Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot opravil přesměrování na Dominikáni - Změněn(y) odkaz(y) na Řád bratří kazatelů; kosmetické úpravy |
m →Založení: vnitřní odkaz |
||
Řádek 12:
O založení univerzity v Praze uvažoval už král [[Václav II.]] v roce [[1294]], ale narazil na odpor šlechty. V roce [[1346]], kdy se [[Karel IV.]] stal králem římským a českým, vyslal poselstvo do Říma se žádostí o papežské povolení. Také díky podpoře arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] vydal papež [[Kliment VI.]] 26. ledna [[1347]] v [[Avignon]]u listinu, která „ustanovuje, aby ve městě Praze na věčné budoucí časy kvetlo obecné učení v kterémkoli povoleném oboru“ a zaručuje obecné uznávání licenciátu i magisterské hodnosti v celém křesťanském světě. Od tohoto roku už také začalo vyučování při několika klášterech a při katedrále.<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 34. </ref>
Po schválení na zemském sněmu koncem března byla univerzita slavnostně založena Karlovou listinou ze dne [[7. duben|7. dubna]] [[1348]]. Vzorem pro organizaci univerzity do čtyř fakult (artistické, teologické, právnické a lékařské) byla [[pařížská univerzita|univerzita v Paříži]], pro rozdělení na čtyři národy univerzita v [[Bologna|Bologni]], vzorem univerzity založené císařem byla univerzita v [[Neapol]]i. Císařským diplomem ze 14. ledna [[1349]] (tzv. Eisenašský diplom) dostala univerzita důležitá privilegia, zejména právo vydávat vlastní statut a osvobození od daní. Z této doby kolem roku 1350 pochází stříbrné pečetidlo se sv. Václavem a s nápisem ''Sigillum universitatis scholarium studii Pragensis''. První statut byl schválen kancléřem univerzity, pražským arcibiskupem 10. dubna [[1360]], s připomenutím, že má být jedna univerzita a jeden rektor.
[[Soubor:Pečeť Univerzity Karlovy v Praze.jpg|thumb|Pečeť Univerzity Karlovy]]
| |||