Ústav šlechtičen: Porovnání verzí

'''Ústavy šlechtičen''' byly světské instituty s duchovní náplní, sloužící k zaopatření a vzdělání dívek ze [[Šlechta|šlechtických]] rodin. V jejich čele stála [[abatyše]], a přijetí chovanek bylo podmíněno přísnými pravidly s [[Vývod (genealogie)|vývodem]] do nejméně 8 předků.

 

 

=== Ústav šlechtičen Panny Marie Školské ===

Tento ústav byl založen Janou Františkou [[Hraběnka|hraběnkou]] Magnisovou v [[Brno|Brně]] v roce [[1654]]. K jeho zaopatření odkázala dům v Brně, ves [[Medlánky]] a 60 000 zlatých. Ústav později získal další panství na jižní [[Morava|Moravě]].

 

 

=== Tereziánský ústav šlechtičen ===

Tereziánský ústav šlechtičen byl nejvýznamnějším českým ústavem. Založen byl v roce 1755 [[Marie Terezie|Marií Terezií]], která jej nadala několika statky. Ústav sídlil v budově [[Ústav šlechtičen|Rožmberského paláce]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Všechny jeho abatyše byly rakouskými [[Arcivévodkyně|arcivévodkyněmi]] z rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. V roce [[1792]] získaly abatyše právo korunovat českou [[Královna|královnu]] po abatyších zrušeného [[Klášter svatého Jiří (Praha)|kláštera u sv. Jiří]] na Pražském hradě. V roce 1918 byla budova Ústavu vyvlastněna, ale šlechtičny ještě nějakou dobu žily z výtěžku velkostatku [[Ledeč]].

 

 

== Reference ==

| příjmení = Buben

| jméno = Milan

| odkaz na autora = Milan Buben

| titul = Encyklopedie heraldiky

| vydání = 4

| vydavatel = Libri

| místo = Praha

| rok = 2003

| strany = 474

| isbn = 80-7277-135-3

}}