Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 282 bajtů ,  před 7 lety
+ zdroj ke dvěma citátům
I z tohoto plánu však sešlo. Na další vývoj promyšlené sňatkové politiky císaře Karla IV. měl vliv rozkol v [[katolická církev|katolické církvi]], k němuž došlo v roce [[1378]]. Za nového [[Seznam papežů|papeže]] byl zvolen Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno [[Urban VI.]] Francouzští [[kardinál]]ové volbu neuznali, za papeže prohlásili Roberta Ženevského, který si vybral jméno [[Klement VII. (vzdoropapež)|Klement VII.]] a usadil se v [[Avignon]]u. Na stranu Urbana VI. se postavili nejen Italové, ale také císař Karel IV., jeho syn Václav a anglický král. Za této situace považoval Karel IV. sblížení s Anglií za velmi důležité a rozhodl se provdat svou dceru Annu za krále této země. Tímto způsobem chtěl oslabit svého dosavadního spojence, Francii, a donutit jejího krále k tomu, aby se zřekl podpory vzdoropapeže Klementa VII. Spojenectvím s Anglií sledoval ještě jeden cíl, posílení postavení rodových [[Lucemburkové|lucemburských]] držav v Nizozemí. Ještě než ke sňatku došlo, císař Karel IV. zemřel. Jeho syn Václav IV. ale otcův záměr splnil.
[[Soubor:Richard2 Anna.jpg|thumb|left|upright|Anna a Richard II. ''(Liber Regalis - London, Westminster Abbey, MS 38, f. 20)'']]
{{Citát|Kardinálové protipapežovi (francouzští) spoléhali se byli ve svémsvých nadějích nejvíce na vyjednávání, které královský rod francouzský roku 1380 zavedl k tomu cíli, aby nezletilý ještě král Karel VI. a Václavova mladá a milostná sestra Anna spolu byli zasnoubeni. Kardinál Pileus tím větší práci sobě dával, aby zmařil úmysly takové, a podporoval naproti tomu Richarda II. (1367-1400), krále anglického, jenž tutéž princeznu sobě namlouval.|[[František Palacký]]<ref name="Palacký">{{zdroj?}}}}Citace monografie
| příjmení = Palacký
| jméno = František
| rok = 1968
| titul = Dějiny národu českého
|svazek = 2
| vydavatel = Odeon
| místo = Praha
| stránky = 403
}}</ref>}}
 
České poselstvo vedené kardinálem [[Pileus de Prata|Pileusem de Pratou]] mělo u anglického dvora úkol provdat Annu a především uzavřít politický svazek mezi Václavem IV. a Richardem II., tedy spojenectví namířeného proti těm, „''kteří svým konáním uvedli do života dva papeže a způsobili tak rozkol neboli schisma v katolické církvi.“''{{zdroj?}} Jednání probíhala střídavě v Anglii a v Praze. Teprve v říjnu [[1381]] se vydala Anna s početným doprovodem do své nové vlasti. Francouzi ji málem do Anglie nepustili, ale volnou cestu jí zajistil nevlastní strýc [[Václav Lucemburský]]. V prosinci dorazila do [[Calais]], které bylo tehdy anglickým územím. Zde ji přivítal králův polorodý bratr [[John Holland, 1. vévoda z Exeteru|John Holland]], pozdější vévoda z Exeteru. Po příjezdu do Anglie se Anny ujal králův strýc [[Jan z Gentu]], vévoda z Lancasteru. Svého manžela spatřila poprvé 18. ledna 1382 v [[Londýn]]ě. O dva dny později se konala svatba a 22. ledna 1382 byla Anna korunována jako anglická královna.
 
{{Citát|Ještě… ještě před ukončením roku 1381 dojela <nowiki>[do]</nowiki> Londýna princezna Anna Česká. Její příchod tam oznámil se hned milostmi, kterých se domohla se na manželu svém pro některé vězně politické; také pozdější hojné přímluvy takové (a jiných dobrodiní drahně) pojistily jí v Anglii až dodnes památku a název Good Queen Ann.|{{zdroj?}}[[František Palacký]]<ref name="Palacký" />}}
 
== Manželství ==
4 247

editací