|
jméno=Jan Amos|
příjmení=Komenský|
ob
obrázek=Johan amos comenius 1592-1671.jpg|
bublina=Komenský|
popisek=Komenský|
motto=<nowiki>Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.</nowiki>|
datum_narození=[[28. březen|28. března]]|
rok_narození=1592|
místo_narození=jihovýchodní Morava|
datum_úmrtí=[[15. listopad]]u|
rok_úmrtí=1670|
místo_úmrtí=Amsterdam|
}}
'''Jan Amos
'''Jan Amos Komenský''', [[latina|latinsky]] '''Iohannes Amos Comenius''', ([[28. březen|28. března]] [[1592]] jihovýchodní Morava – [[15. listopad]]u [[1670]] [[Amsterdam]]) byl poslední [[biskup]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], český [[teologie|teolog]], [[filosofie|filosof]], [[učitel|pedagog]] a spisovatel.
Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně zn
== Životopis ==
* zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovatsou▼
[[Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 112.jpg|thumb|left|[[Rembrandt van Rijn|Rembrandtův]] obraz ''Starý muž'', zřejmě zobrazující Jana Amose Komenského]]
[[Soubor:Rembrandt-Komensky1.jpg|thumb|left|Detail téhož obrazu]]
[[Soubor:BirthplaceOfJAKUherskyBrod.JPG|thumb|left|Možné rodiště Komenského v [[Uherský Brod|Uherském Brodě]]]]
Místo jeho narození není známo, jako pravděpodobná místa se uvádějí [[Uherský Brod]]<ref>[http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/komens.html Jan Amos Komenský] ve ''Slovníku českých filosofů'' na stránkách [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně]]</ref> (jak je uvedeno v [[Naarden]]u na náhrobní desce) nebo [[Nivnice]] (Komenský v některých dokumentech připojoval k podpisu Nivnický, Nivanus, Nivnicensis<ref>[http://www.hradiste.cz/DDS/99/07/KULTUR.HTM#JJ ''Jak se žije v Nivnici'']</ref>). Občas se zmiňuje i [[Komňa]] (z čehož by mohlo vzniknout příjmení Komenský, Comenius), odkud pocházela otcova rodina.<ref>[http://www.mjakub.cz/index.php?idm=37 Muzeum J. A. Komenského]</ref> Jan žil s rodiči v Uherském Brodě (pocházel z měšťanské rodiny). Jeho otec Martin Segeš (orig. Szeges) († 1602–4), byl významným členem [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], jeho matkou byla Anna Chmelová. Po smrti rodičů a dvou ze čtyř (Kateřina, Markéta, Ludmila a Zuzana) sester ([[1604]]) se o něj starala jeho teta ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]], kde začal studovat.
Roku [[1608]] začal studovat na [[latina|latinské]] škole (gymnáziu) v [[Přerov]]ě, odkud v roce [[1611]] odešel na vysokou školu do [[Herborn]]u. Již při studiu začal pomáhat profesoru [[teologie]] a nejmladšímu členu profesorského sboru [[Johann Heinrich Alsted|Johannu Heinrichu (Janu Jindřichu) Alstedovi]] s pracemi na obecné [[encyklopedie|encyklopedii]]. Alsted se pro Komenského stal vzorem. Sám pak začal psát dvě velká díla: ''Poklad jazyka českého'', což měl být velký slovník, a dále encyklopedii ''Divadlo veškerenstva věcí''. Tato díla nedokončil. Roku [[1613]] Jan navštívil [[Amsterdam]], v té době vysoce rozvinuté město [[Evropa|Evropy]]. Odtud se vypravil na univerzitu do [[Heidelberg]]u v [[Německo|Německu]], kde ovšem strávil pouze jeden semestr. Poté se roku [[1614]] vrátil přes [[Praha|Prahu]] do [[Přerov]]a, jako [[rektor]] latinské školy. V roce [[1616]] byl vysvěcen na kazatele a následně odešel do [[Fulnek]]u, kde působil jako rektor tamější školy a jako [[kazatel]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou, která měla žít v [[Třebíč]]i spolu se svým otcem, JAK zde vykoupil věno své ženy v podobě domu na [[Jejkov]]ě.<ref name="zeny">{{Citace periodika
| autor = Pa
| titul = Komenského ženy byly z Třebíče
| periodikum = Horácké noviny
| rok = 1990
| měsíc = 7
| den = 25
| ročník = 1
| číslo = 14
| strany = 3
}}</ref> V této době psal spis ''Listové do nebe''.
