Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 094 bajtů ,  před 7 lety
m
typo, drobné úpravy
}}
 
'''Močovod''' ([[latina|lat.]] ''{{Cizojazyčně|la|ureter}}'', [[řečtina|gr.]] ''{{Cizojazyčně|gr|oureter}}'') je párový trubicový orgán vycházející z [[Ledvinová pánvička|pánvičky ledvinné]] (''{{Cizojazyčně|la|pelvis renalis}}'') a ústící do [[Močový měchýř|močového měchýře]] (''{{Cizojazyčně|la|vesica urinaria}}'') Má podobu tenké trubice vystlané [[sliznice|sliznicí]], jejíž funkcí je dopravovat [[moč]], která neustále vzniká v [[Ledvina|ledvinách]], do  močového měchýře, kde je shromažďována.
 
== Anatomie ==
 
Močovody dospělého člověka jsou dlouhé 25 - 30 &nbsp;cm<ref name="Harold">{{Citace monografie
| příjmení = Ellis
| jméno = Harold
| jazyk = anglicky
| isbn = 1-58734-102-6
}}</ref>. Močovod nálevkovitě nasedá na &nbsp;ledvinnou pánvičku, z &nbsp;vnitřní strany opouští ledvinu a probíhá [[retroperitoneum|retroperitoneálně]] , přiložený na &nbsp;přední ploše [[velký bedrovec|velkého bedrovce]] (''{{Cizojazyčně|la|m. psoas major}}''), směrem dolů jako ''{{Cizojazyčně|la|pars abdominalis ureteris}}''. Břišní část močovodu je 13 - 15 &nbsp;cm dlouhá.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Luňáček
| jméno = Libor
}}</ref>
 
Na vstupu do [[malá pánev|malé pánve]] přechází přes &nbsp;velké kyčelní cévy, na &nbsp;úrovni trnu [[Sedací kost|sedací kosti]] se močovod na &nbsp;svém průběhu začíná stáčet směrem dopředu, dolů a ke &nbsp;střední čáře (mediálně) směrem k &nbsp;močovému měchýři. Pánevní část močovodu, ''{{Cizojazyčně|la|pars pelvina ureteris}}'', je přibližně stejně dlouhá jako jeho břišní část. Před &nbsp;svým vyústěním močovody probíhají šikmo shora dolů skrze stěnu močového měchýře jako ''{{Cizojazyčně|la|pars intramuralis'' ureteris}}, tento úsek je asi 2 &nbsp;cm dlouhý.<ref name="Harold"/> Nakonec ústí do &nbsp;oblasti zvané trigonum v &nbsp;močovém měchýři otvorem ''{{Cizojazyčně|la|ostium ureteris}}''.
 
Průměr močovodu je přibližně 4 - 5 &nbsp;mm, ale na &nbsp;svém průběhu má každý močovod tři fyziologická zúžení, kde jeho průsvit klesá na &nbsp;3 - 4 &nbsp;mm:<ref name="Gray"/> první je na výstupu močovodu z pánvičky ledvinné, tzv. ''{{Cizojazyčně|la|isthmus ureteris}}'', druhé se nachází na přechodu cév při &nbsp;vstupu močovodu do &nbsp;pánevní dutiny a třetí místo zúžení je při &nbsp;průchodu stěnou močového měchýře.
 
=== Anatomické souvislosti, topografická anatomie ===
 
Pravý močovod seje při svém výstupu z ledviny obvykle překryt sestupnou částí [[dvanáctník]]u a při &nbsp;svém průběhu leží napravo od &nbsp;[[Dolní dutá žíla|dolní duté žíly]]. Sestupuje při vnějším okraji pravého velkého bedrovce - mezi břišní částí močovodu a tímto svalem se nachází pouze [[svalová povázka]], případně šlacha [[Malý bedrovec|malého bedrovce]] a smíšený nerv ''[[nervus genitofemoralis|n.genitofemoralis]]''. Kříží ho 3tři páry velkých cév vycházejících z &nbsp;břišní aorty a dolní duté žíly: (''[[arteria colica dextra|a.]] et [[vena colica dextra|v. colica dextra]], [[arteria ileocolica|a.]] et. [[vena ileocolica|v. ileocolica]]'') a přibližně v &nbsp;polovině břišního úseku i cévy pohlavní (''[[arteria testicularis|a.]] et. [[vena testicularis|v. testicularis]]/[[arteria ovarica|ovarica]]''), z přední strany je pokrytý [[Pobřišnice|pobřišnicí]].
 
