláci nalezena i tajná místnost, ve které byly lidské lebky. Většina obvinění byla pravděpodobně smyšlená, což se domníval i soudce, který odsoudil Jana Polu k relativně mírnému trestu pěti letům vězení a zbavení šlechtického titulu. Avšak odvolacímu soudu v Benátkách se trest zdál až příliš mírný, a tak byl změněn na desetiletý žalář, navíc měl být Jan Pola po celý den vystaven na pranýři. To se zase zdálo příliš přísné císaři, který trest zmírnil jen na desetiletý žalář v [[Padova|Padově]]. Zde Jan zemřel 19. dubna 1834. K jeho smrti se váže ještě pozoruhodná událost. Když o ní o dva dny později posměšně mluvil jeden profesor na Padovské universitě, byl svými studenty z přednášky vypískán.
== Potomstvo ==
|
