Bruno Bettelheim v knize ''The Uses of Enchantment'' poznamenal, že Ošklivé káčátko není konfrontováno s žádným úkolem nebo zkouškou jako typický pohádkový hrdina. Věci jsou zkrátka dány osudem a vyplní se, ať už k tomu hrdina přispěje či ne. Maria Tatar píše, že nadřazenost Ošklivého káčátka tkví v jeho odlišnosti a že důstojnost a morální a estetická hodnota jsou dány přírodou spíše než tím, že by jich káčátko dosáhlo.<ref>Tatar, Maria (2008). ''The Annotated Hans Christian Andersen''. W.W. Norton & Company. s. 99–118.</ref>
== Příběh ==
{{Spoiler}}
Na začátku příběhu se vylíhnou kachní vejce. Jedno z káčátek je ostatními zvířaty z farmy považováno za ošklivé, a ta ho trápí. Nakonec odejde z farmy a připojí se k divokým husám. Toto hejno ovšem zabijí lovci. Káčátko najde domov u staré ženy, ale její kočka a slepice si z něj znovu utahují a káčátko znovu uteče. Zahlédne hejno migrujících labutí, což ho potěší a nadchne, ale je příliš malé, než aby umělo létat. Přichází zima. Farmář nachází mrznoucího ptáčka a vezme ho domů, ale káčátko je vyděšené jeho hlučnými dětmi a mizí z domu. Káčátko stráví zimu v blízkosti částečně zamrzlého jezera. Na jaře přilétá hejno labutí a zoufalé káčátko se rozhoduje, že se raději nechá zabít krásnými labutěmi, než aby snášelo tak těžký život. Je šokováno, když ho labutě vítají a přijímají ho. Podívá se na svůj odraz ve vodě a zjišťuje, že vypadá jako jedno z nich. Hejno se zvedá do vzduchu a Ošklivé káčátko roztahuje křídla, aby se připojilo ke své nové rodině.