V &nbsp;malé pánvi pravý močovod nejprve probíhá při &nbsp;boční stěně pánevní dutiny, před &nbsp;tepnou ''[[arteria hypogastrica|a. hypogastrica]]'' a mediálně vzhledem k &nbsp;dalšímu smíšenému nervu zvanému [[nervus obturatorius|n. obturatorius]] a tepnám vyživujícím orgány pánve a svaly[[Kosterní sval|sval]]y [[Stehno|stehna]], jmenovitě [[arteria obturatoria|a. obturatoria]], [[arteria vesicalis inferior|a. vesicalis inferior]], [[střední konečníková tepna]] (''{{Cizojazyčně|la|a. rectalis media}}'') a [[pupečníková tepna]] (''{{Cizojazyčně|la|a. umbilicalis}}''), jejíž zbytek u &nbsp;dospělého člověka vysílá větve k &nbsp;močovému měchýři jako ''{{Cizojazyčně|la|a. vesicalis superior}}''. Jak se močovod dále stáčí směrem ke &nbsp;středu ke &nbsp;stěně močového měchýře, u &nbsp;muže prochází po &nbsp;horním konci příslušného [[Semenné váčky|semenného váčku]] a kříží se s &nbsp;[[chámovod]]em a cévami semenného provazce. U &nbsp;ženy tvoří močovod přední hranici jamky, ve &nbsp;které je uložen [[vaječník]] (tzv. ''{{Cizojazyčně|la|fossa ovarica}}''), dále močovod pokračuje rovnoběžně s &nbsp;boční plochou [[Děložní krček|děložního krčku]] a horní části [[Pochva|pochvy]], přičemž na &nbsp;počátku tohoto úseku je 2,5 cm &nbsp;dlouhá část doprovázena ještě [[děložní tepna|děložní tepnou]] ''{{Cizojazyčně|la|a. uterina}}'', která se následně kříží močovod a zabíhá do &nbsp;širokého děložního vazu.
 
Levý močovod sestupuje po &nbsp;vnějším okraji levého velkého bedrovce, kříží ho pohlavní cévy a [[arteria colica sinistra|a. colica sinistra]], před svým vstupem do &nbsp;pánve probíhá za &nbsp;esovitou kličkou [[Tlusté střevo|tlustého střeva]] a jejím závěsem a dále má podobný průběh jako močovod na &nbsp;pravé straně. Je-li močový měchýř naplněný, nachází se ústí obou močovodů asi 5 &nbsp;cm od &nbsp;sebe, u &nbsp;prázdného, kontrahovaného měchýře se jejich vzdálenost zkracuje zhruba na &nbsp;polovinu.<ref name="Gray"/>
 
=== Močovod u zvířat ===
 
Močovody stejného původu a podobné stavby jako má člověk jsou vlastní všem [[Amniota|blanatým obratlovcům]]. U &nbsp;[[Savci|savců]] jese močovody liší jen délkou a tloušťkou, která odpovídá druhové příslušnosti. U &nbsp;středně velkého [[Pes domácí|psa]] (cca 15 kg) jsou asi 10 - 15 &nbsp;cm dlouhé a 5 &nbsp;mm široké, u &nbsp;[[Kůň domácí|koně]] nebo [[Tur domácí|skotu]] dosahují délky 40 - 80 &nbsp;cm a tloušťky 5 - 10 &nbsp;mm.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Červený
| jméno = Čeněk
| isbn =
| jazyk = česky
}}</ref> U &nbsp;[[Ptáci|ptáků]] a [[Plazi|plazů]] močovody ústí do &nbsp;[[Kloaka|kloaky]], u &nbsp;ptáků obvykle do &nbsp;jejího úseku zvaného [[urodeum]].
 
== Stavba močovodu ==
[[Soubor:Illu ureters wall.jpg|thumb|left|Jednoduché schema stavby stěny močovodu na příčném řezu]]
 
Močovod je tlustostěnná trubice s &nbsp;dutinou, která má na průřezu hvězdicovitý tvar. JehoStěna stěnase jeskládá tvořenaze třemitří vrstvamivrstev:
#* Zevní vrstva je tvořena [[řídké vazivo|řídkým vazivem]] obecně nazývaným [[adventicie]], lat. ''{{Cizojazyčně|la|tunica adventitia}}''. Její úlohou je připojení močovodu k &nbsp;dalším tkáním dutiny břišní a pánevní. Je plynulým pokračováním zevního pouzdra ledviny a přechází do &nbsp;adventicie močového měchýře.
#* Nejsilnější vrstva je tvořena [[Svalovina|svalovinou]], která leží mezi adventicií a sliznicí. Tato svalová vrstva, ''{{Cizojazyčně|la|tunica muscularis}}'', se skládá ze tří vrstev hladké svaloviny, přičemž ta vnější má vlákna uspořádaná podélně, střední vrstva obepíná močovod po &nbsp;obvodu a vnitřní, méně zřetelná etáž je opět tvořena podélnými vlákny.
#* Sliznice (''{{Cizojazyčně|la|tunica mucosa}}'') je hladká a v &nbsp;klidu tvoří podélně probíhající řasy. Močovod nemá žádnou slizniční svalovinu, jen podslizniční vazivo ({{Cizojazyčně|la|lamina propria mucosaemucosaea}}) s &nbsp;velkým podílem [[Elastická vlákna|elastických vláken]]. Samotný [[epitel]] je [[přechodný epitel|přechodný]], tvořený několika vrstvami buněk, a je pokračováním přechodného epitelu močového měchýře a přechází do &nbsp;epitelu ledvinné pánvičky.
 
