Močovod: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+
+
Řádek 21:
|žíla =
|nerv =
|lymfa = [[paraaortální mízní uzliny|paraaortální]], [[společné kyčelní mízní uzliny|společné kyčelní]], [[zevní kyčelní mízní uzliny|zevní]] a [[vnitřní kyčelní mízní uzliny]]
|lymfa =
|MeshName =
|MeshNumber =
Řádek 75:
Na vstupu do [[malá pánev|malé pánve]] přechází přes velké kyčelní cévy, na úrovni trnu [[Sedací kost|sedací kosti]] se močovod na svém průběhu začíná stáčet směrem dopředu, dolů a ke střední čáře (mediálně) směrem k močovému měchýři. Pánevní část močovodu, ''pars pelvina ureteris'', je přibližně stejně dlouhá jako jeho břišní část. Před svým vyústěním močovody probíhají šikmo shora dolů skrze stěnu močového měchýře jako ''pars intramuralis'', tento úsek je asi 2 cm dlouhý.<ref name="Harold"/> Nakonec ústí do oblasti zvané trigonum v močovém měchýři otvorem ''ostium ureteris''.
 
Průměr močovodu je přibližně 4 - 5 mm, ale na svém průběhu má každý močovod tři fyziologická zúžení, kde jeho průsvit klesá na 3 - 4 mm:<ref name="Gray"/> první je na výstupu močovodu z pánvičky ledvinné, tzv. ''isthmus ureteris'', druhé se nachází na přechodu cév při vstupu močovodu do pánevní dutiny a třetí místo zúžení je při průchodu stěnou močového měchýře.
 
=== Anatomické souvislosti, topografická anatomie ===
Řádek 102:
}}</ref> U [[Ptáci|ptáků]] a [[Plazi|plazů]] močovody ústí do [[Kloaka|kloaky]], u ptáků obvykle do jejího úseku zvaného [[urodeum]].
 
== Stavba močovodu ==
 
Močovod je tlustostěnná trubice s dutinou, která má na průřezu hvězdicovitý tvar. Jeho stěna je tvořena třemi vrstvami:
# Zevní vrstva je tvořena [[řídké vazivo|řídkým vazivem]] obecně nazývaným [[adventicie]], lat. ''tunica adventitia''. Její úlohou je připojení močovodu k dalším tkáním dutiny břišní a pánevní. Je plynulým pokračováním zevního pouzdra ledviny a přechází do adventicie močového měchýře.
# Nejsilnější vrstva je tvořena [[Svalovina|svalovinou]], která leží mezi adventicií a sliznicí. Tato svalová vrstva, ''tunica muscularis'', se skládá ze tří vrstev hladké svaloviny, přičemž ta vnější má vlákna uspořádaná podélně, střední vrstva obepíná močovod po obvodu a vnitřní, méně zřetelná etáž je opět tvořena podélnými vlákny.
# Sliznice (tunica mucosa) je hladká a v klidu tvoří podélně probíhající řasy. Močovod nemá žádnou slizniční svalovinu, jen podslizniční vazivo (lamina propria mucosae) s velkým podílem elastických vláken. Samotný [[epitel]] je [[přechodný epitel|přechodný]], tvořený několika vrstvami buněk, a je pokračováním přechodného epitelu močového měchýře a přechází do epitelu ledvinné pánvičky.
 
== Funkce močovodu ==
 
Transport moči močovodem není pasivní proces - je zajišťován stahy svalové vrstvy močovodu. Ta je řízena intramurální<ref group="p">tzn. uložené přímo ve stěně močovodu</ref> [[nervová pleteň|nervovou pletení]], přičemž v horní části močovodu se nacházejí [[pacemaker]]ové [[neuron]]y, tvořící centrum automacie rytmu činnosti močovodu.<ref name="Trojan">{{Citace monografie
| příjmení = Trojan
| jméno = Stanislav
| spoluautoři = a kolektiv
| titul = Lékařská fyziologie
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2003
| vydání = 4
| počet stran = 772
| kapitola = Fyziologie vylučování
| strany = 462
| isbn = 80-247-0512-5
| jazyk = česky
}}</ref> Přítok moči do močovodu vyvolá vznik močového vřeténka: Porce moči je obklopena dutinkou tvořenou relaxovaným úsekem močovodu, vřeténko s močí je následně posouváno směrem k močovému měchýři rychlostí 1 - 6 cm/s,<ref name="Trojan"/> ve stěně močového měchýře pak vřeténko zaniká. Vznik vřeténka lze vysvětlit dvěma způsoby - může se jednat o [[reflex]]ní odpověď pacemakerových neuronů na vstup moči do počátečního úseku močovodu, nebo je impulz k [[perilstatika|perilstatické]] vlně vytvořen roztažením močovodu porcí moči a následnou reakcí nervové pleteně ve formě přední a zadní kontrakce.
 
