Aktuální větné členění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 93.138.228.248 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 85.71.116.231 |
→Objektivní a subjektivní slovosled: ++Nerozlišitelnost bez kontextu |
||
Řádek 68:
: V Čechách (T) se mluví česky (R). – objektivní slovosled (běžné konstatování na otázku, jak se mluví v Čechách)
: ''' Česky ''' (R) se mluví v Čechách (T). – subjektivní slovosled (zdůraznění skutečnosti, že česky se mluví v Čechách – a ne v Německu)
=== Nerozlišitelnost bez kontextu ===
Bez kontextu, kterým by téma bylo určeno, v izolované větě, může být nemožné réma a téma rozeznat. Věta pak při stejném slovosledu může potenciálně nést oba významy, díky možnosti subjektivizace se stává nejednoznačnou:
: ''Ve Valonsku se mluví francouzsky.''
:1) Pokud je dosavadním kontextem jako objektivní téma dáno "Valonsko", novým údajem, rématem, je "Francouzština".
:: Rozvitěji: ''Ve Valonsku (T) se mluví francouzsky a německy (R).''
:2) Pokud je v dosavadním kontextu tématem "Francouzština", pro zdůraznění byl zřejmě použit subjektivní slovosled a "Valonsko" je rématem.
:: Rozvitěji: ''Také ve Valonsku (R) se mluví francouzsky (T).''
:3) Téma dokonce může zůstat úplně nevyjádřené, ponecháno v kontextu.
:: Rozvitěji: ''Například ve Valonsku (R) se mluví francouzsky (R).'' Příkladem tématu probíraného v kontextu je zde jedno réma v podobě celé nově propojené dvojice "Valonsko <-> francouzsky".
Pro vyloučení nejednoznačností, zejména v odborném textu, je třeba definovat a používat [[pojem|pojmy]], zamlčené odkazy na kontext raději eliminovat, a vztahy explicitně zmínit, zopakovaním je zdůraznit.
== Výpovědní dynamičnost ==
| |||