Harappská kultura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
RedBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Upravuji ro:India straveche
Petusek (diskuse | příspěvky)
→‎Písmo či symbolický systém: oprava mezer, doplnění z Farmer, Sproat & Witzel
Řádek 238:
}} [Dále jen Filipský (2008)]</ref>
[[Soubor:IndusValleySeals.JPG|náhled|vlevo|Různá pečetítka s&nbsp;vyobrazením zvířat, nápisy i&nbsp;[[svastika|svastikou]] ([[Britské muzeum]])]]
Práci badatelům ztěžuje fakt, že není vyjasněn původ ani jazyk Harappanů a tím ani jejich přiřazení k&nbsp;některé z&nbsp;jazykových rodin. Dosud bylo publikováno přes 50 odborných studií, jejichž cílem bylo rozluštění harappského symbolického systému.<ref name="Strnad32"/> Tyto práce se často opírají o&nbsp;snahu prokázat, že zachycoval nějaký drávidský či indoevropský jazyk. Zejména indičtí nacionálně orientovaní badatelé se snaží doložit souvislost buďto se [[sanskrt]]em, nebo s [[tamilština|tamilštinou]].
 
Objevily se dokonce pokusy dokázat příbuznost symbolů s&nbsp;[[Starověký Egypt|egyptskými]] či [[Mínojská civilizace|mínójskými]] [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]], značkami na [[Etruskové|etruské]] keramice, symboly nalezenými na Buddhových chodidlech z&nbsp;[[Maledivy|Malediv]] či dokonce [[glyf]]y ze střední Ameriky.<ref name="Strnad32"/> O&nbsp;luštění harappského „písma“ se pokusil i&nbsp;český badatel [[Bedřich Hrozný]], který je znám především coby rozluštitel [[chetitština|chetitštiny]]. Případné dešifrování navíc ztěžuje okolnost, že badatelům schází jakýkoliv dvojjazyčný nápis, a že na pečetidlech by mohly být pouze praktické informace, jako je jméno vlastníka či cílové město, kam se pečetidla dopravovala spolu se zbožím.<ref name="Zbavitel13"/>
 
V&nbsp;roce 2004 byla americkými vědci uveřejněna teorie, podle které znaky nalezené na pečetidlech a dalších předmětech Harappanů nejsou žádným druhem písma, ale jedná se o&nbsp;symboly náboženského, politického či jiného, společenského charakteru. Tento závěr vyvodili především na základě těchto skutečností:
 
* Extrémní krátkost
** Jednotlivé „nápisy“ jsou často velmi krátké (průměrně 4,5 znaku na nápis) a frekvence opakování jednotlivých znaků je relativně dostdosti nízká.<ref>Filipský (2008), s. 17–18.</ref>
** Ty nejdelší „texty“ se stěží vyrovnají nejkratším dochovaným nápisům skutečných písem.
* Absence dokladů písařství
** Nebyly nalezeny žádné písařské pomůcky, které u skutečných písem vždy nacházíme.
** Nebyla nalezena ani žádná vyobrazení takovýchto pomůcek, která vždy nacházíme.
** Nebyla nalezena ani žádná vyobrazení písařů, která rovněž u skutečných písem nacházíme.
** Za 600 let nedoznaly symboly v podstatě žádného vývoje, což je také typické pro skutečná písma, jejichž uživatelé časem nutně inklinují ke zjednodušování písařských praktik.
** I písma, v nichž se z důvodu nízké trvanlivosti média (např. papyru, pergamenu či palmových listů) dochovalo velmi malé množství nápisů, jsou vždy doložena relativně dlouhými texty na materiálech trvanlivých, tj. zejména kameni a keramice.
* Frekvenční analýzy nesouhlasí ani s indoárskou, drávidskou, ale ani drávidskoumundskou hypotézou. Pokud by šlo o písmo, muselo by zachycovat nám zcela neznámý jazyk.
 
=== Obchodní styky ===