Julie von Hauke: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
typo
Řádek 9:
Sloužila jako [[dvorní dáma]] carevny [[Marie Alexandrovna|Marie Alexandrovny]], manželky cara [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II.]] a sestry [[princ]]e [[Alexandr Hesensko-Darmstadtský|Alexandra Hesensko-Darmstadtského]], do něhož se zamilovala při jeho návštěvě u sestry. Car nesouhlasil s vztahem svého [[švagr]]a s touto obyčejnou dvorní dámou (třebaže jeho původ, stejně jako původ carevny, byl spojen se skandálem - jejich biologickým otcem nebyl manžel jejich matky [[Vilemína Luisa Bádenská|Vilemíny Bádenské]] [[Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský]], ale její milenec, baron [[August Ludwig von Senarclens-Grancy]]; Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje) - bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. [[Gothajský almanach]], soubor [[genealogie|genealogických]] příruček evropských panovnických a šlechtických rodů, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnosti a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do [[Wroclaw|Breslau]] v [[Dolní Slezsko|dolním Slezsku]], kde v [[28. říjen|28. října]] roku [[1851]] uzavřeli manželství.
Manželství bylo ovšem považováno za [[morganatický sňatek|morganatické]], neboť Julie nebyla rovného postavení se svým manželem. Proto byly jejich děti vyloučeny z následníctvínáslednictví hessensko-darmstadtského trůnu a dostaly jméno po své matce, již bratr jejího manžela, velkovévoda [[Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský]], jmenoval roku [[1851]] hraběnkou z [[Bettenbergové|Battenbergu]], v roce [[1858]] ji pak povýšil na dědičnou princeznu z Battenbergu. Děti Julie a Alexandra byly rovněž povýšeny na [[princ]]e; tak se jméno Battenberg stalo součástí hessenského panovnického domu.
 
V roce [[1875]] [[konverze|konvertovala]] od [[katolictví]] k [[luteránství]].