Worms: Porovnání verzí

V letech [[829]]-[[926]] byl Worms sněmovním městem [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a později jedním ze sněmovních měst Říše římské. Krypta wormského dómu byla rodových pohřebištěm císařů sálské dynastie a některých příslušníků dynastie Štaufů. Roku [[1049]] zde byl papežem zvolen [[Lev IX.]]., pravděpodobně nejvýznamnější německý papež [[středověk]]u. Roku [[1096]] se městem prohnalo [[Křížové výpravy|křižácké]] vojsko, směřující do Svaté země, a uspořádalo pogrom na místní velkou [[Židé|židovskou]] komunitu, jejíž kamenná synagóga a rituální lázeň [[mikve]] byly zbudovány již od 11. století. V roce [[1122]] zde byl uzavřen slavný [[wormský konkordát]]. Koncem [[12. století]] udělil římský císař [[Friedrich Barbarossa]] Wormsu četná městská práva, čímž se Worms stal městem říšským. Od té doby až do [[16. století]] probíhal mocenský zápas mezi měšťanstvem a biskupem. Worms se stal významným městem německé [[reformace]], [[Martin Luther]] zde na sněmu obhajoval svých 95 tezí reformace před císařem [[Karel V.|Karlem V.]]Habsburským a kurfiřty. Worms se změnil v město evangelické. Roku [[1698]] bylo město vyplundrováno francouzskými vojsky [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], poté již nedosáhlo významu, jaký mívalo ve středověku. V letech [[1792]]-[[1814]] byl Worms anektován Francií a roku [[1816]] přičleněn k [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadtsku]]. V roce 1945, běhemBěhem dvou spojeneckých náletů 21. února a 18. března 1945 bylo 85% staveb města srovnáno se zemí. Náletu padla za oběť podstatná část stavby slavného dómu, který byl znovu postaven během 50. a 60. let 20. století. Vnitřní zařízení bylo během války zčástu uchráněno, zčásti rekonstruováno. V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagógou a mikvehřbitov.