Po porážce [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] ([[1621]]) byl nucen opustit [[Fulnek]] a skrývat se na různých místech v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]], protože odmítal konvertovat ke [[katolictví]]. Po roce ukrývání (roku [[1622]]) mu na [[mor]] zemřela žena a jeho dvě děti, které zůstaly ve Fulneku. Pod vlivem událostí psal filosofické spisy ''Truchlivý'', ''Hlubina bezpečnosti'' a později ''Labyrint světa a ráj srdce''. V roce [[1624]] začal Jan působit v [[Brandýs nad Orlicí|Brandýse nad Orlicí]], kde se seznámil se svou druhou ženou Marií Dorotou Cyrillovou, která opět pocházela z Třebíče (z rodu Jana Cyrila Třebíčského-Špalka), se kterou měl dcery Dorotu Kristinu, Alžbětu a Zuzanu a syna Daniela.<ref name="zeny" /> Dcera Alžběta si vzala [[Petr Figulus Jablonský|Petra Figula Jablonského]], z tohoto svazku měl Komenský 5 vnuků, dcera Marie si vzala Jana Molitora.
Na podzim roku 1627 se během svého tajného pobytu ve východních Čechách seznámil s [[Kristina Poniatowska|Kristinou Poniatowskou]], schovankou Angeliny Zárubové z Hustiřan, majitelky panství [[Horní Branná]]. Sedmnáctiletá Kristina trpěla duševní chorobou, prý po zhlédnutí komety nad zámkem 12. listopadu 1627 upadala do vytržení a prorokovala budoucnost. Komenský dorazil do Horní Branné, aby proroctví zapsal.
V roce [[1628]] odešel (spolu s Poniatowskou) do [[exil]]u do [[Polsko|polského]] [[Lešno|Lešna]], které se stalo centrem bratrské víry. Zpočátku doufal, že se brzy vrátí zpět do vlasti, proto psal česky. Začal psát učebnice a připravoval plán na zlepšení organizace školství, např. v díle ''Navržení krátké o obnově škol v Království českém''. V Lešně byl zvolen [[biskup]]em a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora [[gymnázium|gymnázia]], což vedlo k jeho zájmu o [[pedagogika|pedagogiku]]. V tomto období vznikla velká část jeho děl, především pak z oblasti pedagogiky jako např. ''Česká didaktika''. Ta měla být původně součástí velkého díla, které chtěl nazvat ''Ráj český''. Obsahem měla být teoretická, didaktická a praktická část, která by sloužila rodičům a učitelům. Napsal Velkou didaktiku, kterou později přepracoval do latinské podoby ''Didactica magna'' a začal pracovat na ''Vševědě (Pansofii)''. Komenskému postupně jeho díla jako ''Brána jazyků otevřená'' a ''Informatorium školy mateřské'' zajistila věhlas po celé nekatolické [[Evropa|Evropě]]. Byl zván na [[univerzita|univerzity]] několika zemí, nabídky však odmítal. První významnou nabídku Jan přijal až roku [[1641]], kdy se rozhodl vyhovět pozvání [[Anglie|anglického]] [[parlament]]u na přednáškové turné, během něhož vystoupil i před [[Královská akademie věd|Královskou akademií věd]]. V této době vyjádřil své myšlenky ve spise ''Via lucis''. Kvůli zvyšujícímu se tlaku občanské války Komenský Anglii opustil, avšak zanedlouho dostal pozvání z řady dalších zemí. V tuto dobu si Jan uvědomil, že právě prostřednictvím těchto nabídek může rozšířit svůj vliv a své myšlenky.
Roku [[1642]] odešel přes Amsterdam do [[Švédsko|Švédska]], kam byl pozván, aby vedl reformu tamního školství a napsal pro ni [[učebnice]]. Vznikl zde spis ''Nejnovější metoda jazyků''. Kvůli rozporům s donátory i spolupracovníky nakonec učebnice požadované švédským kancléřem Komenský nevytvořil a to ani na nátlak ochránce Louise de Geera. Zato zde vznikla část ''Obecné porady o nápravě věcí lidských''. Roku [[1648]] se společně s těžce nemocnou manželkou vrátil zpět do [[Lešno|Lešna]], kde působil jako [[biskup]]. V Lešně jeho druhá žena [[26. srpen|26. srpna]] zemřela a již o rok později se v [[Toruň|Toruni]] oženil potřetí, tentokrát s o více než třicet let mladší Janou Gajusovou pocházející z [[Týn nad Vltavou|Týna nad Vltavou]]. Když byl v roce [[1648]] uzavřen [[vestfálský mír]] a tím skončila [[třicetiletá válka]], skončily též naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Komenský se loučil s vlastí a církví spisem ''Kšaft umírající matky jednoty bratrské''.
[[Soubor:Komensky-Sarospatak.jpg|thumb|Komenského busta v [[Maďarsko|maďarském]] městě [[Sárospatak]].]]
Roku [[1651]] přijal pozvání uherského knížete [[Zikmund Rákoczi|Zikmunda Rákocziho]] do [[Sárospatak]]u, kde měl u jeho dvora organizovat reformu školství a [[Pansofie|pansofickou]] sedmiletou školu. Poprvé měl tedy možnost ověřit si své názory v praxi. Otevřeny byly ovšem jen 3 třídy, jež byly nazvány Vestibulum, Janua a Atrium. Pro své [[žák]]y vytvořil příručku ''Pravidla mravů'' a také zde vznikla učebnice ''Svět v obrazech'' a ''Škola hrou''. Z ní Komenský s úspěchem předváděl, nakolik jsou děti schopné podat dramatický divadelní kus, ve školním prostředí. Roku [[1651]] Jan také oddal falckou princeznu Jindřišku Marii s knížetem [[Zikmund Rákoczi|Zigmondem]], jejich manželství však nemělo dlouhého trvání.
