Josef Pfitzner: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m náhrada za jednotnou šablonu {{Upravit}}; kosmetické úpravy |
m Odstranění linku na rozcestník SA s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Sturmabteilung; kosmetické úpravy |
||
Řádek 20:
Když čeští úředníci začali úmyslně zdržovat poněmčování pražských ulic, dal Klapkovi svou nespokojenost najevo i K. H. Frank, vyhrožoval mu deportací do [[koncentrační tábor|koncentračního tábora]]. 9. července 1940 byl Otakar Klapka díky výpovědím mučených vězňů z odboje i se svými spolupracovníky zatčen a všichni byli pro svou intenzivní spolupráci s odbojem popraveni. Pfitzner se domníval, že konečně přišla jeho šance a navrhl ustanovit v Praze německého i českého primátora, přičemž německý primátor by samozřejmě měl konečné slovo a právo veta. Jeho návrhy však zůstaly bez odezvy a na Klapkovo místo byl jmenován JUDr. [[Alois Říha]].
Na podzim roku 1941 do funkce zastupujícího říšského protektora nastoupil [[Reinhard Heydrich]], kterého Pfitzner obdivoval a snažil se si jej předcházet. 5. prosince 1941 konzultoval s K. H. Frankem personální změny na vyšších místech a Pfitznerovi svitla nová naděje. Heydrichovi se ale Pfitzner patrně nezamlouval a své antipatie mu měl dát velice brzy najevo. O Pfitznerových intelektuálních postojích měl nevalné mínění i [[Joseph Goebbels]], který nechal zničit jeho monografii o dějinách [[Polsko|Polska]]. K takovému postoji se přidali i další (např. SS-Sturmbannführer [[Walter Jacobi]] a šéf pražského gestapa [[Horst Böhme]]). Pfitzner cítil, že jeho pozice začíná být ohrožena, a začal hledat podporu. Byl přijat Frankem, který jej uklidňoval tím, že mu bude umožněn důstojný odchod a místo profesora na univerzitě v [[Kaliningrad|Královci]] nebo [[Berlín]]ě. Oporu také hledal u sudetoněmeckých nacistů (Franz Mai, Konstantin Hösse, Alfred Bunter), a napsal i Henleinovi). 27. května [[1942]] je však při [[Operace Anthropoid|atentátu]] zraněn Heydrich a o týden později umírá. Pfitzner opět cítí svoji šanci, aktivně se účastní všech akcí spojených s Heydrichovou smrtí a horlivě jej oplakává. Za měsíc se ale již opět mluví o jeho odchodu. Fuchs mu nabízí místo profesora na univerzitě ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]], to je však pro Pfitznera málo. Frank mu slíbil důstojný odchod, což pro něj znamená být profesorem v [[Berlín]]ě nebo rektorem na univerzitě v Praze atd. Jedinou oporou mu v těchto těžkých časech jsou pražští příslušníci [[Sturmabteilung|SA]].
Frank se proto obrací s prosbou do Berlína, aby Pfitznera povolali na některou z říšských univerzit. Říšský ministr výchovy Mentzel však odpověděl, že pro člověka takových kvalit nemá žádné dostačující místo a navrhl, aby byl Pfitznerovi zadán nějaký „výzkumný úkol v rámci ministerstva pro východ“. Připomněl navíc jeho neoblíbenost. Frank se tedy obrátil rovnou na ministra pro východ [[Alfred Rosenberg|Alfreda Rosenberga]]. Vzhledem k tomu, že se však Rosenberg Frankovi vůbec neobtěžoval odpovědět, ponechal Frank nakonec Pfitznera ve funkci. Upustil také od myšlenky, že místo primátora obsadí Němcem.
Řádek 36:
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
| |||