Svor: Porovnání verzí

{{Různé významy|tento=hornině|druhý=obci na Novoborsku|rozlišovač=okres Česká Lípa}}

[[Soubor:Svor, hornina.jpg|thumb|Svor]]

metamorfit vzniklý středně silnou regionální metamorfózou (mezometamorfózou), a to nejčastěji jílovitých sedimentů; některé svory vznikly i retrográdní metamorfózou (metamorfismus). Svor jeví výraznou foliaci díky množství lupínkovité slídy (většinou muskovit), k níž se druží hojný křemen. Živec je mikroskopický (obyčejně albit) nebo i schází; tím se mj. liší svor od rul, které obsahují hojné makroskopicky patrné živce (draselné nebo plagioklasy bazičtější než albit). V závislosti na složení matečné horniny (zvláště obsahu Al, Ca) se objevují i různé další minerály, často jako porfyroblasty - kyanit, andalusit, granát, staurolit aj. Svory jsou spjaty plynulými přechody se svými ekvivalenty - jako s níže metamorfovaným svorovým fylitem (jemnozrnnější, již s mikrošupinkatým sericitem) nebo výše metamorfovanými svorovými rulami (liší se hrubší zrnitostí a obsahem i složením živců).

Svory jsou světle šedé, světle hnědé, červenohnědé nebo šedočerné horniny s výraznou foliací, plochy foliace jsou často nápadně lesklé. Textura horniny je nejčastěji plošně paralelní, hornina je drobně až hrubě zrnitá. Struktura bývá porfyroblastická s lepidoblastickou, granolepidoblastickou nebo lepidogranoblastickou základní tkání. Běžně se v hornině střídají polohy slídových a zrnitých minerálů, četné bývají polohy a čočky sekrečního křemene.