V letech [[1654]]–[[1656]] opět pobýval v [[Lešno|Lešně]], kde pracoval na ''Pansofii'', vydal ''Slovník české řeči'' a ''Slovník pansofických definic''. Roku [[1654]] [[Švédsko]] napadlo [[Polsko]], avšak válka se nějakou dobu Lešnu vyhnula. [[27. duben|27. dubna]] [[1656]] ale začalo deset tisíc [[partyzán]]ů město obléhat a při následném požáru přišel téměř o všechen majetek i cenné rukopisy jako ''Česko-latinský slovník'', na kterém pracoval prakticky celý život a který považoval za stěžejní dílo. Přišel také o většinu ''Pansofie'' a ''Metafyziky'' a další díla. Tuto ztrátu nesl velice těžce a nikdy se z ní zcela nevzpamatoval. Na pozvání svého přítele Louise De Geera se v roce [[1656]] uchýlil do [[Amsterdam]]u.
Konec svého života (14 let) strávil v [[Holandsko|holandském]] [[Amsterdam]]u v bytě na jedné z nejlepších ulic, kde se konečně mohl v klidu a pohodlí věnovat pracem všenápravným. Proto také odmítl profesuru na Amsterdamské akademii. Společníkem mu zde byl například [[Rembrandt van Rijn]] a se zhoršujícím se zdravím také čím dál častěji [[lékař]] [[Nicolaes Tulp|Nicolaes (Mikuláš) Tulp]] (můžeme ho najít na Rembrandtově [[Anatomie doktora Tulpa|Anatomii dr. Tulpa]]). Jan se v této době aktivně účastnil mírových jednání anglicko-nizozemské války. V Amsterdamu byla vydána polovina z celého Komenského díla, například soubor 43 spisů pod názvem ''Opera didactica omnia (Veškeré spisy didaktické)'', které se setkály s velkým ohlasem, dále jednotlivé části ''Všenápravy'': ''Všeobecné probuzení'', ''Všeobecné osvícení'', ''Pansofie'', ''Vševýchova'' a ''Všemluva'' a menší díla jako ''Jedno potřebné'', které bývá považováno za závěť lidstvu. Navzdory usilovné práci a pomoci syna Daniela, zůstala mnohá díla více či méně nedokončena.
Zemřel po dlouhodobých zdravotních problémech, ve společnosti své ženy Jany, syna Daniela, přítele a lékaře Mikuláše Tulpa, [[15. listopad|15. listopadu]] [[1670]]. Byl pohřben v kostelíku v [[Naarden]]u.
== Hlavní pedagogické názory ==
Vysoce oceňoval význam výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat.
Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle:
* poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech
* ovládnout sebe – výchova mravní
* povznést se k Bohu – výchova náboženská
Klade důraz na význam kázně. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští.
Ve svých spisech navrhoval Komenský tuto školskou organizaci:
* '''od narození do 6 let''' má být dítě vychováváno doma. Obsah výuky stanovil v příručce pro rodiče ''Informatorium školy mateřské''
* '''od 6 do 12''' let navštěvují děti školu '''obecnou''', která by měla být v každém městě i vesnici. Škola je pro chlapce i dívky. Vyučuje se čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie (učení o přírodě a společnosti), zpěv, ruční práce. Vyučování probíhá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne.
* '''od 12 do 18''' má mládež navštěvovat školu '''latinskou''', která by měla být v každém městě. Základem vzdělání je sedmero svobodných učení (gramatika, [[rétorika]], dialektika, [[aritmetika]], [[geometrie]], [[astronomie]] a múzika), přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika a jazyky jako [[latina]] a [[řečtina]]. Komenský ovšem doporučuje i jiný jazyk, aby se každý dorozuměl se svými sousedy ([[němčina]]).
* '''od 18 do 24 let''' slouží ke vzdělávání '''akademie''', která by měla být v každé zemi. Jde o vysokou školu, kde by se studovalo bohosloví, práva nebo medicína. Důležité je i vzdělání náboženské a filosofické. Vysokou školu nazývá akademie, protože univerzity byly [[katolictví|katolické]], chtěl je tedy odlišit od [[protestanství|protestantských]].
Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat. Zdůrazňoval ale, že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé.
Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně znalostí. Pokud je ve třídě větší počet žáků, doporučuje pro učitele pomocníka (ve třídách bývalo 80 až 100 žáků). Každá třída by měla mít svou místnost pro výuku, každý rok by měla mít učebnice, učitelé by měli mít poznámky, jak s učebnicí pracovat.
Při výuce samé aplikoval Komenský tyto zásady:
* zásada názornosti – přímá žákova zkušenost
* zásada systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi. Je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim
* zásada aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi
▲* zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat
* zásada přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí
| 