Při produkci běžného množství moči (normální <ref>diuréza</ref>) probíhá v jednu chvíli po močovodu jen jedno vřeténko a pravý a levý močovod se střídají v činnosti. Tento typ činnosti močovodů se nazývá normotonická odpověď močovodů. Při zvýšené produkci moči dochází nejprve k rozšíření počátečního úseku močovodu a jeho zahrnutí do ledvinové pánvičky, perilstatika se zrychluje a močovody se přestávají střídat, vzniklý stav se označuje jako pyelohypotonická odpověď; přesáhne-li produkce moči v ledvinách určitou mez,<ref group="p">u člověka 3 litry moči/24 hodin</ref> močová vřeténka už nevznikají a moč odtéká močovodem neustále. Močovod je po celém průběhu rozšířený, s výjimkou několika málo oblastí, ve kterých přetrvává určité napětí stěny a zbytky reflexní aktivity. Výsledkem je hypotonická odpověď.
 
Reflexní funkci močovodů je možno zaznamenat jako [[elektrouretrogram]].
 
Poslední úsek močovodu probíhá šikmo stěnou močového měchýře - tlak moči v plnícím se močovém měchýři se proto přenáší na močovod a automaticky ho tak uzavírá. Vzniká zde přirozený [[ventil]], který zamezuje zpětnému toku moče.
 
== Embryonální vývoj močovodu ==
[[Soubor:Gray1116.png|thumb|Lidské embryo staré 32-33 dní: ureterální pupen srůstá s nefrogenním blastémem a vzniká definitivní ledvina a její vývodné cesty]]
Močovod je [[mezoderm]]álního původu. Vzniká z [[Wolffův vývod|Wolffova vývodu]], na jehož dolním konci se začne diferencovat [[ureterální pupen]]. Z něj postupně vznikne močovod, ledvinová pánvička, ledvinové kalichy i sběrací kanálky ledvin. Ledvina samotná, u blanatých tzv. metanephros, vzniká z nefrogenního blastému, který jako čepička nasedne na rostoucí ureterální pupen a obklopí každý vzniklý sběrací kanálek příslušnou částí funkční ledvinové tkáně s nefrony.<ref>Ellis Harold: Clinical Anatomy: a Revision and Applied Anatomy for Clinical Students, s 110</ref>
 
Takto vznikají močovody u blanatých obratlovců, u [[Ryby a rybovití obratlovci|ryb]] a [[Obojživelníci|obojživelníků]] je močovod i v dospělosti vlastně Wolffův vývod, protože tito živočichové nemají jako definitivní ledvinu metanephros, ale [[opisthonephros]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Roček
| jméno = Zbyněk
| odkaz na autora =
| titul = Obecná morfologie živočichů
| url = http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie16def.pdf
| dostupnost = PDF online
| datum vydání = 1998
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2.3.2012
| vydavatel = Universita Karlova
| místo = Praha
| jazyk = česky
}}</ref> který u blanatých existuje jen jako embryonální ledvina a během [[Ontogeneze|ontogenetického]] vývoje mizí.
 
== Galerie obrázků ==
 
<gallery>
Soubor:Ureters.jpg|Fotografie z pitvy - vypreparované močovody na přechodu kyčelních cév
Soubor:Ureter and uterine artery.JPG|Fotografie z pitvy - pravý močovod a jeho vztah s děložní tepnou
Soubor:Gray1152.png|Kresba - křížení močovodu s chámovody na úrovni semenného váčku
Soubor:Dogureter100x1.jpg|Histologický preparát - příčný řez močovodem psa, zvětšení 100x
Soubor:Illu ureters wall.jpg|Jednoduché schema stavby stěny močovodu na příčném řezu
 
</gallery>
 
== Poznámky ==
<references group="p"/>.
== Reference ==
<references/>.
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Trojan
| jméno = Stanislav
| spoluautoři = a kolektiv
| titul = Lékařská fyziologie
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2003
| vydání = 4
| počet stran = 772
| isbn = 80-247-0512-5
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Ellis
| jméno = Harold
| titul = Clinical Anatomy: a Revision and Applied Anatomy for Clinical Students
| vydavatel = Blackwell Publishing
| místo = USA
| rok = 2006
| vydání = 11
| počet stran = 456
| isbn = 1-4051-3804-1
}}
 
== Související články ==
{{Vylučovací soustava}}
== Externí odkazy ==
* {{en}} [http://www.bartleby.com/107/ Grayova anatomie lidského těla]
 
 
 
 
 
[[Kategorie:Vylučovací soustava]]