== Funkce močovodu ==
 
Transport moči močovodem není pasivní proces - je zajišťován stahy svalové vrstvy močovodu. Ta je řízena intramurální<ref group="p">tzn. uložené přímo ve stěně močovodu</ref> [[nervová pleteň|nervovou pletení]], přičemž v &nbsp;horní části močovodu se nacházejí [[pacemaker]]ové [[neuron]]y, tvořící centrum automacie rytmu činnosti močovodu.<ref name="Trojan">{{Citace monografie
| příjmení = Trojan
| jméno = Stanislav
| isbn = 80-247-0512-5
| jazyk = česky
}}</ref> Přítok moči do močovodu vyvolá vznik močového vřeténka: Porce moči je obklopena dutinkou tvořenou relaxovaným úsekem močovodu, vřeténko s močí je následně posouváno směrem k močovému měchýři rychlostí 1 - 6 &nbsp;cm/s,<ref name="Trojan"/> ve stěně močového měchýře pak vřeténko zaniká. Vznik vřeténka lze vysvětlit dvěma způsoby - může se jednat o &nbsp;[[reflex]]ní odpověď pacemakerových neuronů na &nbsp;vstup moči do &nbsp;počátečního úseku močovodu, nebo je impulz k &nbsp;[[perilstatika|perilstatické]] vlně vytvořen roztažením močovodu porcí moči a následnou reakcí nervové pleteně ve &nbsp;formě přední a zadní kontrakce.
 
Při &nbsp;produkci běžného množství moči (normální <ref>diuréza</ref>) probíhá v jednu chvíli po močovodu jen jedno vřeténko a pravý a levý močovod se střídají v &nbsp;činnosti. Tento typ činnosti močovodů se nazývá normotonická odpověď močovodů. Při zvýšené produkci moči dochází nejprve k rozšíření počátečního úseku močovodu a jeho zahrnutí do ledvinové pánvičky, perilstatika se zrychluje a močovody se přestávají střídat, vzniklý stav se označuje jako pyelohypotonická odpověď; přesáhne-li produkce moči v ledvinách určitou mez,<ref group="p">u člověka 3 litry moči/24 hodin</ref> močová vřeténka už nevznikají a moč odtéká močovodem neustále. Močovod je po celém průběhu rozšířený, s výjimkou několika málo oblastí, ve kterých přetrvává určité napětí stěny a zbytky reflexní aktivity. Výsledkem je hypotonická odpověď.
 
Reflexní funkci močovodů je možno zaznamenat jako [[elektrouretrogram]].
 
Poslední úsek močovodu probíhá šikmo stěnou močového měchýře - tlak moči v &nbsp;plnícím se močovém měchýři se proto přenáší na &nbsp;močovod a automaticky ho tak uzavírá. Vzniká zde přirozený [[ventil]], který zamezuje zpětnému toku moče.
 
== Embryonální vývoj močovodu ==
[[Soubor:Gray1116.png|thumb|Lidské embryo staré 32-33 dní: ureterální pupen srůstá s nefrogenním blastémem a vzniká definitivní ledvina a její vývodné cesty]]
Močovod je [[mezoderm]]álního původu. Vzniká z &nbsp;[[Wolffův vývod|Wolffova vývodu]], na &nbsp;jehož dolním konci se začne diferencovat [[ureterální pupen]]. Z &nbsp;něj postupně vznikne močovod, ledvinová pánvička, ledvinové kalichy i sběrací kanálky ledvin. Ledvina samotná, u &nbsp;blanatých tzv. [[metanephros]], vzniká z&nbsp;[[nefrogenní blastém|nefrogenního blastému]], který jako čepička nasedne na &nbsp;rostoucí ureterální pupen a obklopí každý vzniklý sběrací kanálek příslušnou částí funkční ledvinové tkáně s nefrony&nbsp;[[nefron]]y.<ref>Ellis Harold: Clinical Anatomy: a Revision and Applied Anatomy for Clinical Students, s 110</ref>
 
Takto vznikají močovody u &nbsp;blanatých obratlovců, u [[Ryby a rybovití obratlovci|ryb]] a [[Obojživelníci|obojživelníků]] je močovod i v &nbsp;dospělosti vlastně Wolffův vývod, protože tito živočichové nemají jako definitivní ledvinu metanephros, ale [[opisthonephros]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Roček
| jméno = Zbyněk
| místo = Praha
| jazyk = česky
}}</ref> který u &nbsp;blanatých existuje jen jako embryonální ledvina a během [[Ontogeneze|ontogenetického]] vývoje mizí.
 
== Galerie obrázků ==
Soubor:Gray1152.png|Kresba - křížení močovodu s chámovody na úrovni semenného váčku
Soubor:Dogureter100x1.jpg|Histologický preparát - příčný řez močovodem psa, zvětšení 100x
Soubor:Harnblase Urothel.png|Histologický preparát - přechodný epitel, barvení hematoxylin-eosin
Soubor:Illu ureters wall.jpg|Jednoduché schema stavby stěny močovodu na příčném řezu
 
</gallery>