Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 265 bajtů ,  před 7 lety
 
== Život ==
Rossini se narodil v  Pesaru v hudební rodině jako jediný syn Giuseppe Rossiniho (1758 - 1839), který zaměstnání městského hráče na [[lesní roh]] kombinoval s prací inspektora řeznických krámů, a pěvkyně Anny, rozené Guidarini (1771- 1827). Matka [[Zpěv|zpívala]] v [[Divadlo|divadle]]). Již od šesti let hrál Giovacchino u otce na [[triangl (hudební nástroj)|triangl]]. To už rodina pobývala v [[Bologna|Bologni]], kam matka syna přivedla v době, kdy byl otec vězněnuvězněn za své sympatie k [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Mladý Rossini se učil hrát na [[cembalo]] a [[klavír]]. Od roku [[1802]] rodina pobývala v Lugo , v deseti letech již Giovacchino zpíval sólový part pro mezzosoprán v [[kostel]]e a v roce [[1805]] také zpíval v divadelním představení, obsazen do role pro kastráty.
 
Od roku [[1807]] se učil hrát na [[violoncello]] a studoval na [[konzervatoř]]i v Bologni. Tehdy si křestní jméno upravil vynecháním písmene "v" na unikátní ''Gioacchino''. Jeho první opera byla uvedena v [[Benátky|Benátkách]], když mu bylo 18 let. V té době už měl za sebou úspěch s jednou [[Kantáta|kantátou]]. První Rossiniho úspěšnou operou byl v roce [[1813]] ''[[Tancredi]]'' s tragickým momentem smrti hlavního hrdiny.
O dva roky později dostal finančně mimořádnou nabídku z [[Neapol]]e: od roku 1815 tam vedl oba operní domy a byl povinen pro každý z nich napsat jednu operu ročně. V roce [[1816]] byla uvedena v [[Řím]]ě opera ''[[Lazebník sevillský]]'', jejíž libreto vytvořil [[Pietro Sterbini]] podle hry, kterou napsal [[Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais|Beaumarchais]]. Rossiniho verze brzy zastínila tu, kterou o více než čtvrtstoletí dříve uvedl [[Giovanni Paisiello]]. Polovinu všech svých oper napsal právě v tomto období mezi lety [[1815]] a [[1823]].V kompozici oper mu byla (a je) vyčítána jistá povrchnost, která vyplývala především z nadprodukce.
 
Ve 20. letech [[19. století]] Rossini žil intenzivním společenským životem. Přijímal pozvání do různých míst v [[Evropa|Evropě]] ([[Vídeň]], [[Londýn]] a další) i zámoří. Osobně podporoval šíření své hudby i na ulice mezi lid či do Ameriky ([[Mexiko]], [[Jižní Amerika]]). V Neapoli se Rossini seznámil s operní zpěvačkou [[Isabella Colbran|Isabellou Colbranovou]], která se stalakterou se v letechbřeznu roku 1822 oženil a roku 1837 rozvedl. Teprve po její smrti (+1845) se směl oženit se svou družkou Olympií Pélissierovou, a to 16. srpna 1846. Rossini inspiroval novou módní vlnu, jak svou hudbou, tak dandyovským stylem oblékání a  labužnictvím (dodnes se například hovězí steak s kouskem kachní paštiky 1823označuje -''tournedos 1836á jehola manželkouRossini'').
 
Inspiroval novou módní vlnu jak svou hudbou, tak dandyovským stylem oblékání a  labužnictvím (dodnes se připravuje hovězí steak s kouskem kachní paštiky ''tournedos á la Rossini''). Od roku [[1824]] působil jako hudební ředitel italského divadla v Paříži. O rok později zazněla při korunovaci [[Francie|francouzského]] krále [[Karel X.|Karla X.]] Prvníprvní Rossiniho opera zkomponovaná na [[Francouzština|francouzské]] libreto, pod tuitulem '''Cesta do Remeše'''. V roce [[1829]] byla stejně uvedena i jeho poslední opera [[Vilém Tell (opera)|Vilém Tell]]. Kromě 39 převážně komických oper (tzv. ''opera buffa''), které napsal během dvou desetiletí do roku 1829, skládal až do pozdního věku kantáty, ouvertury, duchovní hudbu zvl. mše, instrumentální skladby a další hudební útvary.
 
Rossini se sice do Itálie ještě vrátil (bydlel např. i ve [[Florencie|Florencii]]), ale od roku [[1855]] pobýval až do konce života ve Francii, bydlel v Possy u Paříže.